Projekt je zaměřen na analýzu exitujících institucionálních struktur zprostředkování zájmů mezi jedinci, sociálními skupinami, organizacemi a státem, a jejich vliv na právní systém. Tento proces je zkoumán z hlediska sfér, v nichž se odehrává, procesů, jimiž se uskutečňuje, a aktérů těchto procesů. Středem výzkumného zájmu budou hlavní politické instituce, postoje a aktivity nejvýznamnějších politických aktérů vůči zkoumaným institucím a vůči sobě navzájem, a také občanská participace. Rostoucí specializací všech struktur moderních demokratických společností dochází k vytváření stále většího množství útvarů, roste jejich profesionalizace, mění se organizační formy, charakter členství a participace a dokonce i náplň činnosti. Tyto procesy jsou vzájemně propojené a podmíněné – dochází k poklesu tradiční dobrovolné členské organizovanosti a nárůstu pasivního členství, k rostoucí profesionalizací činností sdružení a proměně vzorce participace z přímé, osobní participace na zprostředkovanou, delegovanou a nepřímou (například využívání profesionálních lobbyistických firem). Tyto procesy probíhající v České republice již dostaly výrazný impuls ustavením krajských samospráv a dostanou ještě silnější impuls začleněním do Evropské unie se současným přesunem některých rozhodovacích pravomocí na evropskou úroveň.
Publikace vydané v rámci projektu (celkem 36, zobrazeno 21 - 30)
Publikace se snaží podat empiricky podloženou a vědecky fundovanou výpověď o proměnách politicko-právního institucionálního rámce České republiky, o existujících institucionálních strukturách prostředkování zájmů, o faktorech, které ovlivňují vytváření podmínek pro rozvoj a formování otevřené občanské společnosti, participaci obyvatel na politickém a sociálním životě a prostředkování zájmů mezi jedinci, sociálními skupinami a státem.
Autoři této publikace sledují především institucionalizovanou participaci v různých oblastech politického a společenského života. Věnují se těmto tématům: legislativní rámec politické participace a reprezentace zájmů, politické strany, odbory, zaměstnavatelské svazy a profesní komory, sociální dialog, třetí sektor, zájmové asociace územních samospráv a veřejná správa (vztahy veřejná správa - občan, účast občanů na rozhodování).
Česká občanská společnost je po osmnácti letech svého vývoje ukotvena na národní úrovni. Její ambice v procesu evropského vládnutí jsou dosud velmi omezené, ale první projevy Jsou zcela zřetelné jak z hlediska spolupráce se zahraničními subjekty tak z hlediska jejich zahraničních aktivit při prosazování svých zájmů.
Cílem předkládané studie je především zmapování třetího sektoru jako významného prvku občanské participace a aktéra procesu reprezentace zájmů. Vedle role a charakteru neziskového sektoru analyzuje studie také členství v neziskových organizacích a financování neziskového sektoru.
Text se zaměřuje na proměnu vztahů mezi státem, státními úřady a úřady místních samosprávy na jedné straně a občany a jejich skupinami na druhé straně. Ukazuje na nové způsoby, jakými se státní a samosprávné úřady snaží komunikovat s občany a vtáhnout je to rozhodování.
Čtyři kapitoly následujícího textu byly vypracovány jako podkladové studie věnované národnostem a populacím, jejichž přítomnosti v ČR si nelze nevšimnout. Jedná se o Slováky, Ukrajince, Vietnamce a Romy. Hlavním cílem těchto poněkud pestrých studií je zmapovat situaci vybrané komunity nebo populace v ČR.
Politické strany v postkomunistických státech jsou považovány především za organizace, jež se zaměřují na volby a neorientují se na výstavbu stranické organizace. Na základě detailního výzkumu v České republice argumentujeme, že politické strany operují v prostředí, jež je nepřátelské vůči organizovanému stranictví, a proto upravují své organizační strategie tak, aby učinily členství více atraktivní. A to přesto, že zakoušejí permanentní pokles počtu členů nebo jejich stagnaci.
České politické strany vytvářely své organizace na začátku 90. let v prostředí, které bylo nepřátelské vůči organizovanému stranictví. Strany čelily neexistenci zájmu o vstup do stran mezi občany, což je vidět na postupném poklesu počtu členů KDU-ČSL a KSČM a na stagnaci počtu členů ODS a ČSSD. Politické strany postupně přizpůsobily své organizační strategie těmto trendům a v současnosti mají podobné charakteristiky členství, jako strany v západní Evropě.
Proces Evropeizace Českého cizineckého a azylového zákona se zda být poněkud nekonzistentní. Evropská integrace přinesla některé zásadní změny, které ovšem zatím příliš neovlivnily samotný charakter imigrace. Dnes se na imigraci do České republiky často nahlíží jako na krátkodobou pracovní migraci. Ovšem trvalejší usazení migrantů v ČR má rostoucí trend a proto jsou potřeba efektivní integrační politiky.
Cílem předkládané studie je především zmapování třetího sektoru jako významného prvku občanské participace a aktéra procesu reprezentace zájmů. Vedle role a charakteru neziskového sektoru analyzuje studie také členství v neziskových organizacích a financování neziskového sektoru.
Facebook
Twitter