Cena předsedy Akademie věd ČR za propagaci vědy

 

Odborné porotě, která v daném kontextu posuzuje životní dílo vybraných badatelů, předkládají návrhy na udělení ceny ředitelé pracovišť AV ČR po projednání v radách pracovišť, dále Vědecká rada AV ČR a Rada pro popularizaci vědy AV ČR.

 

Cena předsedy Akademie věd ČR za propagaci či popularizaci výzkumu, experimentálního vývoje a inovací udělená v roce 2013

 

Profesor Erazim Kohák je významný český filosof a veřejně známá osobnost. Po čtyřiceti letech pobytu v USA se po listopadu 1989 vrátil do Československa. On sám definuje své pojetí filosofie jako úsilí o orientaci člověka ve vztahu k Bohu, ke světu a k člověku, které je neseno přesvědčením, že práce filosofa nespočívá jen v jeho odbornosti, ale i ve vzdělávací činnosti, a to jak ve škole, tak i na veřejnosti. Jeho přínos pro českou kulturu lze shrnout následovně.

Prof. Kohák v době, kdy žil v USA, využil svého prestižního postavení na Bostonské univerzitě nejen k propagaci fenomenologické filosofie, ale i k publikaci překladů českých autorů. V této souvislosti lze zmínit jeho anglický výbor z Masaryka (Masaryk on Marx; 1972) a překlady textů českých disidentů pro americkou veřejnost. Zvlášť významným filosofickým počinem bylo Kohákovo uvedení myšlení Jana Patočky do anglofonního světa, a to nejen překladem několika zásadních prací (Kacířské eseje; Tělo, společenství, jazyk, svět; Úvod do studia Husserlovy fenomenologie), ale i svou vlastní knihou Jan Patočka. His Thougth and Writings (1989, česky 1993).

Po svém návratu Erazim Kohák využil své americké akademické zkušenosti k obnovení filosofické katedry na FF Univerzity Karlovy. Kromě jiného se zasloužil o znovuustavení etiky v českém akademickém prostředí: etika se znovu stala nedílnou součástí filosofického kurikula. Tento obor popularizoval nejenom ve svých přednáškách, ale i ve svých knihách (Svoboda, svědomí, soužití, 2004; Zelená svatozář, 2009 ; Člověk, dobro a zlo, 1993). Dále byl aktivní v oblasti fenomenologie, o kterou se zasloužil nejen odbornými přednáškami, ale i překladem Husserlova stěžejního díla Ideje k čisté fenomenologii a fenomenologické filosofii (sv. 2, 2006).

Po ukončení akademické činnosti na Univerzitě Karlově se Kohák stal členem Filosofického ústavu AV ČR. V rámci svého působení zde napsal zásadní monografii o české filosofii a jejím místě v rámci evropského myšlení, a to jak v češtině (Domov a dálava, 2009), tak v angličtině (Hearth and Horizon, 2008).

Vzhledem ke Kohákovu přesvědčení, že základem jak etiky, tak demokracie je prožitek niterné hodnoty či dobroty všeho bytí, není překvapivý jeho zájem o ekologii. Tato myšlenka je rozvinuta v jeho nejznámější americké knize Popel a hvězdy (1977, česky 2009). Erazim Kohák byl jeden z prvních, kdo problematiku ekologie nejenom uvedl do českého povědomí, ale snažil se ji i filosoficky rozpracovat.

Angažmá prof. Erazima Koháka na veřejnosti má různé podoby: Každoročně přijímá ca. 25–30 pozvání od církevních, ekologických a občanských organizací k osvětovým přednáškám po celé České republice i na Slovensku. Souběžně pravidelně vystupuje v tisku, rozhlase a televizi.

Prof. Erazim Kohák je nejenom jeden z mála originálních českých filosofů, ale zásadně se podílel i na restauraci české filosofie po roce 1989. Jeho veřejná činnost obnovila u mnohých lidí po roce 1989 důvěru v tento obor.

 

Profesor Michal Křížek je přední českou osobností v oblasti popularizace matematiky, s aktivitami zahrnujícími rozsáhlou publikační, přednáškovou i organizační činnost. Prof. Křížek je autorem či spoluautorem asi 150 popularizačních prací včetně sedmi knih. Dvě z jeho knížek o elementární teorii čísel (M. Křížek, F. Luca, L. Somer: 17 lectures on Fermat numbers: From number theory to geometry, Springer, New York, a M. Křížek, L. Somer, A. Šolcová: Kouzlo čísel: Od velkých objevů k aplikacím, Academia, Praha) zaznamenaly mimořádný čtenářský úspěch a dočkaly se už druhého vydání. Čtyři životopisné knížky se věnují velkým osobnostem matematiky a fyziky: Pierru de Fermatovi, Miloši Zlámalovi, Vladimíru Vandovi a Bedřichu Šofrovi. Nedávno se spoluautory dokončil knihu Prvních deset Abelových cen za matematiku o nejdůležitějších výsledcích laureátů této ceny s prestiží srovnatelnou s Nobelovou cenou. Další tři jeho monografie určené inženýrům jsou věnovány aplikacím numerické matematiky v technických oborech.

Oblíbená jsou Křížkova veřejná vystoupení popularizující matematiku, fyziku a astronomii. Mimořádný ohlas si získala jeho přednáška o pozoruhodných matematických vlastnostech pražského orloje, jejíž úroveň M. Křížek pružně přizpůsobuje složení publika. Je to nejvíce navštěvovaná přednáška Dnů otevřených dveří Matematického ústavu AV ČR.

Prof. Křížek je již 13 let vedoucím redaktorem časopisu Pokroky matematiky, fyziky a astronomie, který je periodikem vyhledávaným i mimo vědeckou veřejnost, především učiteli a studenty.

Pozoruhodná je šíře oblastí, které prof. Křížek poutavým způsobem popularizuje. Jeho práce se zabývají nejen numerickou a výpočetní matematikou, tvořící těžiště jeho vědeckých zájmů, ale i teorií čísel, geometrií, kombinatorikou, teorií grup, teorií grafů, algoritmy internetových vyhledávačů, matematickou fyzikou, genetikou, biologií, kosmologií, astronomií a historií matematiky. Své články publikuje v širokém spektru českých a slovenských časopisů, jako jsou Rozhledy matematicko-fyzikální; Matematika-fyzika-informatika; Učitel matematiky; Obzory matematiky, fyziky a informatiky; Československý časopis pro fyziku; Vesmír; Živa a mnoho dalších. Publikuje i ve známých zahraničních časopisech popularizujících přírodní vědy, např. Mathematical Spectrum; Notices of the American Mathematical Society; Mathematical Culture; Vasiona aj.

 

Prof. Miroslav Raab, se narodil v roce 1938. Vystudoval fyziku pevných látek na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity v Brně. Disertaci o mechanické pevnosti hydrogelů obhájil v roce 1968 na Matematicko-fyzikální fakultě Univerzity Karlovy v Praze.

Prof. Raab pracoval v od roku 1963 v Ústavu makromolekulární chemie AV ČR (do r. 1992 ČSAV). Zabýval se výzkumem mechanického a pevnostního chování polymerních materiálů. Publikoval více jak 80 odborných vědeckých článků v českých i zahraničních časopisech a je autorem pěti patentů. Nyní je v důchodu. Nadále však spolupracuje se svým mateřským ústavem a také s Univerzitou Tomáše Bati ve Zlíně, Technickou univerzitou v Liberci. Do nedávna přednášel předmět molekulární gastronomie na Vysoké škole hotelové v Praze 8, který na škole zavedl.

V roce 2005 byl jmenován profesorem. Jeho přednášky jsou mezi studenty oblíbeny pro svoji originalitu, názornost a srozumitelnost. Pravidelně vystupuje s atraktivní přednáškou pro širokou zlínskou veřejnost při Noci vědců, pořádané každoročně Univerzitou Tomáše Bati ve Zlíně. Mnohokrát také přednášel na středních školách různého zaměření, nejen v Praze. Jeho prezentace z oboru fyzikální chemie, materiálového výzkumu i molekulární gastronomie srozumitelně ukazují středoškolákům atraktivitu a půvaby chemie a fyziky. Pravidelně se zúčastňoval letních kurzů pro středoškolské pedagogy chemie, pořádaných Akademií věd ČR v Nových Hradech. Jeho přednášky z Nových Hradů jsou stále přístupné a trvale navštěvované na internetových stránkách Otevřené vědy.

Kromě patentů a vědeckých publikací v mezinárodních časopisech uveřejnil desítky populárních článků v češtině a mnohokrát vystoupil v rozhlase a v televizi. Tematicky se články týkají obecně nauky o materiálech a v posledních letech také nového interdisciplinárního oboru – molekulární gastronomie. K rozvoji tohoto atraktivního oboru, který propojuje fyzikální chemii potravin s praktickým uměním kuchařským, jej přivedl jeho zakladatel Hervé Thies, s nímž se setkal při pobytu ve Francii. O molekulární gastronomii Miroslav Raab svého času uveřejnil řadu sloupků v Lidových novinách. Na pozvání programového výboru Filmového festivalu vědeckých a populárních filmů AFO v roce 2011 v Olomouci přednesl jednu z hlavních přednášek, právě na téma molekulární gastronomie. Rukopis připravované knihy M. Raaba Gastronomie jako věda, umění a potěšení je před dokončením.

Prof. Raab po celý profesní život soustavně popularizoval vědu a v publikování zajímavých popularizačních článků nadále pokračuje. Popularizační články a přednášky M. Raaba jsou pro čtenáře a posluchače velmi srozumitelné, plné názorných přirovnání a navíc podané krásnou češtinou. Časté ohlasy a dotazy čtenářů svědčí o inspirativním významu těchto textů.

Z přátelského setkání Miroslava Raaba s Radkem Mikulášem vyplynul netradiční a poměrně rozsáhlý úvod k Mikulášově knize Ledové Čechy. Oba autoři zde prozrazují společný vztah k přírodě, ale i k nauce o materiálech.

Schopností přiblížit a vysvětlit nauku o materiálech a jmenovitě makromolekulární vědu studentům i širší veřejnosti se prof. Raab významně zasloužil o příznivý obraz tohoto oboru na veřejnosti a též o propagaci Ústavu makromolekulární chemie AV ČR.

V průběhu let uveřejňoval M. Raab své populárně vědecké texty v různých médiích (např. Technický magazín; Vesmír; Akademický bulletin; Hospodářské noviny; Plasty a kaučuk) . Několikrát vystoupil také v rozhlase a televizi. Byl dlouholetým členem Rady pro popularizaci vědy AV ČR, členem redakční rady časopisu Plasty a kaučuk.

Mimořádným počinem M. Raaba bylo vydání knihy Materiály a člověk v roce 1999, v níž populárně vědeckou formou seznamuje čtenáře s problematikou nauky o materiálech. V knize ukazuje, jak se nauka o materiálech projevuje v každodenním životě.

Za svoji popularizační činnost byl M. Raab oceněn při příležitosti 50. výročí založení ÚMCH (2009) pamětním listem. Fakulta textilní Technické univerzity v Liberci udělila M. Raabovi pamětní medaili jako ocenění jeho dlouholeté spolupráce s fakultou.

 

Odbor audivizuálních tecnologií, SSČ AV ČR, v. v. i.