O nehmotné, přesto ale jedné ze základních fyzikálních veličin mluvil na své přednášce ve Velkém klubu plzeňské radnice 8. ledna 2014 inženýr Alexander Kuna z Laboratoře Státního etalonu času a frekvence Ústavu fotoniky a elektroniky Akademie věd v Praze. „Die Zeit an sich“, tedy „čas jako takový“ lze jen těžko popsat, zato jej lze nejlépe změřit.

V duchu werichovské definice času „Čas si lidé vymysleli, aby věděli od kdy do kdy a co za to.“ seznámil Alexander Kuna posluchače v Plzni s historií měření času a vývoje definice jeho základní jednotky – sekundy. Pro ty, co nevědí, odkud název této jednotky pochází, vysvětlil Alexander Kuna, že sekunda byla označení pro druhé (seconde) šedesátkové dělení hodiny již za Ptolemaia. Česky nesprávně často používaná vteřina pak pochází z obdobného vyjádření v ruštině (второй=druhý). Právě proto, že lze čas tak dobře a hlavně přesně měřit, jsou pomocí časových konstant definovány i jiné etalony (tedy standardy jednotlivých fyzikálních veličin). Například metr je vzdálenost, kterou urazí světlo ve vakuu za určitý zlomek času. Definice metru se tedy opírá o dvě konstanty – rychlost světla, která byla přijata definitoricky, a o časový interval.

Přestupná sekunda, foto: Kristýna Svobodová

Přestupná sekunda se vkládá maximálně dvakrát ročně, poslední minuta toho dne má pak 61 sekund.

Pro více informací si přečtěte celý článek na stránkách Hvězdárny a planetária v Plzni zde.

 

Kontaktujte nás

Datová schránka: m54nucy

IČ: 67985882
DIČ: CZ67985882

Sledujte nás

LinkedInFacebook