Vedoucí: PhDr. Jiří Beneš
Zástupce vedoucího: PhDr. Zuzana Silagiová
Tajemník: PhDr. Josef Förster Ph.D.
Sekretariát: Jitka Podráská
Knihovna: Mgr. Marta Hoffmanová
Hlavním vědeckým zadáním Kabinetu pro klasická studia Filosofického ústavu AV ČR, v.v.i. je studium klasických tradic a působení antické civilizace na život v českých zemích od počátků státnosti do konce 20. století. Páteří programu je dokumentace kulturně-historických dat bohemikální provenience, interpretovaných v širších souvislostech klasické filologie, biblistiky, medievistiky, latinské lexikografie, kulturní historie a uměnovědy. Ve sběru dat navazuje KKS na řadu mezinárodně koordinovaných výzkumů. Jsou to Latinitatis medii aevi lexicon Bohemorum (Slovník středověké latiny v českých zemích), Clavis monumentorum litterarum – Regnum Bohemiae (Repertorium písemnictví v českých zemích do r. 1800), Corpus vasorum antiquorum (Soupis antických váz), Corpus inscriptionum Latinarum (Soupis latinských nápisů). Prvé dva mezinárodně koordinované úkoly jsou nosnými projekty Kabinetu. KKS má čtyři hlavní vědecko-výzkumná oddělení (Antické tradice v české kultuře, Biblická studia, Středolatinské lexikografie, Dokumentace a výzkum kulturního dědictví v českých zemích do r. 1800) a knihovnu. Povaha úkolů vede ke spolupráci s dalšími institucemi (univerzity, akademické ústavy, muzea, archivy, knihovny) a vynucuje si i zakládání specializovaných útvarů. Jsou to Centrum biblických studií (partnerem je UK Praha) a Centrum pro práci s patristickými, středověkými a humanistickými texty (partneři UP Olomouc a MU Brno).
V rámci FLÚ AV ČR vychází vědecká činnost KKS z výzkumného záměru „Transdisciplinární výzkum vybraných klíčových problémů filosofie, klasických studií a příbuzných humanitních oborů, ediční a publikační zpracování odpovídajících elektronických databází.“ Ve spolupráci s MU Brno a NK Praha se KKS také podílí na projektu „Informační zdroje pro výzkum a vývoj,“ který umožňuje zpřístupnění a využití elektronických informačních dat nezbytných pro hlubší poznání české kulturní minulosti.
Kabinet pro klasická studia geneticky souvisí s Kabinetem pro studia řecká, římská a latinská Československé akademie věd (dále KŘŘL), založeným k 1. lednu 1953 a navazujícím na Komisi pro Slovník středověké latiny bývalé České akademie věd a umění, vedenou prof. Bohumilem Rybou. O vznik KŘŘL se zasloužil prof. Antonín Salač, který byl jeho prvním vedoucím. Pracoviště se zaměřilo na studium klasických jazyků, starověkých dějin, na lexikografii, zkoumání středověké a humanistické literatury v českých zemích a na byzantologii. Široké spektrum oborů bylo po roce 1989 v souladu s profilací univerzit zúženo a pracoviště 1. října přejmenováno na Ústav pro klasická studia, kde se těžištěm výzkumu stalo latinské písemnictví v českých zemích od vzniku české státnosti do konce 18. století. Později, v rámci hledání optimální sítě humanitních ústavů Akademie věd České republiky, byl ÚKS od 1. ledna 2004 začleněn do Filosofického ústavu AV ČR a jeho název v duchu tradice změněn na Kabinet pro klasická studia (KKS).
Více než padesátiletou historii pracoviště, v jehož čele postupně stáli A. Salač, L. Varcl, J. Janda, J. Bažant, M. Svatoš a J. Beneš, spoluutvářela řada významných vědeckých osobností. Vedle zakladatele a znalce klasických starožitností A. Salače připomínáme papyrologa L. Varcla, historiky starověku P. Olivu a J. Buriana, epigrafika L. Vidmana, klasického archeologa J. Bažanta, grécisty J. Jandu, A Frolíkovou a H. Kurzovou, středolatinskou lexikografku D. Martínkovou, medievalisty A. Vidmanovou a P. Spunara, humanisty J. Martínka a J. Hejnice, byzantology R. Dostálovou, M. Zástěrovou, M. Loose a V. Vavřínka.
