Rozumění a jednání. Fenomenologická analýza v perspektivě Heideggerovy ontologie pobytu

Záměrem článku je interpretovat Heideggerovu teorii rozumění jako zvláštní příspěvek k výzkumu lidského jednání. Nejdříve je vyložen Heideggerův pojem rozumění ve smyslu praktického ohledu obstarávání, který je odlišen od analytické teorie jednání založené na pojmu úmyslu. Následně je na pozadí Heideggerova konceptu světskosti světa zkoumána možnost chápat úmyslné jednání jako odpověď na situaci narušeného rozumění. Článek přednáší návrh doplnit toto pojetí o analýzu, která by vznik úmyslného jednání sledovala směrem k pojmu identity sebeporozumění, opírající se o pobytem rozvíjený celkový výklad světa a o výslovnou reflexi možností vlastní existence. V této souvislosti je načrtnut vztah mezi analýzou jednání a pojmem žitého světa a je vyzdvižen význam, který při uvažování o možnostech jednání může hrát teoretické zamyšlení. Zároveň jsou ale v závěru článku s pomocí Gadamerových pojmů rozhovoru a hry zmíněny některé omezující podmínky formulace úmyslu vyplývají ze sociálního rozměru jednání. Článek je pokusem přistoupit k Heideggerovu pojmu rozumění neortodoxně prostřednictvím hermeneutického rozhovoru s rozdílnými interpretačními a filozofickými pozicemi.