Rok: 2012
Pavel peterka
Spolupráce: ORC University of Southampton, UK, a FJFI ČVUT
Lasery založené na vláknech dopovaných ionty vzácných zemin jsou náchylné k nejrůznějším nestabilitám, které mohou vést k poškození optických komponent. Jeden typ samopulzací je spojený se samovolným přelaďováním vlnové délky laseru. Poprvé jsme tento typ nestability pozorovali v ytterbiem dopovaném kruhovém vláknovém laseru v r. 2009. K rozmítání vlnové délky docházelo v širokém pásmu 1076-1084 nm. Vlnová délka se měnila rychlostí několika nanometrů za sekundu v rozsahu několika nanometrů a potom náhle skočila zpět. Tento jev jsme přisoudili dynamické mřížce, která vzniká v aktivním vlákně [2, 3]. Obvykle k přelaďování dochází od nižších vlnových délek k delším, ale pozorovali jsme i opačný směr [3, 4]. Tento jev jsme pozorovali i ve vláknovém laseru dopovaném erbiem. Laser s Fabryovým-Perotovým rezonátorem byl laditelný v pásmu 1557-1567 nm pomocí laditelného filtru. Do rezonátoru jsme vložili úsek thuliem dopovaného vlákna, který sloužil jako saturovatelný absorbér. K rozmítání docházelo ve spektrálním intervalu 0.5 nm, který byl definovaný laditelný filtrem. Rychlost rozmítání závisela na nastavení filtru a polarizačního kontroléru a měnila se v rozsahu 0.8-12.5 nm/s. Pozorování samovolného rozmítání vlnové délky může vývojáři laserů pomoci k odhalení nežádoucích odrazů. Dále se tento efekt může využít ve vláknových senzorových systémech, kde lze těžit z jednoduchosti takto rozmítaného laseru.