U příležitosti oslav 60. výročí založení Fyziologického ústavu AV ČR pořádá významné pracoviště základního a aplikovaného výzkumu v oblasti fyziologie živočichů a člověka popularizační akce s cílem představit své badatelské aktivity. S historií i současností jedné z tradičních akademických institucí se veřejnost seznámila prostřednictvím komorní výstavy Od mozku přes srdce až po tkáňové náhrady, jejíž uvedení 19. března 2014 ve výloze knihkupectví Academia na Václavském náměstí v Praze doprovodily odborné přednášky a interaktivní prezentace.
S přednáškou Jak se liší ženské a mužské srdce vystoupil vědecký pracovník Oddělení vývojové kardiologie FGÚ prof. Bohuslav Ošťádal. Význam kardiovaskulárního výzkumu je nade vší pochybnost, neboť choroby srdce a cév představují nejzávažnější onemocnění civilizovaného světa: jsou příčinou více jak 50 % všech úmrtí. Za jednu polovinu z tohoto množství je odpovědné jediné onemocnění – ischemická choroba srdeční a její akutní forma, infarkt myokardu. Je proto logické, že zájmem experimentálních a klinických kardiologů je tuto nepříznivou bilanci zvrátit. V laboratoři prof. Ošťádala se zabývají otázkou jak zvýšit odolnost srdečního svalu k nedostatku kyslíku, který ischemické poškození srdečního svalu způsobuje: „Jednu z používaných metod představuje adaptace zvířat na chronicky snížený přívod kyslíku. Je totiž známo, že populace, které žijí ve vysokých nadmořských výškách, mají výrazně sníženou incidenci srdečního infarktu,“ vysvětlil prof. Ošťádal.
Foto: Luděk Svoboda, Akademický bulletin
Profesor Bohuslav Ošťádal
Vraťme se však k hlavnímu tématu přednášky. Experimentální práce zabývající se pohlavními
rozdíly v kardiovaskulárním systému se objevují teprve od konce osmdesátých let 20. století a v
posledních letech jejich počet narůstá. Odpověď na otázku, co je příčinou dramatického zvýšení
počtu prací, spatřuje prof. Ošťádal ve dvou skutečnostech – jednak přibývají důkazy o odlišném
chování mužského a ženského srdce za fyziologických a patologických podmínek, jednak se objevují
rozporuplné informace o prospěšnosti či škodlivosti hormonální substituční terapie. Epidemiologické
studie totiž prokázaly, že výskyt ischemické choroby srdeční je u žen do menopausy podstatně menší
než u mužů. Po menopauze se situace obrací – zatímco u žen narůstá výskyt ischemické choroby
desetkrát, u mužů jen čtyřiapůlkrát. V této souvislosti zmiňme prvenství experimentálních
kardiologů z FGÚ, kteří již v roce 1984 ve studii, která se zabývala protektivním vlivem adaptace
na chronickou hypoxii, prokázali, že odolnost srdečního svalu samic k akutnímu nedostatku kyslíku
je podstatně větší než odolnost srdečního svalu stejně starých samců. Jak se později ukázalo, jde o
vůbec první práci na světě, jež se pohlavním rozdílům v odolnosti srdce věnovala; o 10 let později
se na ni odkazovali zahraniční badatelé v renomovaných časopisech. Odpovědi na otázky spojené s
pohlavními rozdíly u srdce by měl přinést experimentální výzkum, který se ovšem potýká se zásadními
problémy: jedním z nich je skutečnost, že se bohužel převážná většina kardiologických experimentů
provádí pouze na samcích; dosažené výsledky poté (na rozdíl od samic) nejsou ovlivněny estrálním
cyklem. Objasnit buněčné a molekulární mechanismy, které odpovídají za pohlavní rozdíly, se dosud
nepodařilo. Zřejmě je však nelze vysvětlit pouze vlivem pohlavních hormonů na genovou expresi či na
změnu aktivity signálních kaskád; v úvahu je třeba vzít i rozdíly chromozomální. Jedno je však
jisté: pohlavní rozdíly jsou natolik závažné, že by na ně měl být již v současnosti být brán zřetel
v klinické praxi při volbě účinných diagnostických a léčebných postupů.
Foto: Luděk Svoboda, Akademický bulletin
Doc. Přemysl Jiruška
V navazující přednášce
Epilepsie ve světle moderní vědy hovořil doc. Přemysl Jiruška z Oddělení vývojové
epileptologie o druhém nejčastějším onemocnění nervového systému. Statistiky jsou v souvislosti s
epilepsií znepokojivé: přestože je léčena převážně pomocí antiepileptik, u třetiny pacientů je tato
léčba neúčinná. Ve své přednášce doc. Jiruška ukázal na možnosti vývoje nových postupů v léčbě
epilepsie, které využívají nejmodernější metody, jako jsou genová terapie, mozková stimulace a
využití kmenových buněk, jež mohou účinně ovlivnit abnormální chování epileptických nervových
buněk. Tyto metody ve spojení s nanotochnologiemi a především s detailním pochopením mechanizmů,
jak epilepsie a záchvaty vznikají, představují do budoucna naději pro pacienty, u kterých současná
léčba nezabírá. Závěrem svého vystoupení informoval o mezinárodní iniciativě Fialový den (Purple
Day;
www.purpleday.org
), která se koná po celém světě vždy 26. března ve prospěch zvyšování povědomí o epilepsii.
O výročí Fyziologického ústavu se podrobněji dočtete v květnovém čísle.
GABRIELA ADÁMKOVÁ a LUDĚK SVOBODA
3.4.2014