Praha 18. 3. 2014 – „Zatímco zastoupení žen roste na všech úrovních studia, zastoupení žen mezi vědci stagnuje. Jeho aktuální hodnota je nejnižší od roku 2001. V rámci Evropy je takový trend raritou“, říká Marcela Linková, vedoucí NKC – ženy a věda, které právě vydalo Monitorovací zprávu o postavení žen v české vědě za rok 2012. Přispívají k tomu i samotné instituce výzkumu a vývoje jako je Grantová agentura České republiky. Ta v letošním roce spustila program Juniorských grantů, který zavádí diskriminační pravidlo v podobě šestiměsíční nepřetržité postdoktorské stáže, což bude mít disproporčně negativní dopad na vědkyně‐matky. Výzvu NKC – ženy a věda proti těmto pravidlům podepsalo více než 700 vědců a vědkyň ze všech oblastí výzkumu a širokého spektra výzkumných institucí.
V roce 2012 mezi výzkumníky v ČR pracovalo jen 27,4 % žen, což je nejnižší hodnota od roku 2001, kdy se data segregovaná dle pohlaví začala zveřejňovat.
„Nejhorší situace je v podnikatelském sektoru a v technických vědách. Do nich plynou nejvyšší finanční částky ze státního rozpočtu a zde také pracuje nejvíc českých vědeckých pracovníků. Zastoupení žen mezi vědci v podnikatelském sektoru je 15,1 %, od roku 2001 se snížilo o 4,3 procentního bodu. V technických vědách představují ženy jen 12,8 % výzkumníků, o 4 procentní body méně než v roce 2001. Zastoupení žen mezi studentkami technických věd se přitom od roku 2001 zvýšilo o 11,1 procentního bodu v případě magisterského studia a o 5,2 procentního bodu mezi doktorandy.“, říká autorka publikace Hana Tenglerová.
Jediným oborem, kde od roku 2001 trvale roste podíl vědkyň, jsou lékařské vědy, kde bylo v roce 2012 dosaženo vyrovnaného zastoupení žen a mužů. Zásadní nedostatek žen je dle vydané zprávy v rozhodovacích pozicích výzkumu a vysokého školství a mezi profesory a docenty. Zastoupení žen v rozhodovacích orgánech nejvýznamnějších výzkumných institucí a institucí vědních politik dosáhlo v roce 2012 jen 14,3 %, mezi profesory na vysokých školách bylo 14,9 % žen a mezi docenty 25,7 %.
„Data ukazují, že předpoklad, že se podíl mužů a žen ve vědě časem narovná, v naprosté většině neplatí. Je třeba, aby výzkumné instituce a příslušné státní orgány převzaly odpovědnost za vytváření férových podmínek pro profesní realizaci žen i mužů a přijaly systémová opatření na podporu genderové rovnosti. To je ostatně úkol, který pro členské státy Evropské unie vyplývá ze strategie Evropského výzkumného prostoru“, říká Marcela Linková.
Juniorské granty, které uděluje Grantová agentura ČR, jsou v současnosti jedinou veřejnou formou podpory začínajících vědkyň a vědců v oblasti základního výzkumu v České republice. Podmínkou pro účast v soutěži je mimo jiné i absolvování nepřerušené šestiměsíční postdoktorské zahraniční stáže, což může diskriminovat především ženy. Vzhledem k tomu, že předseda Grantové agentury České republiky odmítá, že by nastavená pravidla u Juniorských grantů byla diskriminační, obrátilo se NKC – ženy a věda na rektory univerzit, ředitele pracovišť AV ČR i na širokou akademickou komunitu s otevřenou výzvou proti takto nastaveným pravidlům.
„Mezinárodní studie ukazují, že vědkyně jsou méně mobilní a že rozdíly v akademické mobilitě se váží zejména k odlišné dělbě odpovědností za péči o malé děti a domácnost“, říká Marcela Linková. „Fakt, že člověk má dítě, nemůže být kritériem vědecké kvality daného jednotlivce. Nelze předpokládat, že snaha o kombinaci rodičovství a vědecké práce nutně poukazuje na nedostatek excelence a vědeckého příslibu daného člověka. Proto se NKC – ženy a věda domnívá, že jde o diskriminační pravidlo, kterým Grantová agentura ČR poškodí nejen profesní rozvoj nadaných badatelek (případně badatelů, kteří jsou zároveň aktivními otci), ale může poškodit i českou vědu zavedením pravidel, která nemají s kvalitou vědecké práce žádnou spojitost“, uzavírá Linková.
NKC – ženy a věda již v roce 2012 podalo podnět veřejnému ochránci práv k prošetření podmínek pro účast v soutěži o granty, které tehdy Grantová agentura ČR udílela začínajícím vědcům a vědkyním. Ombudsman podezření z diskriminace na základě pohlaví potvrdil a doporučil Grantové agentuře ČR přijmout konkrétní kroky ke zlepšení situace vědkyň‐matek. Grantová agentura sice 11. března 2013 vydala prohlášení, že některá z doporučovaných opatření přijme, 27. listopadu téhož roku však oznámila, že tento typ grantů od roku 2015 ruší a nahrazuje jej právě granty juniorskými. Ze Zadávací dokumentace pro juniorské granty je zřejmé, že problémy, na které upozornil ombudsman u postdoktorských grantů, se opakují i u juniorských grantů, ale budou posílena právě zavedením povinnosti absolvovat šestiměsíční nepřetržitou postdoktorskou stáž v zahraničí.
Národní kontaktní centrum – ženy a věda se proto obrátilo na vicepremiéra pro vědu, výzkum a inovace a předsedu Rady pro výzkum, vývoj a inovace Pavla Bělobrádka s žádostí o řešení situace juniorských grantů GA ČR a obecně otázku rovných příležitostí pro ženy a muže ve vědě. Výzkumné a vysokoškolské instituce a grantové agentury v rámci Evropy jakož i Evropská komise přijímají odpovědnost a opatření na podporu genderové rovnosti ve vědě a výzkumu. Pokud nemá nadále docházet k dalšímu zhoršování situace vědkyň v České republice v důsledku znevýhodňujících pravidel a systémových nastavení institucí, je nutné, aby státní správa a odpovědné instituce začaly situaci aktivně řešit.
Podrobnosti zde: http://www.zenyaveda.cz/menime-vedu/postaveni-zen-v-ceske-vede-a-diskriminujici-nastaveni-grantu
KONTAKT:
Mgr. Marcela Linková
vedoucí NKC – ženy a věda
Sociologický ústav AV ČR, v.v.i.
marcela.linkova@soc.cas.cz
Facebook
Twitter