Jasný bolid nad Německem
3.4.2014
Unikátní případ zachycen kamerami Astronomického ústavu AV ČR
Krátce po půl jedenácté večer začal v pondělí 31. 3. 2014 svítit pro pozorovatele na území Česka relativně nízko nad západním až jihozápadním obzorem velmi jasný meteor-bolid. Postupně zvyšoval svou jasnost a stal se po dobu více než 30 sekund poutavým pohybujícím se objektem na jinak temné obloze. Jedná se o velmi unikátní případ. Pro přesný popis toho, co se odehrálo, je důležité, že bolid byl zachycen také kamerami na stanicích české části Evropské bolidové sítě, jejíž centrum je v Astronomickém ústavu Akademie věd ČR v Ondřejově. Podrobné informace naleznete v tiskové zprávě.
První společný výsledek z urychlovačů LHC a Tevatron
25.3.2014
Vědci pracující na předních světových částicových experimentech vyprodukovali první společný výsledek z urychlovačů Tevatron a LHC, předchozího a současného nejvýkonnějšího urychlovače na Zemi. Badatelé z experimentů ATLAS, DZERO (v obou má zastoupení Fyzikální ústav AV ČR), CDF a CMS ohlásili 19. 3. 2014 na mezinárodní konferenci Rencontres de Moriond v Itálii společné měření hmotnosti top kvarku. Čtyři experimenty sloučily své analýzy dat, aby hmotnost této částice byla určena co nejpřesněji. Výsledná hodnota tak nyní činí 173,34 GeV/c2 s chybou pouhých 0,76 GeV/c2. Podrobné informace naleznete v tiskové zprávě.
Astroplate 2014
17.3.2014
Jak vyřešit „zlatou nemoc“?
Konference Astroplate 2014 se uskuteční od 18. do 21. března 2014 v pražské Lannově vile. Sejdou se zde odborníci z mnoha oborů (astronomie, fyzika, chemie, archivnictví, fotografie…) a mnoha zemí, aby společně řešili „zlatou nemoc“ a další druhy poškození fotografických desek a negativů, na kterých jsou uchovány cenné záznamy z minulosti. Bez záchrany těchto nosičů dat už nikdy nevyužijeme vědeckou hodnotu na nich uloženou, ale ani jejich kulturní a historické dědictví. Podrobné informace naleznete v tiskové zprávě.
Ekonofyzika – fyzika, která pomáhá ekonomii
12.3.2014
Ojedinělá publikace F. Slaniny z FZÚ AV ČR
Význam fyziky a metod vyvinutých při zkoumání fyzikálních problémů již delší dobu není omezen pouze na procesy neživé přírody. Metody kvantové teorie a statistické mechaniky makroskopických soustav stále více nacházejí uplatnění v biologii, ekonomii, informatice nebo sociologii. Fyzika se tak stává jednou z hlavních komponent řady dnes intenzivně rozvíjených interdisciplinárních oborů. Ekonofyzika, využívající hlavně metody statistické fyziky a teorie kritických jevů v modelování a pochopení ekonomických dějů, je jedním z nich. Nyní vyšla skvělá publikace o této dynamicky se rozvíjející problematice.
Nové metody zkoumání složitých procesů v atmosféře
5.3.2014
Najít řád v chaosu, kterým se vyznačuje dění v přírodě a společnosti, je cílem vědců různých oborů přírodních, technických i společenských věd. Na pomezí fyziky, matematiky a informatiky se rozvíjí nelineární dynamika a teorie složitých systémů. Mezinárodní renomé v této oblasti získává skupina vědců z Ústavu informatiky AV ČR, která se podílí na vývoji nových matematických metod a počítačových algoritmů umožňujících lepší pochopení dynamických dějů v tak složitých systémech, jako je atmosféra Země nebo lidský mozek.
Skoro jasno, občas airglow
5.3.2014
Česká astrofotografie měsíce
Snímek je netradičním barevným pohledem na stále ještě zimní oblohu. Prachem zahalené namodralé Plejády, oranžově zářící oko Býka – hvězda Aldebaran, rudé mlhoviny v Orionu a červeně či modře zářící jasné hvězdy tohoto nebeského lovce, stejně jako až namodralý Sírius, a dokonce i zářící Jupiter jsou ponořeny do rudých a zelených cárů okem neviditelného přirozeného svitu atmosféry. A do toho všeho křížící se pás zodiakálního světla a Mléčné dráhy dotváří až strašidelnou atmosféru. Autorem vítězného snímku únorového kola České astrofotografie měsíce je Petr Horálek. Více informací naleznete v tiskové zprávě.
Nový princip magnetického záznamu
4.3.2014
Objev fyziků z Akademie věd ČR
Badatelé z Fyzikálního ústavu Akademie věd ČR ve spolupráci s vědci z Cambridge, Nottinghamu a Mainzu pozorovali nový fyzikální jev, který umožňuje ovládat magnet elektrickým polem. Práce byla nyní publikována v časopise Nature Nanotechnology (viz abstrakt). Pohnout póly magnetu pomocí elektrického pole bez přítomnosti elektromagnetu nebo jiného permanentního magnetu je možné jen pokud opustíme pole klasické fyziky a vstoupíme do světa relativistické kvantové mechaniky. Více informací naleznete v tiskové zprávě.
Mezinárodní expedice s českou účastí zachytila kometu ISON v přísluní
28.2.2014
Mezinárodní vědecký tým vedený prof. Miloslavem Druckmüllerem z Fakulty strojního inženýrství VUT v Brně a prof. Shadiou Habbalovou z Astronomického institutu na Univerzitě v Honolulu na Havaji dosáhl významného úspěchu při pozorování zanikající komety ISON. V době jejího nejtěsnějšího průletu kolem Slunce, tedy v době přísluní 28. listopadu 2013, byl při koordinovaném pozemském pozorování zachycen její největší fragment. Rozpadající se hlava komety ISON byla v tom okamžiku vzdálena jen asi 0,2° od oslnivého slunečního disku.
LABONIT otevírá novou oblast polovodičového výzkumu v ČR
19.2.2014
Fyzikální ústav AV ČR zahájil začátkem roku 2014 práce na projektu LABONIT. Ten získal finanční podporu v rámci 11. výzvy programu OPPK (Operační program Praha – Konkurenceschopnost) ve výši 46 milionů korun a umožní vybudování špičkové technologické laboratoře pro přípravu a charakterizaci nitridových nanoheterostruktur. Na vzniku laboratoře se bude finančně podílet též přímo Fyzikální ústav AV ČR, který projekt podpoří přibližně čtyřmi miliony korun ze svého rozpočtu. Podrobné informace naleznete v tiskové zprávě.
Experiment NOvA detekoval první neutrina
14.2.2014
Experiment NOvA úspěšně zaznamenal první interakce neutrin ze svazku produkovaného v 800 km vzdálené Fermiho národní laboratoři (Fermilab, USA). Široké mezinárodní spolupráce se též účastní pracovníci Fyzikálního ústavu AV ČR. Experiment se zaměřuje na studium oscilací neutrin. Tyto všudypřítomné a zároveň velmi vzácně interagující částice již řadu let přitahují pozornost fyziků pro svoji schopnost měnit svůj typ, tzv. oscilovat. V přírodě existují tři základní typy neutrin – neutrino elektronové, mionové a taonové. Přirozená schopnost neutrin během letu měnit svůj typ se dnes řadí mezi nejdůležitější otázky současné částicové fyziky.
První snímek družice Gaia
11.2.2014
Ověření českými astronomy
Družice Gaia vyslaná do vesmíru v prosinci minulého roku Evropskou kosmickou agenturou a která v následujících pěti letech pořídí třírozměrnou mapu okolního vesmíru, vyslala k Zemi první snímek. Je na něm mladá kulová hvězdokupa NGC 1818 ve Velkém Magellanově mračnu (vzdálenost 164 tisíc světelných let). Několik hodin po zveřejnění snímku z družice Gaia pořídili pracovníci Astronomického ústavu AV ČR Adrián Galád a Peter Kušnirák snímek této hvězdokupy dalekohledem DK 154 na observatoři Evropské jižní observatoře La Silla v Chile.
Supernova v doutníkové galaxii
6.2.2014
Stalo se před necelými dvanácti miliony let. V galaxii, kterou označujeme katalogovým číslem M82 či přívlastkem „doutníková“, proběhla exploze „bílého trpaslíka“ obíhajícího ve společné hvězdné rodině s hvězdným veleobrem. V těchto dnech, kdy světlo dorazilo k Zemi, ji můžeme zachytit dalekohledy jako supernovu typu Ia se jménem SN 2014J. Do soutěže Česká astrofotografie měsíce dorazil v lednu i velmi aktuální snímek Evžena Brunnera, jemuž nakonec porota přisoudila prvenství pro jeho aktuálnost, technické zpracování i krátkou „výpravou do minulosti“. Podrobné informace naleznete v tiskové zprávě.
Uvnitř magnetické zvenčí nemagnetické
3.2.2014
Vědci z FZÚ AV ČR představili antiferomagnetickou paměť
Badatelé z Fyzikálního ústavu AV ČR ve spolupráci s kolegy z Berkeley a Barcelony ukázali, že je možné použít jiný typ materiálu k ukládání digitální informace, tzv. antiferomagnet. Práce nazvaná „Antiferomagnetický paměťový odpor fungující při pokojové teplotě“ byla publikována v časopise Nature Materials letos koncem ledna (viz abstrakt). Antiferomagnetické materiály jsou magnetické uvnitř, ovšem jejich mikroskopické magnetické momenty sídlící na jednotlivých atomech se střídají s opačnou orientací. Podrobné informace naleznete v tiskové zprávě.
