5.3.2014
Česká astrofotografie měsíce
Snímek je netradičním barevným pohledem na stále ještě zimní oblohu. Prachem zahalené namodralé Plejády, oranžově zářící oko Býka – hvězda Aldebaran, rudé mlhoviny v Orionu a červeně či modře zářící jasné hvězdy tohoto nebeského lovce, stejně jako až namodralý Sírius, a dokonce i zářící Jupiter jsou ponořeny do rudých a zelených cárů okem neviditelného přirozeného svitu atmosféry. A do toho všeho křížící se pás zodiakálního světla a Mléčné dráhy dotváří až strašidelnou atmosféru. Autorem vítězného snímku únorového kola České astrofotografie měsíce je Petr Horálek. Více informací naleznete v
tiskové zprávě.
4.3.2014
Objev fyziků z Akademie věd ČR
Badatelé z Fyzikálního ústavu Akademie věd ČR ve spolupráci s vědci z Cambridge, Nottinghamu a Mainzu pozorovali nový fyzikální jev, který umožňuje ovládat magnet elektrickým polem. Práce byla nyní publikována v časopise Nature Nanotechnology (viz
abstrakt). Pohnout póly magnetu pomocí elektrického pole bez přítomnosti elektromagnetu nebo jiného permanentního magnetu je možné jen pokud opustíme pole klasické fyziky a vstoupíme do světa relativistické kvantové mechaniky. Více informací naleznete v
tiskové zprávě.
28.2.2014
Mezinárodní vědecký tým vedený prof. Miloslavem Druckmüllerem z Fakulty strojního inženýrství VUT v Brně a prof. Shadiou Habbalovou z Astronomického institutu na Univerzitě v Honolulu na Havaji dosáhl významného úspěchu při pozorování zanikající komety ISON. V době jejího nejtěsnějšího průletu kolem Slunce, tedy v době přísluní 28. listopadu 2013, byl při koordinovaném pozemském pozorování zachycen její největší fragment. Rozpadající se hlava komety ISON byla v tom okamžiku vzdálena jen asi 0,2° od oslnivého slunečního disku.
27.2.2014
Komise pro životní prostředí (KŽP) Akademie věd ČR zásadně nesouhlasí s případnou výstavbou kanálu Dunaj-Odra-Labe, která by byla jedním z největších zásahů člověka do fungování zbytků relativně přirozených ekosystémů ČR a střední Evropy za účelem krátkodobého ekonomického prospěchu. Jak mimo jiné komise ve svém stanovisku zdůrazňuje, výstavba kanálu Dunaj-Odra-Labe v současnosti nemá ekonomické, sociální ani ekologické zdůvodnění a opodstatnění. Úplné znění stanoviska KŽP AV ČR s nastíněním nejdůležitějších negativních dopadů naleznete zde.
26.2.2014
Oslavy 60. výročí založení Fyziologického ústavu AV ČR
V rámci oslav 60. výročí založení Fyziologického ústavu AV ČR můžete v březnu poznat toto pracoviště blíže i formou výstavy ve výloze knihkupectví Academia v Praze na Václavském náměstí č. p. 34. Expozice je věnovaná historii a současnosti ústavu a nese název „Od mozku přes srdce až po tkáňové náhrady“. V 1. patře knihkupectví se pak seznámíte s historicky nejuznávanějšími publikacemi pracovníků ústavu a s nejvýznamnějšími současnými výsledky aplikovatelnými do lékařské praxe.
24.2.2014
Objev českých molekulárních genetiků
Genovou mutaci, která způsobuje onemocnění
retinitis pigmentosa, popsal tým doc. Davida Staňka z Ústavu molekulární genetiky AV ČR. Výsledky jejich výzkumu jsou shrnuty v článku, který právě vyšel v mezinárodním odborném časopise Human Mutation (viz
abstrakt).
Retinitis pigmentosa je dědičné onemocnění sítnice, které může vést až ke slepotě. Vyskytuje se přibližně u jednoho ze 4000 obyvatel a první příznaky se dají vypozorovat již u desetiletých dětí. A ačkoliv se jedná o poměrně častou chorobu, zatím neexistuje účinný způsob její léčby.
19.2.2014
Fyzikální ústav AV ČR zahájil začátkem roku 2014 práce na projektu LABONIT. Ten získal finanční podporu v rámci 11. výzvy programu OPPK (Operační program Praha – Konkurenceschopnost) ve výši 46 milionů korun a umožní vybudování špičkové technologické laboratoře pro přípravu a charakterizaci nitridových nanoheterostruktur. Na vzniku laboratoře se bude finančně podílet též přímo Fyzikální ústav AV ČR, který projekt podpoří přibližně čtyřmi miliony korun ze svého rozpočtu. Podrobné informace naleznete v tiskové zprávě.
17.2.2014
Prestižní čestné oborové medaile Akademie věd ČR předal třem vynikajícím vědeckým pracovníkům předseda AV ČR prof. Jiří Drahoš. Oceněni byli prof. Gunther Friedrich Eggeler z Porúrské univerzity v Bochumi (Čestná oborová medaile Ernsta Macha za zásluhy ve fyzikálních vědách), prof. František Maršík z Ústavu termomechaniky AV ČR (Čestná oborová medaile Františka Křižíka za zásluhy v oblasti technických věd a za realizaci výsledků vědeckého výzkumu) a prof. Jaroslav Pánek z Historického ústavu AV ČR (Čestná oborová medaile Františka Palackého za zásluhy v historických vědách). Slavnostní akt se uskutečnil v pondělí 17. února 2014 v sídle AV ČR v Praze.
14.2.2014
Přednáška a převzetí medaile AV ČR
Předsedkyně Královské švédské akademie věd a vynikající profesorka fyziologie ze Stockholmské Univerzity Barbara Cannon, Ph.D., vystoupila v pátek 14. února 2014 ve Fyziologickém ústavu (FGÚ) AV ČR s přednáškou „Hnědá tuková tkáň: výsada savců“. Ta se uskutečnila u příležitosti oslav 60. výročí založení FGÚ AV ČR v rámci Burešova cyklu světoznámých vědeckých osobností. Po přednášce pak předseda AV ČR prof. Jiří Drahoš vyznamenal prof. Barbaru Cannon čestnou oborovou medailí Jana Evangelisty Purkyně za zásluhy v biomedicínských vědách.
14.2.2014
Experiment NOvA úspěšně zaznamenal první interakce neutrin ze svazku produkovaného v 800 km vzdálené Fermiho národní laboratoři (Fermilab, USA). Široké mezinárodní spolupráce se též účastní pracovníci Fyzikálního ústavu AV ČR. Experiment se zaměřuje na studium oscilací neutrin. Tyto všudypřítomné a zároveň velmi vzácně interagující částice již řadu let přitahují pozornost fyziků pro svoji schopnost měnit svůj typ, tzv. oscilovat. V přírodě existují tři základní typy neutrin – neutrino elektronové, mionové a taonové. Přirozená schopnost neutrin během letu měnit svůj typ se dnes řadí mezi nejdůležitější otázky současné částicové fyziky.
