Aktuality

Fyziologický ústav (FGÚ) AV ČR zve v rámci oslav 60. výročí svého založení na další přednášku Burešova cyklu světoznámých vědeckých osobností nazvanou From Genomes to Morphology – The Evolution of Developmental Diversity. V přednáškovém sále FGÚ AV ČR v Praze (areál Akademie věd ČR v Krči) s ní 16. prosince 2013 ve 14 hodin vystoupí význačný genetický biolog Dr. Andrease Hejnola ze Sars International Centre for Marine Molecular Biology v norském Bergenu. Badatel proslul výzkumem v oblasti srovnávací a vývojové biologie orgánů živočichů a člověka. Podrobné informace naleznete v tiskové zprávě.

Vítězové Soutěžní přehlídky popularizace vědy SCIAP 2013, pořádané Střediskem společných činností AV ČR pod záštitou Akademie věd ČR, byli slavnostně vyhlášeni v úterý 3. prosince 2013 v pražské vile Lanna. Toto reprezentační zařízení AV ČR tentokrát hostilo na padesát reprezentantů popularizátorů vědy v České republice. Slavnostního večera se též účastnili zástupci dvanáctičlenné nezávislé odborné komise, která hodnotila jednotlivé soutěžní příspěvky. Letos se v soutěži SCIAP (SCIence APproach) představilo celkem 36 projektů, které přibližují vědu české veřejnosti.

Významné projekty aplikovaného výzkumu, realizované za finanční podpory ze státního rozpočtu, ocenila ve středu 4. prosince 2013 v Nové budově Národního muzea v Praze Technologická agentura ČR. Vítězné projekty letos premiérového ročníku této vědecké soutěže byly vybírány ve třech kategoriích: Originalita řešení, Řešení pro kvalitu života a Užitečnost řešení. Cenu v kategorii Originalita řešení obdržel projekt „Optický paketový přepínač“, který byl realizován ve spolupráci firmy SQS Vláknová optika, Ústavu fotoniky a elektroniky (ÚFE) AV ČR a Českého vysokého učení technického v Praze.

Mezinárodní setkání odborníků zabývajících se rentgenovou astronomií – AXRO 2013 – se již pošesté uskuteční v Praze za účasti předních světových kapacit oboru, letos od 9. do 12. prosince 2013. Cílem konference je diskutovat o nejnovějších technologiích pro budoucí rentgenové družice. Rozšíření pozorovacího okna do vesmíru o rentgenový obor spektra přineslo v minulosti zcela klíčové poznatky o dějích ve vesmíru, zejména těch, kde je hmota vystavena extrémním podmínkám. Podrobné informace naleznete v tiskové zprávě.

Spolupráci mezi Magistrátem hlavního města Prahy, Akademií věd ČR a vysokými školami sídlícími v české metropoli stvrdili v úterý 3. prosince 2013 svými podpisy na společném memorandu pražský primátor Tomáš Hudeček, předseda AV ČR prof. Jiří Drahoš a rektoři zmíněných škol. Hlavním smyslem této iniciativy je hájení společných zájmů na národní i mezinárodní úrovni, realizace společných projektů v oblasti výzkumu a vývoje, podpora rozvoje Prahy a její propagace jako centra znalostí a inovací. Při této příležitosti byla též otevřena v galerii budovy pražského magistrátu ve Škodově paláci výstava Užitečná věda – 20 let Akademie věd ČR.

Evropská kosmická agentura (ESA) přijala na zasedání vědecké programové komise 28. listopadu 2013 dvě témata pro příští směřování svého dlouhodobého programu velkých kosmických projektů (mise třídy L): prvním tématem byl zvolen horký a energetický vesmír a druhým gravitační vlny. V rámci každého z témat bude ESA v dalších letech financovat stavbu a vypuštění velké vesmírné laboratoře s rozpočtem 1 miliardy eur (27 miliard Kč). Na přípravě se podílejí také badatelé z Astronomického ústavu Akademie věd ČR. Podrobné informace naleznete v tiskové zprávě.

 

Dlouhodobou výstavu Dobrodružství botaniky otevírá v Průhonickém zámku Botanický ústav Akademie věd ČR. Jejím cílem je představit botaniku jako vědu krásnou, zajímavou i potřebnou. Málokdo si uvědomuje, co všechno botanická práce obnáší, proto výstava ukazuje botanické výzkumy zblízka a bezprostředně, tak jak vznikají během prací v přírodě, často v nehostinných přírodních podmínkách, ať už v polárních oblastech, v tropech, v Himálaji či jinde. Má také ukázat, že výzkum není anonymní či tovární výrobou vědeckých informací, ale že ho dělají konkrétní lidé s osobitým viděním přírody a světa.

U příležitosti 20. výročí vzniku Akademie věd České republiky se dnes v pražském sídle této nejvýznamnější české vědecké instituce konala tisková konference. Historii Akademie věd ČR s důrazem na její zásadní úlohu ve společnosti, přelomové okamžiky a hlavní vývojové etapy nejdříve připomněl její současný předseda prof. Jiří Drahoš. Poté zavzpomínali také jeho tři dosavadní předchůdci na vedoucím postu AV ČR – prof. Rudolf Zahradník, prof. Helena Illnerová a prof. Václav Pačes. V následné diskusi prof. Jiří Drahoš nastínil i nejbližší cíle AV ČR v rámci dalšího rozvoje a zkvalitňování její činnosti.

 

Tentokrát zvítězil pohled do samotného nitra kosmického srdce, mlhoviny IC 1805. Ta své označení získala díky svému tvaru, připomínajícímu srdce tak, jak jej malují děti a zamilovaní. Tato emisní mlhovina se prostírá přes 200 světelných let a je směsí zářícího plynu a temných prachových mračen. Nalézá se ve východní části souhvězdí Kasiopeja a ve vzdálenosti 7500 světelných let je součástí spirálního ramene Persea. Na obloze zabere plochu více než čtyři měsíční úplňky a sestává se z několika částí. Podrobné informace naleznete v tiskové zprávě.

Prestižní medaile převzali v pondělí 2. prosince 2013 z rukou předsedy Akademie věd České republiky prof. Jiřího Drahoše tři významní vědečtí pracovníci. Prof. Ing. Dr. Pavel Chráska, DrSc., z Ústavu fyziky plazmatu AV ČR obdržel čestnou medaili Za zásluhy o Akademii věd ČR. Další dva vynikající vědci – prof. MUDr. Pavel Mareš, DrSc., z Fyziologického ústavu AV ČR a MUDr. Radim Šrám, DrSc., z Ústavu experimentální medicíny AV ČR – získali čestnou oborovou medaili Jana Evangelisty Purkyně za zásluhy v biomedicínských vědách.