Seznam publikací
Hledat publikace podle kritérií
Anebo publikace prohledejte fulltextově
Záměrem článku je interpretovat Heideggerovu teorii rozumění jako zvláštní příspěvek k výzkumu lidského jednání. Nejdříve je vyložen Heideggerův pojem rozumění ve smyslu praktického ohledu obstarávání, který je odlišen od analytické teorie jednání založené na pojmu úmyslu. Následně je na pozadí Heideggerova konceptu světskosti světa zkoumána možnost chápat úmyslné jednání jako odpověď na situaci narušeného rozumění.
Cílem článku je postihnout nejdůležitější hermeneutické aspekty Husserlova myšlení, ukázat je v jejich vzájemné souvislosti a upozornit na to, že rozvoj hermeneutiky probíhal z podstatné části v návaznosti na Husserla a jako pokračování jeho snah jinými prostředky. Autor se zaměřuje na vyhodnocení hermeneutického smyslu vybraných aspektů Husserlovy fenomenologie, nikoli na podrobnou diskuzi jejího vnitřního vývoje.
The Discussion of Subjective Quality of Working Life Indicators. This article discusses the main types of methodological approaches to the examination of subjective working life quality. In particular, it points out their common traits and differences and therefore shows their potentials as well as weaknesses in different survey purposes. Analysis of Czech worker survey data is based on the dual concept of the quality of working life, which is addressed in the first parts of the study.
Metodologicky zaměřená stať se věnuje oblasti empirického zkoumání kvality pracovního života a zejména představuje autorem vyvinutý výzkumný nástroj pro populační šetření - „Indikátor subjektivní kvality pracovního života“ (SQWLI).
Sociální změny byly v naší zemi odstartovány před více než dvaceti lety událostmi, které se běžně označují výrazem „sametová revoluce". Vnímání sametové revoluce a jednotlivých událostí spojených s pádem komunistického režimu je podstatnou složkou historického vědomí české společnosti. Pro současnou střední generaci, která osobně nezažila komunistický puč v roce 1948 a v době násilného potlačení Pražského jara a následného nástupu tzv.
This article reviews the measurement of perceptions of quality of working life in the Czech Republic over the last two decades. It summarizes the basic results of key surveys and elaborates some of methodological aspects of measurement. In this regard it introduces the original complex instrument for measurement of subjective quality of working life (SQWL), which has been developed in recent years by the author in a series of surveys.
This article explores the potential of using a simple self-rating question to measure respondents’ perceived level of workplace stress in standard cross-sectional surveys. This aim is based on practical experience: while there is a range of theoretical-empirical approaches to measuring workplace stress, the design and size of the research instruments derived from them often exceed the limits for being included in a typical cross-sectional survey questionnaire.
Publikace poskytuje nový globální pohled na marketing a marketingové aktivity v kontextu velmi závažných změn základů ekonomické, sociální a kulturní reality, a to na příkladech „pánů hradů“ Microsoftu, Apple, Google i IBM.
Stať se věnuje dvěma podobám veřejného mínění. Jednak základnímu popisu veřejného mínění jako sociálního jevu, zejména jeho historickému vývoji a teoretických přístupů, jednak veřejnému mínění v podobě názorů obyvatel, kde zejména poukazuje na možnosti a možná úskalí jeho empirického zkoumání.
V letošním roce probíhá za spoluúčasti VÚPSV výzkumný projekt mezinárodního charakteru "Active Ageing" podporovaný Evropskou unií, zaměřený na problematiku vztahu mezi zaměstnaností a stárnutím populace. Věnuje se tématu sociálních potřeb nezaměstnaných uchazečů o práci ve věku nad 50 let a jeho účelem je vyzkoušet inovativní nástroje určené k pomoci těmto lidem v návratu na trh práce. Na projektu se podílí výzkumné instituce ze Slovinska, Velké británie a Belgie.
Stať deskriptivní formou přináší poznatky z prvního dotazníkového průzkumu, který je součástí širšího projektu sociologického výzkumu historického vědomí obyvatel České republiky. Po úvodním zasazení do kontextu koncepcí historického vědomí a kolektivní paměti jsou nejprve popsány výsledky průzkumu na téma zájmu o dějiny a jejich jednotlivé oblasti; zdrojů, z nichž lidé získávají historické informace a sebehodnocení z hlediska znalosti historie.
Následující text představuje výsledky sociologického šetření, které provedlo Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologického ústavu AV ČR, v.v.i., (CVVM) ve dnech 31. 8. – 7. 9. 2009. Toto rozsáhlé terénní šetření mapovalo postoje a mínění veřejnosti k vybraným tématům a otázkám, které se dotýkaly dvacátého výročí listopadové revoluce v roce 1989. Průzkumu se zúčastnilo 1046 respondentů starších patnácti let.
Kapitola se zabývá mnohoznačností pojmu veřejné mínění, které může být chápáno jako nástroj racionální kritiky nebo manipulace, jako universální nebo pluralitní, jako sociální fakt nebo jako agregát individuálních mínění a s různým vztahem k soukromému mínění. Na tomto pozadí pak zejména poukazuje na problémy a nedorozumění, které vznikají, když se různí aktéři společenského života na adresu veřejného mínění vyjadřují bez reflexe a deklarace vlastního pojetí.
Text se věnuje problematice subjektivních indikátorů sociálněekonomické situace a vývoje, jejich vypovídací hodnotě, jejich vztahu k reálnému vývoji a jeho objektivním ukazatelům a některým úskalím jejich interpretace.
A new tool has been designed to measure the quality of working life in the Czech Republic, based on subjective assessments of workers. The tool is based on standard, large-scale questionnaire surveys. It aims to map a wide range of aspects characterising working life, while taking into account not only an individual’s satisfaction with each aspect of work but also the importance of these factors for the worker.
Stať se zaměřuje na analýzu situace získávání informací od respondentů dotazníkových šetření. Optikou kognitivních přístupů (Cognitive Aspects of Survey Methodology) představuje tuto situaci jako velmi komplexní a pomocí teoretických koncepcí i empirických dokladů vysvětluje její úzký vztah ke kvalitě získávaných informací.
The chapter deals with the topic of quality of working life surveying. It introduces theoretical background, the development and usage possibilities of survey instrument for measurement of subjectively perceived quality of working life. Based on the series of analysis it shows the elaboration of standardized questionnaire in the form of a pair of batteries.
Facebook
Twitter