Fyziologický ústav v knihkupectví Academia

S přednáškou Jak se liší ženské a mužské srdce vystoupil vědecký pracovník Oddělení vývojové kardiologie FGÚ prof. Bohuslav Ošťádal. Význam kardiovaskulárního výzkumu je nade vší pochybnost, neboť choroby srdce a cév představují nejzávažnější onemocnění civilizovaného světa: jsou příčinou více jak 50 % všech úmrtí. Za jednu polovinu z tohoto množství je odpovědné jediné onemocnění – ischemická choroba srdeční a její akutní forma, infarkt myokardu. Je proto logické, že zájmem experimentálních a klinických kardiologů je tuto nepříznivou bilanci zvrátit. V laboratoři prof. Ošťádala se zabývají otázkou jak zvýšit odolnost srdečního svalu k nedostatku kyslíku, který ischemické poškození srdečního svalu způsobuje: „Jednu z používaných metod představuje adaptace zvířat na chronicky snížený přívod kyslíku. Je totiž známo, že populace, které žijí ve vysokých nadmořských výškách, mají výrazně sníženou incidenci srdečního infarktu,“ vysvětlil prof. Ošťádal.

Foto: Luděk Svoboda, Akademický bulletin
Profesor Bohuslav Ošťádal

Vraťme se však k hlavnímu tématu přednášky. Experimentální práce zabývající se pohlavními rozdíly v kardiovaskulárním systému se objevují teprve od konce osmdesátých let 20. století a v posledních letech jejich počet narůstá. Odpověď na otázku, co je příčinou dramatického zvýšení počtu prací, spatřuje prof. Ošťádal ve dvou skutečnostech – jednak přibývají důkazy o odlišném chování mužského a ženského srdce za fyziologických a patologických podmínek, jednak se objevují rozporuplné informace o prospěšnosti či škodlivosti hormonální substituční terapie. Epidemiologické studie totiž prokázaly, že výskyt ischemické choroby srdeční je u žen do menopausy podstatně menší než u mužů. Po menopauze se situace obrací – zatímco u žen narůstá výskyt ischemické choroby desetkrát, u mužů jen čtyřiapůlkrát. V této souvislosti zmiňme prvenství experimentálních kardiologů z FGÚ, kteří již v roce 1984 ve studii, která se zabývala protektivním vlivem adaptace na chronickou hypoxii, prokázali, že odolnost srdečního svalu samic k akutnímu nedostatku kyslíku je podstatně větší než odolnost srdečního svalu stejně starých samců. Jak se později ukázalo, jde o vůbec první práci na světě, jež se pohlavním rozdílům v odolnosti srdce věnovala; o 10 let později se na ni odkazovali zahraniční badatelé v renomovaných časopisech. Odpovědi na otázky spojené s pohlavními rozdíly u srdce by měl přinést experimentální výzkum, který se ovšem potýká se zásadními problémy: jedním z nich je skutečnost, že se bohužel převážná většina kardiologických experimentů provádí pouze na samcích; dosažené výsledky poté (na rozdíl od samic) nejsou ovlivněny estrálním cyklem. Objasnit buněčné a molekulární mechanismy, které odpovídají za pohlavní rozdíly, se dosud nepodařilo. Zřejmě je však nelze vysvětlit pouze vlivem pohlavních hormonů na genovou expresi či na změnu aktivity signálních kaskád; v úvahu je třeba vzít i rozdíly chromozomální. Jedno je však jisté: pohlavní rozdíly jsou natolik závažné, že by na ně měl být již v současnosti být brán zřetel v klinické praxi při volbě účinných diagnostických a léčebných postupů.

Foto: Luděk Svoboda, Akademický bulletin
Doc. Přemysl Jiruška

V navazující přednášce Epilepsie ve světle moderní vědy hovořil doc. Přemysl Jiruška z Oddělení vývojové epileptologie o druhém nejčastějším onemocnění nervového systému. Statistiky jsou v souvislosti s epilepsií znepokojivé: přestože je léčena převážně pomocí antiepileptik, u třetiny pacientů je tato léčba neúčinná. Ve své přednášce doc. Jiruška ukázal na možnosti vývoje nových postupů v léčbě epilepsie, které využívají nejmodernější metody, jako jsou genová terapie, mozková stimulace a využití kmenových buněk, jež mohou účinně ovlivnit abnormální chování epileptických nervových buněk. Tyto metody ve spojení s nanotochnologiemi a především s detailním pochopením mechanizmů, jak epilepsie a záchvaty vznikají, představují do budoucna naději pro pacienty, u kterých současná léčba nezabírá. Závěrem svého vystoupení informoval o mezinárodní iniciativě Fialový den (Purple Day; www.purpleday.org ), která se koná po celém světě vždy 26. března ve prospěch zvyšování povědomí o epilepsii.
O výročí Fyziologického ústavu se podrobněji dočtete v květnovém čísle.

GABRIELA ADÁMKOVÁ a LUDĚK SVOBODA