Projekt mapuje faktory, zdroje a souvislosti procesů a mechanismů genderových nerovností na českém trhu práce v souvislosti se změnami české společnosti po roce 1989 a v souvislosti se vstupem ČR do EU. Projekt využívá kvalitativní sociologickou metodologii, zarámovanou sekundární analýzou dat z kvantitativních sociologických šetření, přičemž důraz je kladen na biografické vyprávění žen v různých fázích životního cyklu a v situacích, kdy jsou ohroženy znevýhodněním na trhu práce (zkušenost s nezaměstnaností) v kombinaci s kategoriemi: fáze mateřství, výše dosaženého vzdělání a věk.
Publikace vydané v rámci projektu (celkem 29, zobrazeno 21 - 29)
Předložená publikace prezentuje jednak kvantitativní pohled na problematiku genderové segregace – obraz statistiky a jednak kvalitativní obraz sociální reality práce žen, jak ji zobrazují současné české seriály. Poukazujeme na rozsah tohoto problému, jeho souvislosti a jeho zobrazování v médiích. Ke zkoumání genderové segregace na českém trhu práce byla využita analýza statistických dat o trhu práce pomocí indexů segregace, které se běžně využívají v zahraničí.
Předložená publikace prezentuje jednak kvantitativní pohled na problematiku genderové segregace – obraz statistiky a jednak kvalitativní obraz mediální reality práce žen, jak ji zobrazují současné české seriály. Ke zkoumání genderové segregace na českém trhu práce byla využita analýza statistických dat o trhu práce pomocí indexů segregace, které se běžně využívají v zahraničí.
Kapitola je zaměřena na spojení zaměstnání a péče v České republice. Na začátek uvádíme institucionální rámec genderové rovnosti, který byl vytvořen v České republice během období před vstupem do EU.
V tomto článku si klademe otázky, do jaké míry flexibilní pracovní úvazky usnadňují kombinaci závazků péče o děti a placeného zaměstnání a jaké jsou důsledky využívání těchto úvazků ve firemním prostředí. Na případové studii větší potravinářské společnosti demonstrujeme individuální zkušenosti matek závislých dětí s flexibilními pracovními úvazky. Při analýze polostrukturovaných rozhovorů se zaměřujeme na postavení těchto žen v rámci firemní struktury.
Pomocí kvantitativní analýzy dat autorka identifikovala faktory, které mají vliv na prodlužování období bezdětnosti a míru bezdětnosti v české společnosti mezigeneračně, a identifikovala rovněž faktory, jejichž vliv na prodlužování období bezdětnosti v současné době posiluje. Kvalitativní analýza dat vedla k předložení takového modelu bezdětnosti a prodlužování období bezdětnosti, který respektuje definice a vnímání vlastní bezdětnosti konstruované bezdětnými muži a ženami.
V tem članku analiziramo podobnosti in razlike v postsocialističnem obdobju gospodarske tranzicije in pristopa k EU (2000–2005) v treh državah s stališča enakosti spolov na trgih delovne sile. Predpostavka naše analize je, da je stopnja enakosti med spoloma na trgih delovne sile treh držav odvisna od naslednjih med seboj povezanih dejavnikov, ki se v treh državah razlikujejo: 1. sprememb na trgih delovne sile, 2. obstoječih mehanizmov plačanega dela in družine in 3.
The paper traces the contexts and processes of gender inequality and gender discrimination in the Czech labour market. The primary innovation of the research is the use of qualitative sociological methodology. Quantitative sociological research alone has thus far been unable to uncover the factors, contexts and actors´ understandings of gender inequality and discrimination.
Drawing on 48 biographic narratives, I examine the decisions post-1989 Czech mothers made about when and how to combine caring for children with making a living.
Stránky
- « první
- ‹ předchozí
- 1
- 2
- 3
Facebook
Twitter