Hlavním cílem projektu je studovat rozdíly ve fungování regionů, které v tomto projektu chápeme jako jejich schopnost reagovat na sociální, ekonomické a politické změny, které zasahují českou společnost v období post-komunistické transformace, prohlubující se evropské integrace a vzrůstajícího vlivu globalizace, a analyzovat příčiny existujících rozdílů. Soustředíme se na tři hlavní typy potenciálních vysvětlujících faktorů: politickou kulturu, sociálně-ekonomické a institucionální faktory. V prvním kroku zmapujeme ekonomické, sociální a politicko-kulturní rozdíly mezi regiony České republiky. Poté identifikujeme hlavní aktéry na regionální úrovni, a prostřednictvím sociologického šetření analyzujeme jejich sociální, politické a ekonomické zázemí, hodnotové orientace a preference, pokud jde o hlavní směry rozvoje jejich regionu a fungování regionálních institucí. Provedeme srovnávací analýzu fungování regionálních institucí, a také sekundární analýzy dat z výzkumů veřejného mínění shromážděných v Sociologickém datovém archivu se zaměřením identifikaci meziregionálních rozdílů v politické kultuře populace. Shromážděná data nám umožní analyzovat vzájemné vztahy mezi fungováním regionálních politických institucí, chováním a preferencemi regionálních politických elit na straně jedné a ekonomickým, sociálním a politicko-kulturním kontextem, v němž se tyto nové regionální instituce utvářejí na straně druhé.
Project publications (total 20, displaying 11 - 20)
The authors try to answer the question of whether the regional governments (both its elected and the administrative parts) in the Czech Republic function similarly or whether they vary in terms of performance. And if they do vary, how structured and how large are these differences. The analysis is based on indicators and on an aggregate index of regional government performance created by the authors.
The first part of this chapter is focused to a topic of value preferences. The Inglehart`s four-item battery for measurement of materialism and postmaterialism in the society was used. The second part of the chapter is centered on regional elites` attitudes. It is based on answers of respondents to wide battery of twenty questions, in which respondents were asked about their opinions of various topics of social issues. At first, the opinion of regional elites in general is presented.
The opinions of the regional elite on the development possibilities of the regions were analyzed. Most of respondents are optimistic. The effort in gaining the money from EU funds, preferential support for domestic small and medium enterprises, and the support for the development of tourism was most often mentioned as the main development priorities the regions should concentrate.
This article tries to answer how government performance can be measured. Possible approaches can be dividend into four groups: approaches using indicators of the socio-economic development in the governed area, approaches measuring government performance by means of a subjective evaluation, approaches focused on procedural and institutional effectiveness and the quality of government performance and approaches measuring government performance with the aid of aggregate indexes.
Autor zdůrazňuje význam prostorové dimenze společenských jevů a nezbytnost jejího zkoumání v empirickém společenskovědním výzkumu. Shrnuje obsah tematického monočísla časopisu, které se tématem zabývá.
The regional elites express a higher level of generalized and institutional trust in comparison with the average among the Czech population. The cause of this difference can be found in the income inequalities and in the level of education. The regional elites express also a greatest degree of civic participation than the Czech population, they are more politically and civically active. The results of analysis show also the differences between particular types of the regional elites.
This study seeks answers to three fundamental questions: Who were the members of the regional political elites elected in the first regional elections in the year 2000; has the structure of the regional political elites undergone significant change after the elections in 2004, and what are the reasons for the detected changes? For that purpose we analyzed the data from a broad empirical survey among the regional elites, along with the results of the regional elections in autumn 2004.
Author emphasizes the importance of the spatial dimension of the social phenomena and indispensability of paying attention to that in empirical reasearch in social sciences. The content of the thematic issue of the journal is then summarized.
Facebook
Twitter