Projekt si klade za cíl identifikovat hlavní zdroje a příčiny nerovností v přístupu k vyššímu vzdělání v ČR, o kterých je z předchozích analýz známo, že patří k největším v OECD. Předpokládáme, že tak jako v jiných zemích, k hlavním zdrojům těchto nerovností patří jak sociálně-ekonomický původ žáků tak struktura školského systému určující otevřenost a průchodnost vzdělávacích institucí. Na rozdíl od mnoha vyspělých zemí, kde jsou vzdělanostní nerovnosti již řadu let v centru pozornosti výzkumu i politiky, se u nás vlivy těchto dvou zdrojů s největší pravděpodobností navzájem posilují. V návaznosti na již založené longitudinální panely budou v rámci projektu sledovány dvě věkové skupiny: žáci končící v roce 2003 povinnou školní docházku (panel respondentů založený v rámci OECD projektu PISA 2003) a studenti prvních ročníků vysokých škol (VS 2003/4). Analýza dat z těchto výzkumů doplněná o komparativní analýzy dat ze zemí OECD odhalí zdroje nerovností a mechanismy jejich reprodukce. Projekt bude zakončen rozsáhlou monografií a konkrétními návrhy reformních kroků směřujících k řešení problému vzdělanostních nerovností, který má dalekosáhlé sociální konsekvence i neblahé ekonomické důsledky (ztráty na lidských zdrojích a konkurenceschopnosti).
Publikace vydané v rámci projektu (celkem 20, zobrazeno 11 - 20)
Rozsáhlá recenze argumentů, dat a analýz obsažené v knize Nerovné šance na vzdělaní. Vzdělanostní nerovnosti v České republice (Petr Matějů a Jana Straková et al.)
Text shrnuje obsah monografie „České vysoké školství na křižovatce“. Ta ukazuje, do jaké míry existují v České republice podmínky pro přechod od výdajového modelu financování vysokého školství k investičnímu modelu, resp. jaké povahy jsou bariéry, které tomuto přechodu brání. Autorský tým se pokusil o propojení diskuse probíhající na poli ekonomické teorie s analýzou vývoje pokusů o reformu financování českého vysokého školství v kontextu jeho celkové proměny po r. 1989.
Publikace navazuje na (Ne)rovné šance ve vzdělávání (Academia 2006). Autoři aktualizují empirické poznatky o vývoji nerovností v povinném vzdělávání, o problematice víceletých gymnázií, o nerovnostech na vstupu do terciárního vzdělávání, o dopadu struktury systému středního školství na formováni aspirací. Doplňují rovněž další důležitá témata v kapitolách o dalším vzdělávání, o vzdělávání romských žáků a o předčasných odchodech ze vzdělávání.
Tento článek vymezuje teoretický model, který spojuje rozličné komponenty sociálního systému a poskytuje konzistentní, hodnověrný a empiricky zakotvený způsob vysvětlení změn ve společenském systému. Tyto změny je třeba vysvětlovat prostřednictvím takové identifikace sociálních mechanismů, která spojuje jejich mikro a makro úroveň. Tento přístup je pro jeho myšlenkovou komplexitu ve stratifikačním výzkumu jedním z nejméně používaných, ačkoli je zároveň jedním z nejslibnějších.
Dosavadní výzkum zabývající se problematikou sociální stratifikace přinesl zjištění o tom, že vzdělanostní aspirace dospívajících jsou jedním z nejsilnějších predikátorů jejich vzdělávací a profesní dráhy.
Cílem tohoto textu je odhadnout vliv stratifikace vzdělávacího systému, míry jeho orientace na odborné vzdělávání a propustnosti, na formování vzdělanostních aspirací v zemích OECD, které se zúčastnily projektu PISA 2003. Pozornost je věnována především roli schopností, pohlaví a socioekonomického prostředí.
This article aims to compare development in tackling educational inequalities and attempt to evaluate their policies and reforms from the beginning of socialism to-date in the Czech Republic and Poland. A considerable difference in the number of higher education institutions emerged in both countries. We show the negative impact of this development on educational inequalities and the social consequences of the enormous increase in student and private universities numbers.
Text je exkurzem mezi slovníkovými definicemi pojmu "vzdělání". Pokouší se tak nalézt nejen sociologické definice v českému publiku nejdostupnějších encyklopediích.
The text constitutes an excurse among different definitions of the term “education” in various dictionaries. It tries to find not only sociological definitions in the encyclopedias, which are accessible to the Czech audience.
Text je druhou reakcí v pokračující diskusi s Rudolfem Pomazalem o knize České vysoké školství na křižovatce (Sociologický ústav 2005). Ukazuje, že R. Pomazal nemá jasnou představu o tom, jakým směrem by se mělo české vysoké školství ubírat.
Monografie pojednává o nejdůležitějších aspektech formování vzdělanostních nerovností v českém vzdělávacím systému a ukazuje je v historickém a mezinárodním kontextu. První část publikace pojednává o vzdělanostních nerovnostech v teoretické a historické reflexi a ukazuje dovednosti českých žáků v mezinárodním srovnání. Druhá část publikace se zabývá problematikou formování aspirací a mechanismu vzniku nerovností v období základního vzdělání a v období přechodu na střední školu.
Facebook
Twitter