![]() Historie
Pohled na začátky a aktivity České imunologické společnosti, která je v současné době
členem European Federation of Immulological Societies a International Union of
Immunological Societies, by byl neúplný, kdybychom se neohlédli na historii imunologie
v Československu a na začátky její organizace ve vědeckých společnostech.
Začátky: 50. a 60. léta 20. století |
|||
První specializovaná centra výzkumu v imunologii u nás se vytvořila
po roce 1950 a tento výzkum byl jako důsledek tradice zakotven v ústavech lékařské
mikrobiologie a imunologie na Karlově univerzitě v Praze, Plzni a Hradci Králové,
na Masarykově univerzitě v Brně a na Palackého univerzitě v Olomouci v současném Česku,
a také na Komenského univerzitě v Bratislavě a Šafaříkově univerzitě v Košicích v dnešním
Slovensku. Imunologická činnost v těchto střediscích byla dále rozšiřována projekty, které
vznikly a byly realizovány v řadě výzkumných ústavů, především v ústavech Ministerstva
zdravotnictví, ale nejvýznamněji v nově vytvořených centrech imunologie Československé
akademie věd (ČSAV). Především aktivity těchto imunologických center ČSAV vytvořily základ
pro rozvoj imunologie jako moderního vědního oboru v Československu a během určité doby –
v 50. a 60. letech – vzniklo to, co bylo později známo jako Pražská imunologická škola,
neformální skupina vedoucích imunologů a středisek koncentrované okolo pražských špičkových
pracovišť; činnost těchto vědců získávala podporu a spolupráci celé řady univerzitních
oddělení a výzkumných ústavů.
Pražská škola imunologie si získala mezinárodní věhlas –
spolupracovala se špičkovými mezinárodními laboratořemi – a dominovaly v ní osobnosti
prof. Jaroslava Šterzla a prof. Milana Haška. Tomu jen proto, že musel publikovat v našich,
nikoli mezinárodních časopisech, unikla Nobelova cena za objevné práce na imunologické
toleranci. Zmíněným pracovním týmům a dalším objevujícím se badatelům vděčíme za rozvoj
oboru, který byl náhle zastaven drastickým omezením vědeckých komunikací se svobodným
světem po Sovětským svazem vedené okupaci Československa v roce 1968. Toto omezení uložené
komunistickým vedením vedlo prakticky ke zničení osobních a institucionálních mezinárodních
kontaktů a spolupráce, a nezbytným důsledkem byla vynucená restrikce kvalitní vědecké práce.
Mnoho našich vedoucích imunologů v té době nemohlo publikovat výsledky svých prací,
především v zahraničních periodikách, mnozí emigrovali do ciziny a dnes se s nimi setkáváme
v prestižních pozicích na univerzitách a ústavech po celém světě. Tento přeryv činnosti se
dařilo jen velmi pozvolna překonávat a trvalo až do přelomu 70. a 80. let, než se situace
|
poněkud zlepšila. Tento nešťastný vývoj událostí měl ovšem také pod vlivem tehdejších politických tlaků
svůj odraz, v omezených možnostech organizace a práce v profesních a vědeckých společnostech.
Přes všechny obtíže již v 60. letech
imunologové v Československu pociťovali naléhavou potřebu vzájemných kontaktů
a spolupráce, koordinace výzkumu, výuky a postgraduálního vzdělávání, což by mělo
být zajišťováno na úrovni odborné společnosti. Protože žádná imunologická společnost
neexistovala, začali imunologové své aktivity realizovat – v té době ovšem v rámci tehdejších
možností – pod záštitou odborných společností v příbuzných vědních oborech, jako byly zvláště
mikrobiologie, biologie, infektologie, biochemie a revmatologie. Snahy založit samostatnou
imunologickou společnosti byly totiž opakovaně blokovány politicky motivovanými rozhodnutími.
V roce 1969 se pod vedením prof. Šterzla ustavila aspoň přípravná skupina pro založení
Československé společnosti imunologické a v následujícím roce byl ustaven Přípravný výbor
Československé společnosti imunologické jako spojující článek pro kontakt s čerstvě ustavenou
Mezinárodní unií imunologických společností (IUIS) v roce 1969.
Na výzvu ke členství v plánované
společnosti zveřejněné Přípravným výborem odpovědělo pozitivně zhruba 400 vědců, výzkumných a
praktických pracovníků v imunologii. Byl vypracován plán činnosti a bylo rozhodnuto vyslat
reprezentanta na jednání IUIS v Interlakenu ve Švýcarsku v září 1970. V dubnu 1970 jsme viděli
první číslo Imunologického zpravodaje, oficiálního periodika československých imunologů, které
v letošním roce již píše svůj 32. ročník. Tento časopis od svého počátku přináší oficiální
informace Společnosti svým členům, odborné přehledy, originální práce, metodické články a seznamy
národních a mezinárodních kongresů a seminářů. Lze tedy uzavřít, že národní Československá
společnost imunologická u nás přes všechny potíže de facto existovala
a vyvíjela činnost již v roce 1970, i když tato existence nebyla stvrzena de iure.
|
||
|
|||