Fyzikální ústav Akademie věd ČR

Prestižní Akademickou prémii – Praemium Academiae – udělil ve čtvrtek 20. června 2013 v sídle Akademie věd ČR v Praze předseda AV ČR prof. Jiří Drahoš vynikajícímu českému vědci Ing. Martinu Niklovi, CSc., z Fyzikálního ústavu Akademie věd ČR. Toto nejvýznamnější ocenění Akademie věd ČR získávají mimořádné vědecké osobnosti, které již založily vědecké školy, v mezinárodním měřítku patří ke špičce svého oboru a vytvářejí prestiž AV ČR jako celku.

Smyslem ocenění, jež ovšem není udělováno za celoživotní zásluhy a nelze ho obdržet opakovaně, je podpora našich badatelských kapacit a vytváření takových podmínek, v nichž by mohly lépe rozvinout svůj potenciál ve prospěch Akademie věd ČR a celé české vědy. Finanční prémie do výše 5 milionů Kč ročně zahrnuje po dobu šesti let náklady spojené s výzkumem, pořízením přístrojů a mzdami pro nositele a jeho spolupracovníky.

Martin Nikl

Martin Nikl (nar. 1957) se zabývá fyzikou pevných látek, luminiscencí a scintilačními materiály, jejichž studiu a vývoji se věnuje na špičkové světové úrovni. Finanční prostředky spojené s oceněním budou využity k vybudování nové laboratoře růstu optických a scintilačních krystalů využívající velmi účinné technologie “micropulling down”. Tato technologie je v České republice zcela unikátní, bude dovezena z Japonska. Stávající i nová optická laboratoř budou dovybaveny přístrojovou technikou umožňující úplnou charakterizaci luminiscenčních a scintilačních parametrů a detailní studium scintilačního mechanismu v širokém oboru teplot. Bude vytvořeno flexibilní a efektivně pracující výzkumné centrum pro vyhledávání a optimalizaci krystalických, keramických a práškových scintilačních materiálů vhodných pro detekci rentgenového a gamma záření, urychlených částic ale i neutronů. Cílem je vyvíjet a optimalizovat materiály pro aplikace v lékařství, hi-tech průmyslu či v oblasti bezpečnostních technik a nabídnout je zejména českým průmyslovým partnerům.

Martin Nikl vytvořil tým a vybudoval laboratoř ke studiu těchto materiálů. Významným způsobem přispěl k objasnění základních fyzikálních mechanismů i k rozvoji nových materiálových koncepcí pro těžké monokrystalické scintilátory s progresívním využitím ve fyzice vysokých energií, v medicíně či v průmyslových hi-tech aplikacích nebo v systémech pro použití v oblasti bezpečnosti a ochrany společnosti. V 90. letech se prosadil jako architekt materiálové koncepce radiačně odolného scintilátoru na bázi wolframanu olova (1997), při jehož vývoji vytvořil rozsáhlé mezinárodní konsorcium. Za popis a optimalizaci scintilačních materiálů na jeho bázi mu byla v roce 2003 udělena cena AV ČR za vynikající vědecké výsledky.

V posledních deseti letech se věnuje studiu a vývoji dalších scintilačních materiálů na bázi komplexních oxidů, zejména hliníkových perovskitů, granátů, dále silikátů a hafničitanů, s velkým praktickým potenciálem. I zde je spolutvůrcem několika nových materiálových koncepcí, především lze zmínit Pr-dopovaný Lu₃Al₅O₁₂ (2005) a Ce-dopované multikomponentní granáty (2011), které patří v současnosti mezi nejatraktivnější zkoumané systémy.

Martin Nikl je autorem a spoluautorem více než 530 původních vědeckých prací v impaktovaných časopisech, z nichž přes 80 bylo publikováno v nejprestižnějších mezinárodních časopisech v oborech fyzikálních a materiálových věd v USA a Evropě. Celkově byly jeho práce doposud citovány více než 7650-krát a jeho Hirschův index dle databáze Scopus je 42.