Odhalení památníku Juliu Sachsovi
28.4.2014
Památník zakladateli moderní rostlinné fyziologie Juliu Sachsovi bude v úterý 6. května 2014 v 11 hodin slavnostně odhalen před budovou Přírodovědecké fakulty (PřF) UK ve Viničné ulici v Praze. Akce se uskuteční pod záštitou děkana PřF UK RNDr. Bohuslava Gaše, CSc. V návaznosti na ni je pak ve 13 hodin na programu ve velkém sálu Novoměstské radnice pod záštitou prorektora Univerzity Karlovy doc. RNDr. Jana Konvalinky, CSc., odborné kolokvium a v 18 hodin vernisáž výstavy „Julius Sachs a počátky rostlinné fyziologie“ v sídle Akademie věd ČR v Praze, tentokrát pod záštitou předsedy AV ČR prof. Jiřího Drahoše.
Čeští vědci zpřesnili objev nositele Nobelovy ceny v oblasti fungování enzymů
24.4.2014
Skupina vědců z Masarykovy univerzity a Akademie věd ČR v čele s Jiřím Damborským a Martinem Hofem experimentálně prokázala, že funkci enzymů ovlivňuje nejen jejich struktura, ale také jejich vlastní dynamika a vliv okolního prostředí. Enzymy jsou důležité přírodní látky, které urychlují chemické reakce. Výsledky výzkumu zveřejnil prestižní vědecký časopis Nature Chemical Biology (viz abstrakt). Čeští vědci tak významně přispěli k poznání molekulární podstaty těchto procesů a především zpřesnili již 120 let známou hypotézu nositele Nobelovy ceny Hermanna Emila Fischera, že funkce enzymu je určována jeho strukturou.
CzechGlobe – Centrum výzkumu globální změny naplno zahajuje svoji činnost
18.4.2014
Nově vybudované vědecké centrum excelence CzechGlobe, které je součástí Akademie věd ČR, bude slavnostně otevřeno v úterý 29. 4. 2014 v Brně. CzechGlobe je jedním z osmi úspěšných projektů Operačního programu VaVpI (Výzkum a vývoj pro inovace) podporujících vznik Evropských center excelence financovaných z Evropského fondu regionálního rozvoje a ze státního rozpočtu. Jde o moderní výzkumnou infrastrukturu umožňující komplexní výzkum problematiky globální změny. Vědecká práce se zde soustředí na tři základní komponenty působení globální změny – na atmosféru a klima, ekosystémy a socio-ekonomické systémy.
V průhonickém zámku vznikla Galerie NATURA
10.4.2014
Botanický ústav Akademie věd ČR otevřel v průhonickém zámku nový výstavní prostor – Galerii NATURA. Má odrážet přírodní rámec jejího okolí a také vyjadřovat snahu kurátorů „vystavovat umění osobité, nepodbízející se běžným trendům ani populismu, ba naopak – vyznačující se silným ,naturelem´“. Galerie NATURA zahájila svou činnost v úterý 1. dubna 2014 vernisáží výstavy známého klatovského sochaře Václava Fialy a jeho hostů, jejichž díla se snaží komunikovat s autorovým uměleckým názorem. Návštěvníci mohou galerii navštívit v otevírací době Průhonického parku. Podrobné informace naleznete v tiskové zprávě.
Třeboňští vědci učinili významný krok ve výzkumu fotosyntézy
8.4.2014
Publikace v prestižním časopise Plant Cell
Jihočeští vědci objasnili zrod fotosystému 2, což je složitý bílkovinný komplex přítomný v buňkách rostlin, řas a sinic. Jeho funkce je zcela zásadní pro proces fotosyntézy, a tím fakticky pro udržení života na naší planetě. Nicméně zatím nebylo příliš jasné, jak je takto komplikovaný komplex, který kromě řady bílkovin obsahuje také chlorofyl a karotenoidy, tvořen v buňkách. Výrazný krok k pochopení tohoto procesu učinili vědci z třeboňského Centra Algatech Mikrobiologického ústavu Akademie věd ČR.
Poškození mozku a vznik epilepsie
4.4.2014
Přednáška prof. Asly S. L. Pitkänen
Fyziologický ústav (FgÚ) AV ČR zve v rámci oslav 60. výročí svého založení na další přednášku Burešova cyklu světoznámých vědeckých osobností, tentokrát finské profesorky a členky Učené společnosti Finska Asly S. L. Pitkänen z University of Eastern Finland, A. I. Virtanen Institute, Kuopio. Uskuteční se 10. dubna 2014 v 15 hodin v přednáškovém sále FgÚ AV ČR a autorka ji nazvala „Preventing the development of epilepsy after brain injury – How far are we in 2014?“ (Prevence rozvoje epilepsie po poranění mozku – Jak daleko jsme v roce 2014?). Podrobné informace naleznete v tiskové zprávě.
Vicepremiér Pavel Bělobrádek navštívil ústavy AV ČR
1.4.2014
V doprovodu předsedy Akademie věd ČR prof. Jiřího Drahoše navštívil v úterý 1. dubna 2014 místopředseda vlády pro vědu, výzkum a inovace MVDr. Pavel Bělobrádek tři pražská pracoviště Akademie věd ČR. Nejprve se vydal do Ústavu molekulární genetiky (ÚMG) AV ČR, kde ho přivítal ředitel ústavu prof. Václav Hořejší. Vicepremiér Pavel Bělobrádek se zde seznámil se zaměřením výzkumné činnosti ÚMG AV ČR i s moderními technologiemi, jimiž jsou jednotlivá oddělení vybavena. Poté se zúčastnil besedy se zaměstnanci krčského areálu Akademie věd ČR.
Moderní pohled na Hofmeisterovu iontovou řadu
26.3.2014
Prestižní časopis Nature Chemistry publikoval rozsáhlý komentář prof. Pavla Jungwirtha z Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR spolu s prof. Paulem Cremerem z Pennsylvania State University o moderním pohledu na Hofmeisterovu iontovou řadu. Před více než 125 lety prof. Franz Hofmeister na německé části Karlo-Ferdinandovy univerzity v Praze vytvořil tzv. lyotropní (později nazývanou též Hofmeisterovu) řadu iontů solí podle jejich schopnosti vysolovat vaječné bílkoviny z vodného roztoku. Podrobné informace naleznete v tiskové zprávě.
Unikátní technologie recyklace PET obalů míří do výroby
25.3.2014
Objev vědců z ÚCHP AV ČR
S rostoucí produkcí PET (polyethylentereftalát) obalů narůstají problémy s hromadícími se použitými obaly, zejména PET lahvemi. Většina netříděných odpadních PET obalů se v současné době likviduje spalováním. V Ústavu chemických procesů Akademie věd ČR byla za účelem řešení tohoto problému vyvinuta zcela unikátní technologie zpracování odpadního PET materiálu na produkty, které jsou použitelné k opětovné výrobě tohoto polymeru. Nyní se navíc otevírá možnost jejího uplatnění v praxi.
BrainView a MitEnAl – nové evropské projekty FGÚ AV ČR
14.3.2014
Dotaci na dva nové projekty, jejichž cílem je vybudování nových výzkumných kapacit, a tím zvýšení konkurenceschopnosti Fyziologického ústavu (FGÚ) AV ČR na poli vědecké excelence, získalo nyní toto pracoviště z Evropského fondu pro regionální rozvoj Praha a EU v rámci Operačního Programu Praha Konkurenceschopnost. Konkrétně se jedná o projekty BrainView – Centrum pro studium neurovývojových a neurodegenerativních onemocnění (CZ.2.16/3.1.00/21544) a MitEnAl – Systém pro multifaktoriální analýzu buněčné energetiky (CZ.2.16/3.1.00/21531).
Od mozku přes srdce až po tkáňové náhrady
26.2.2014
Oslavy 60. výročí založení Fyziologického ústavu AV ČR
V rámci oslav 60. výročí založení Fyziologického ústavu AV ČR můžete v březnu poznat toto pracoviště blíže i formou výstavy ve výloze knihkupectví Academia v Praze na Václavském náměstí č. p. 34. Expozice je věnovaná historii a současnosti ústavu a nese název „Od mozku přes srdce až po tkáňové náhrady“. V 1. patře knihkupectví se pak seznámíte s historicky nejuznávanějšími publikacemi pracovníků ústavu a s nejvýznamnějšími současnými výsledky aplikovatelnými do lékařské praxe.
Ledabylá práce proteinu BRR2 vede k onemocnění sítnice
24.2.2014
Objev českých molekulárních genetiků
Genovou mutaci, která způsobuje onemocnění retinitis pigmentosa, popsal tým doc. Davida Staňka z Ústavu molekulární genetiky AV ČR. Výsledky jejich výzkumu jsou shrnuty v článku, který právě vyšel v mezinárodním odborném časopise Human Mutation (viz abstrakt). Retinitis pigmentosa je dědičné onemocnění sítnice, které může vést až ke slepotě. Vyskytuje se přibližně u jednoho ze 4000 obyvatel a první příznaky se dají vypozorovat již u desetiletých dětí. A ačkoliv se jedná o poměrně častou chorobu, zatím neexistuje účinný způsob její léčby.
Návštěva předsedkyně Královské švédské akademie věd prof. Barbary Cannon
14.2.2014
Přednáška a převzetí medaile AV ČR
Předsedkyně Královské švédské akademie věd a vynikající profesorka fyziologie ze Stockholmské Univerzity Barbara Cannon, Ph.D., vystoupila v pátek 14. února 2014 ve Fyziologickém ústavu (FGÚ) AV ČR s přednáškou „Hnědá tuková tkáň: výsada savců“. Ta se uskutečnila u příležitosti oslav 60. výročí založení FGÚ AV ČR v rámci Burešova cyklu světoznámých vědeckých osobností. Po přednášce pak předseda AV ČR prof. Jiří Drahoš vyznamenal prof. Barbaru Cannon čestnou oborovou medailí Jana Evangelisty Purkyně za zásluhy v biomedicínských vědách.
