Aktuální číslo

Česká literatura 62, 2014/1

Studie

LUCIE KOŘÍNKOVá 

František Gellner za ženu vezme si gorilu

Studie se zabývá jednou z nejpopulárnějších básní Františka Gellnera. Ve své prvé části podává přehled dosavadních interpretací tohoto textu a některé z nich s využitím dalšího pramenného výzkumu rozvádí či částečně zpřesňuje. V další části se pokouší nabídnout nové relevantní kontexty, v nichž lze báseň vnímat. Výklad je soustředěn zejména k motivu gorily, jenž je předveden jako dobově příznačný a mnohočetně rezonující v kulturní a pop-kulturní sféře, mj. v souvislosti s reflexí animálních stránek člověka, zejména jeho sexuality. Závěrečná část studie je věnována genezi Gellnerovy básně, zejména analýze její dosud zcela neznámé rukopisné varianty a potenciálu, který tento materiál poskytuje pro interpretaci.

TOMÁŠ KUBÍČEK

Druhý Čep

Studie se zabývá charakteristickými rysy Čepova stylu a jejich funkcí v okamžiku, kdy autor ustoupí do anonymity psaní a deformuje jejich primární podobu. Východiskem studie je detektivní příběh, jehož jednu část Jan Čep píše na objednávku nakladatele Bedřicha Fučíka v rámci jeho propagačních aktivit. Rozborem narativních technik autor studie ukazuje, jak Čep opouští i potvrzuje současně formální a myšlenkovou podobu svého psaní, jak mu anonymita umožňuje konfliktně vyhrotit některé z jeho postojů, které souvisejí s dobovou kritikou pragmatismu a liberalismu. Postupnou analýzou postupů a motivů se zároveň ukazuje, že zdánlivá hravost textu v sobě ukrývá jinou podobu nesmiřitelného postoje a stvrzení Čepova pojetí estetické určení literárního textu, pojetí, které určuje Čepovu pozici mezi autory moderní literatury.

Zdeněk brdek

Abjektivní aspekty básnické řeči Jiřího Ortena a Kamila Bednáře

Předkládaná esej se zabývá básnickými diskurzy Jiřího Ortena a Kamila Bednáře okolo přelomu 30. a 40. let 20. století, kdy se skupina mladých literátů, k níž se oba řadili, těšila veřejné pozornosti – zejména v souvislosti s diskuzí o nastupující básnické generaci. Umělecké texty obou básníků vykazují řadu podobností, ale na druhé straně také nemálo odlišností. Rétorická analýza a interpretace inspirované koncepcí abjektu, resp. abjekce Julie Kristevy, která vychází z předpokladu nestabilnosti lidského subjektu a jeho nutnosti neustálého znovubudování, poukazuje na jeden z klíčových rozdílů mezi zmiňovanými autory. Básnický subjekt obou často odstraňuje bariéru mezi vnějším světem a sebou samým, čímž splývá se svým okolím. Pouze u Ortena je však tento pohyb vedoucí k zániku subjektu vyvažován protichůdným, sebezáchovným gestem odvrhnutí, vytěsnění či vymezení se; Bednář totiž považuje určitou desubjektivizaci v procesu básnění za žádoucí podmínku autenticity umělecké tvorby.    

Rozhledy

lenka jiroušková

Rozpaky a zklamaná očekávání. O třech nových publikacích české medievistiky

Recenzní studie ke knihám Krása českých iluminovaných rukopisů; Kristiánova legenda. Život a umučení svatého Václava a jeho báby Ludmily; Lucemburkové. Česká Koruna uprostřed Evropy.

Recenze

Vladimír Macura — Alice Jedličková (edd.): Průvodce po světové literární teorii 20. století (JOSEF ŠEBEK)
Text recenze ke stažení zde.

Mojmír Otruba: Hledání národní literatury (DALIBOR TUREČEK)

Ivo Harák: Básník a jeho čas (JIŘÍ ZIZLER)

David Voda – Milan Blahynka (edd.): Bojím se jít domů, že uvidím kožené kabáty na schodech (JIŘÍ HOLÝ)

Petr Rákos: Neúnavná slova (MARTA PATÓ)

Michal Bauer (ed.): Automatická madona (JIŘÍ POLÁČEK)

Tomáš Koblížek: Nová poetika (EVA VOLDŘICHOVÁ BERÁNKOVÁ)

Jan Hábl: Učit (se) příběhem (KLÁRA SOUKUPOVÁ)

Kronika a glosy

Zina Trochová: Editorka (JIŘÍ FLAIŠMAN–MICHAL KOSÁK)

Staročeská fotoarchivní sbírka. Historie, současný stav a význam (VENDULA REJZLOVÁ)

Klíčová události moderního českého divadla (ZUZANA MALÁ)

Zpráva o konání VI. textologického kolokvia (MICHAELA FILIPIOVÁ)

Informatorium

Autoři čísla

Informace pro autory