Aktuality

Čeští vědci se zabývají nebezpečím vzniku povodní v horských oblastech Peru. Tyto zátopy mohou vzniknout v důsledku přílivové vlny, kterou způsobí sesuv hornin nebo pád sněhové laviny do horských jezer. „Hlavním cílem výzkumu je zjistit nebezpečná místa a varovat místní obyvatele před stavbami v ohroženém území,“ uvedl za vědecký tým RNDr. Jan Klimeš, Ph.D., z Ústavu struktury a mechaniky hornin (ÚSMH) Akademie věd ČR. Nejnovější výsledky prezentují badatelé na odborné konferenci České asociace geomorfologů v Teplicích. Konference se koná od 23. do 25. dubna 2014.

Jedenáctý z řady úspěšných workshopů věnovaných astrofyzice vysokých energií, pozemním experimentům a pozorováním zejména robotickými dalekohledy se uskuteční v Karlových Varech od 23. do 25. dubna 2014. IBWS (INTEGRAL/BART Workshop) je pracovní setkání odborníků především z oblasti rentgenového výzkumu vesmíru s pomocí družic pozorujících v gama a rentgenovém oboru a návazných pozemních robotických dalekohledů. Workshop pořádá Astronomický ústav Akademie věd ČR. Podrobné informace naleznete v tiskové zprávě.

Profesor Vladimír Souček z Matematického ústavu UK, který patří mezi světově respektované badatele v několika oblastech geometrie a jejích aplikací v matematické fyzice, převzal 16. dubna 2014 čestnou oborovou medaili Bernarda Bolzana za zásluhy v matematických vědách. Na udělení prestižního ocenění jej navrhl Matematický ústav AV ČR. Profesor Souček publikoval tři monografie a 95 původních vědeckých článků; databáze MathSciNet uvádí 627 citací jeho prací. Jako jeden z nemnoha českých matematiků publikoval v jednom z nejprestižnějších matematických časopisů Annals of Mathematics.

Mezinárodní konference o Evropské jižní observatoři (ESO), která má připomenout a částečně i zhodnotit sedm roků členství České republiky v této nevládní organizaci, se koná od 14. do 16. dubna 2014 v pražské Lannově vile. Na konferenci vystoupí významní zástupci ESO včetně českých astronomů, kteří představí práce, projekty a jejich výsledky ve spolupráci s ESO. Pořadatelem je Astronomický ústav AV ČR ve spolupráci s Ústavem teoretické fyziky a astrofyziky Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity a Astronomickým ústavem Univerzity Karlovy. Podrobné informace naleznete v tiskové zprávě.

 

Astrofotografové čas od času počítají dobu přeletu Mezinárodní kosmické stanice před Měsícem, nebo čekají na vhodnou příležitost „ulovit“ letadlo. To se podařilo v polovině minulého měsíce českému autorovi: Měsíc – nejbližší vesmírné těleso k naší Zemi a Airbus A380 – největší dopravní letadlo současnosti. O obou má smysl si něco přečíst v popisu vítězné fotografie České astrofotografie měsíce za březen 2014. Jejím autorem je Rostislav Kalousek a nese název „Měsíc s letadlem“. Podrobné informace naleznete v tiskové zprávě.

 

Krátce po půl jedenácté večer začal v pondělí 31. 3. 2014 svítit pro pozorovatele na území Česka relativně nízko nad západním až jihozápadním obzorem velmi jasný meteor-bolid. Postupně zvyšoval svou jasnost a stal se po dobu více než 30 sekund poutavým pohybujícím se objektem na jinak temné obloze. Jedná se o velmi unikátní případ. Pro přesný popis toho, co se odehrálo, je důležité, že bolid byl zachycen také kamerami na stanicích české části Evropské bolidové sítě, jejíž centrum je v Astronomickém ústavu Akademie věd ČR v Ondřejově. Podrobné informace naleznete v tiskové zprávě.

Vědci pracující na předních světových částicových experimentech vyprodukovali první společný výsledek z urychlovačů Tevatron a LHC, předchozího a současného nejvýkonnějšího urychlovače na Zemi. Badatelé z experimentů ATLAS, DZERO (v obou má zastoupení Fyzikální ústav AV ČR), CDF a CMS ohlásili 19. 3. 2014 na mezinárodní konferenci Rencontres de Moriond v Itálii společné měření hmotnosti top kvarku. Čtyři experimenty sloučily své analýzy dat, aby hmotnost této částice byla určena co nejpřesněji. Výsledná hodnota tak nyní činí 173,34 GeV/c2 s chybou pouhých 0,76 GeV/c2. Podrobné informace naleznete v tiskové zprávě.

 

Konference Astroplate 2014 se uskuteční od 18. do 21. března 2014 v pražské Lannově vile. Sejdou se zde odborníci z mnoha oborů (astronomie, fyzika, chemie, archivnictví, fotografie…) a mnoha zemí, aby společně řešili „zlatou nemoc“ a další druhy poškození fotografických desek a negativů, na kterých jsou uchovány cenné záznamy z minulosti. Bez záchrany těchto nosičů dat už nikdy nevyužijeme vědeckou hodnotu na nich uloženou, ale ani jejich kulturní a historické dědictví. Podrobné informace naleznete v tiskové zprávě.

Význam fyziky a metod vyvinutých při zkoumání fyzikálních problémů již delší dobu není omezen pouze na procesy neživé přírody. Metody kvantové teorie a statistické mechaniky makroskopických soustav stále více nacházejí uplatnění v biologii, ekonomii, informatice nebo sociologii. Fyzika se tak stává jednou z hlavních komponent řady dnes intenzivně rozvíjených interdisciplinárních oborů. Ekonofyzika, využívající hlavně metody statistické fyziky a teorie kritických jevů v modelování a pochopení ekonomických dějů, je jedním z nich. Nyní vyšla skvělá publikace o této dynamicky se rozvíjející problematice.

Najít řád v chaosu, kterým se vyznačuje dění v přírodě a společnosti, je cílem vědců různých oborů přírodních, technických i společenských věd. Na pomezí fyziky, matematiky a informatiky se rozvíjí nelineární dynamika a teorie složitých systémů. Mezinárodní renomé v této oblasti získává skupina vědců z Ústavu informatiky AV ČR, která se podílí na vývoji nových matematických metod a počítačových algoritmů umožňujících lepší pochopení dynamických dějů v tak složitých systémech, jako je atmosféra Země nebo lidský mozek.