Akademie věd ČR › Vědní oblasti › Vědy o neživé přírodě › Aktuality
Čeští vědci zkoumají hrozbu povodní v peruánských velehorách
24.4.2014
Čeští vědci se zabývají nebezpečím vzniku povodní v horských oblastech Peru. Tyto zátopy mohou vzniknout v důsledku přílivové vlny, kterou způsobí sesuv hornin nebo pád sněhové laviny do horských jezer. „Hlavním cílem výzkumu je zjistit nebezpečná místa a varovat místní obyvatele před stavbami v ohroženém území,“ uvedl za vědecký tým RNDr. Jan Klimeš, Ph.D., z Ústavu struktury a mechaniky hornin (ÚSMH) Akademie věd ČR. Nejnovější výsledky prezentují badatelé na odborné konferenci České asociace geomorfologů v Teplicích. Konference se koná od 23. do 25. dubna 2014.
Mezinárodní konference o vysokoenergetické astrofyzice IBWS 2014
22.4.2014
Jedenáctý z řady úspěšných workshopů věnovaných astrofyzice vysokých energií, pozemním experimentům a pozorováním zejména robotickými dalekohledy se uskuteční v Karlových Varech od 23. do 25. dubna 2014. IBWS (INTEGRAL/BART Workshop) je pracovní setkání odborníků především z oblasti rentgenového výzkumu vesmíru s pomocí družic pozorujících v gama a rentgenovém oboru a návazných pozemních robotických dalekohledů. Workshop pořádá Astronomický ústav Akademie věd ČR. Podrobné informace naleznete v tiskové zprávě.
Medaile Bernarda Bolzana profesoru Součkovi
16.4.2014
Profesor Vladimír Souček z Matematického ústavu UK, který patří mezi světově respektované badatele v několika oblastech geometrie a jejích aplikací v matematické fyzice, převzal 16. dubna 2014 čestnou oborovou medaili Bernarda Bolzana za zásluhy v matematických vědách. Na udělení prestižního ocenění jej navrhl Matematický ústav AV ČR. Profesor Souček publikoval tři monografie a 95 původních vědeckých článků; databáze MathSciNet uvádí 627 citací jeho prací. Jako jeden z nemnoha českých matematiků publikoval v jednom z nejprestižnějších matematických časopisů Annals of Mathematics.
Sedm let České republiky v Evropské jižní observatoři
14.4.2014
Mezinárodní konference o Evropské jižní observatoři (ESO), která má připomenout a částečně i zhodnotit sedm roků členství České republiky v této nevládní organizaci, se koná od 14. do 16. dubna 2014 v pražské Lannově vile. Na konferenci vystoupí významní zástupci ESO včetně českých astronomů, kteří představí práce, projekty a jejich výsledky ve spolupráci s ESO. Pořadatelem je Astronomický ústav AV ČR ve spolupráci s Ústavem teoretické fyziky a astrofyziky Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity a Astronomickým ústavem Univerzity Karlovy. Podrobné informace naleznete v tiskové zprávě.
Měsíc s letadlem
8.4.2014
Česká astrofotografie měsíce
Astrofotografové čas od času počítají dobu přeletu Mezinárodní kosmické stanice před Měsícem, nebo čekají na vhodnou příležitost „ulovit“ letadlo. To se podařilo v polovině minulého měsíce českému autorovi: Měsíc – nejbližší vesmírné těleso k naší Zemi a Airbus A380 – největší dopravní letadlo současnosti. O obou má smysl si něco přečíst v popisu vítězné fotografie České astrofotografie měsíce za březen 2014. Jejím autorem je Rostislav Kalousek a nese název „Měsíc s letadlem“. Podrobné informace naleznete v tiskové zprávě.
Jasný bolid nad Německem
3.4.2014
Unikátní případ zachycen kamerami Astronomického ústavu AV ČR
Krátce po půl jedenácté večer začal v pondělí 31. 3. 2014 svítit pro pozorovatele na území Česka relativně nízko nad západním až jihozápadním obzorem velmi jasný meteor-bolid. Postupně zvyšoval svou jasnost a stal se po dobu více než 30 sekund poutavým pohybujícím se objektem na jinak temné obloze. Jedná se o velmi unikátní případ. Pro přesný popis toho, co se odehrálo, je důležité, že bolid byl zachycen také kamerami na stanicích české části Evropské bolidové sítě, jejíž centrum je v Astronomickém ústavu Akademie věd ČR v Ondřejově. Podrobné informace naleznete v tiskové zprávě.
První společný výsledek z urychlovačů LHC a Tevatron
25.3.2014
Vědci pracující na předních světových částicových experimentech vyprodukovali první společný výsledek z urychlovačů Tevatron a LHC, předchozího a současného nejvýkonnějšího urychlovače na Zemi. Badatelé z experimentů ATLAS, DZERO (v obou má zastoupení Fyzikální ústav AV ČR), CDF a CMS ohlásili 19. 3. 2014 na mezinárodní konferenci Rencontres de Moriond v Itálii společné měření hmotnosti top kvarku. Čtyři experimenty sloučily své analýzy dat, aby hmotnost této částice byla určena co nejpřesněji. Výsledná hodnota tak nyní činí 173,34 GeV/c2 s chybou pouhých 0,76 GeV/c2. Podrobné informace naleznete v tiskové zprávě.
Astroplate 2014
17.3.2014
Jak vyřešit „zlatou nemoc“?
Konference Astroplate 2014 se uskuteční od 18. do 21. března 2014 v pražské Lannově vile. Sejdou se zde odborníci z mnoha oborů (astronomie, fyzika, chemie, archivnictví, fotografie…) a mnoha zemí, aby společně řešili „zlatou nemoc“ a další druhy poškození fotografických desek a negativů, na kterých jsou uchovány cenné záznamy z minulosti. Bez záchrany těchto nosičů dat už nikdy nevyužijeme vědeckou hodnotu na nich uloženou, ale ani jejich kulturní a historické dědictví. Podrobné informace naleznete v tiskové zprávě.
Ekonofyzika – fyzika, která pomáhá ekonomii
12.3.2014
Ojedinělá publikace F. Slaniny z FZÚ AV ČR
Význam fyziky a metod vyvinutých při zkoumání fyzikálních problémů již delší dobu není omezen pouze na procesy neživé přírody. Metody kvantové teorie a statistické mechaniky makroskopických soustav stále více nacházejí uplatnění v biologii, ekonomii, informatice nebo sociologii. Fyzika se tak stává jednou z hlavních komponent řady dnes intenzivně rozvíjených interdisciplinárních oborů. Ekonofyzika, využívající hlavně metody statistické fyziky a teorie kritických jevů v modelování a pochopení ekonomických dějů, je jedním z nich. Nyní vyšla skvělá publikace o této dynamicky se rozvíjející problematice.
Nové metody zkoumání složitých procesů v atmosféře
5.3.2014
Najít řád v chaosu, kterým se vyznačuje dění v přírodě a společnosti, je cílem vědců různých oborů přírodních, technických i společenských věd. Na pomezí fyziky, matematiky a informatiky se rozvíjí nelineární dynamika a teorie složitých systémů. Mezinárodní renomé v této oblasti získává skupina vědců z Ústavu informatiky AV ČR, která se podílí na vývoji nových matematických metod a počítačových algoritmů umožňujících lepší pochopení dynamických dějů v tak složitých systémech, jako je atmosféra Země nebo lidský mozek.
Skoro jasno, občas airglow
5.3.2014
Česká astrofotografie měsíce
Snímek je netradičním barevným pohledem na stále ještě zimní oblohu. Prachem zahalené namodralé Plejády, oranžově zářící oko Býka – hvězda Aldebaran, rudé mlhoviny v Orionu a červeně či modře zářící jasné hvězdy tohoto nebeského lovce, stejně jako až namodralý Sírius, a dokonce i zářící Jupiter jsou ponořeny do rudých a zelených cárů okem neviditelného přirozeného svitu atmosféry. A do toho všeho křížící se pás zodiakálního světla a Mléčné dráhy dotváří až strašidelnou atmosféru. Autorem vítězného snímku únorového kola České astrofotografie měsíce je Petr Horálek. Více informací naleznete v tiskové zprávě.
Nový princip magnetického záznamu
4.3.2014
Objev fyziků z Akademie věd ČR
Badatelé z Fyzikálního ústavu Akademie věd ČR ve spolupráci s vědci z Cambridge, Nottinghamu a Mainzu pozorovali nový fyzikální jev, který umožňuje ovládat magnet elektrickým polem. Práce byla nyní publikována v časopise Nature Nanotechnology (viz abstrakt). Pohnout póly magnetu pomocí elektrického pole bez přítomnosti elektromagnetu nebo jiného permanentního magnetu je možné jen pokud opustíme pole klasické fyziky a vstoupíme do světa relativistické kvantové mechaniky. Více informací naleznete v tiskové zprávě.
Mezinárodní expedice s českou účastí zachytila kometu ISON v přísluní
28.2.2014
Mezinárodní vědecký tým vedený prof. Miloslavem Druckmüllerem z Fakulty strojního inženýrství VUT v Brně a prof. Shadiou Habbalovou z Astronomického institutu na Univerzitě v Honolulu na Havaji dosáhl významného úspěchu při pozorování zanikající komety ISON. V době jejího nejtěsnějšího průletu kolem Slunce, tedy v době přísluní 28. listopadu 2013, byl při koordinovaném pozemském pozorování zachycen její největší fragment. Rozpadající se hlava komety ISON byla v tom okamžiku vzdálena jen asi 0,2° od oslnivého slunečního disku.