Hlavní náplní práce keramické laboratoře je komplexně ošetřovat keramické nálezy a prodlužovat životnost keramického střepového materiálu získaného při archeologických terénních výzkumech.
Archeologické výzkumy dokazují, že vytváření předmětů z hlíny patří mezi nejstarší promyšlenou činnost člověka. Keramika, technický objev z přelomu střední a mladší doby kamenné, je prvním umělým kompozitním materiálem vytvořeným lidskou rukou. Vypovídá o životě našich předků a aktivně doprovází člověka až do současnosti.
Výroba keramiky vždy odrážela aktuální umělecké směry, proto dnes slouží jako ukazatel své doby. Mnohdy se jedná o jediné artefakty dřívějších civilizací, které přežily a jsou jediným dokladem někdejší lidské činnosti. Pravěká keramika je nejdůležitějším vodítkem pro archeology k datování nálezů a určování archeologických kultur, k interpretaci nálezových okolností, k poznání technologické úrovně, společenské struktury, rituálů a kultu, ale i běžného života, obchodních kontaktů a mnoha jiných aspektů minulosti.
Díky tepelnému zpracování jsou vlastnosti keramických artefaktů stabilní, odolné vůči vnějším vlivům, a proto přečkaly věky a nesou nám informace z různých historických epoch, i když často jen v podobě rozbitých střepů. Úkolem restaurátorů keramiky je nejen navrátit zašlou krásu keramickým předmětům minulých dob a rozmnožit tak kulturní dědictví našeho státu, ale hlavně zachovat veškeré v nich obsažené informační, estetické a historické hodnoty, aby byly využitelné pro současné i budoucí vědecké úkoly.
Konzervování a restaurování archeologických keramických nálezů
Před zahájením zásahových prací na keramickém materiálu se provádí komplexní restaurátorský průzkum. Na základě vyhodnocení předběžného průzkumu kvality střepů, diagnostikování závad a poškození předmětu se realizují vlastní konzervační zásahy. Stanoví se pořadí jednotlivých operací tak, aby nedošlo k žádnému negativnímu zásahu do ošetřovaného předmětu. Po počátečním vypreparování a odstranění nečistot se vyhledají fragmenty a sloučí do původního tvaru. Chybějící části se doplní a dle požadavků archeologa se provede povrchová úprava, barevná retuš a závěrečná konzervace. Během celého procesu je pořizována dokumentace digitálním fotoaparátem.
V keramické laboratoři se také zpracovávají artefakty z nepálené hlíny jako mazanice, pražnice, přesleny, tkalcovská závaží, dále suché archeologické dřevo a skleněné zlomky. K činnosti keramické laboratoře patří i péče o stávající, již v minulosti konzervovaný a zrekonstruovaný keramický fond. Sbírkové artefakty se proto ošetřují tak, aby se plynule prodlužovala jejich životnost, aby nadále splňovaly náročné odborné a estetické požadavky a kritéria, určená pro publikační, prezentační, studijní i osvětovou činnost.
Pro každý ošetřený předmět se vyhotovuje kompletní konzervátorská a restaurátorská zpráva. Zprávy se ukládají v archivu nálezových zpráv Archeologického ústavu AV ČR, Praha, v.v.i., a jsou k dispozici badatelům i široké veřejnosti.
Nejvýznamnější dlouhodobé projekty, aktuálně zpracovávané v keramické laboratoři Archeologického ústavu AV ČR, Praha, v.v.i.:
Záchranný archeologický výzkum v areálu pískovny Vliněves, okres Mělník. Výzkum polykulturního pohřebního areálu trvá od roku 1999 až po současnost. Doposud zpracováno přes 235 nádob.
Pohár lidu kultury se šňůrovou keramikou
Pohár lidu kultury zvoncových pohárů
Únětický koflík
Únětická zásobnice
Tišice 2003–2005, okres Mělník. V laboratoři jsou zpracovávány nálezy ze záchranného výzkumu, který zde probíhá od roku 1996. K nejpočetnějším keramickým souborům patří výbava hrobů bylanské kultury doby halštatské.
Malovaná nádobka s ouškem
Koflík
Roztoky 2006, okres Praha – západ. Výzkum dosud největšího evropského časně slovanského sídliště.
Keramika pražského typu 6.-7. století
Klecany 2007, okres Praha – východ.
Keramické nálezy z 10. století, z počátků českého státu
Text a foto Ljuba Svobodová
Praha 2. 11. 2007