Třemi z hlediska ekologie dřevin zajímavými aspekty tropických lesů na Borneu jsou dynamika porostů, taxonomická diverzita a synchronizace kvetení. Opakovaná měření na trvalých plochách ukazují, že dynamika lesa je řízena vytvářením porostních mezer, stejně jako je tomu v přirozených lesích temperátních oblastí. Vysokou diverzitu tropů se snaží vysvětlit řada teorií, které se pohybují od rovnocennosti druhů ve využívání zdrojů po úzkou specializaci na ekologické podmínky. Konečně nápadnou synchronizaci kvetení především dvojkřídláčovitých stromů je možné vysvětlit jako reakci na konzumační tlak ve fázi regenerace. Tento fenomén je spoušten klimatickými výkyvy souvisejícími s jevem známým jako El Niño – jižní oscilace.
Použitá a citovaná literatura:
Ashton, P. S., Givnish, T. J., & Appanah, S. (1988). Staggered flowering in the Dipterocarpaceae: new insights into floral induction and the evolution of mast fruiting in the aseasonal tropics. American Naturalist, 132, 44-66.
Brearley, F. Q., Proctor, J., Nagy, L., Dalrymple, G., & Voysey, B. C. (2007). Reproductive phenology over a 10-year period in a lowland evergreen rain forest of central Borneo. Journal of Ecology, 95(4), 828-839.
Bryan, J. E., Shearman, P. L., Asner, G. P., Knapp, D. E., Aoro, G., & Lokes, B. (2013). Extreme differences in forest degradation in Borneo: Comparing practices in Sarawak, Sabah, and Brunei. PLOS ONE, 8(7), e69679.
Colwell, R. K., & Lees, D. C. (2000). The mid-domain effect: geometric constraints on the geography of species richness. Trends in Ecology & Evolution, 15(2), 70-76.
Grubb, P. J. (1977). The maintenance of species richness in plant communities: the importance of the regeneration niche. Biological Reviews, 52(1), 107-145.
Hubbell, S. P. (2001). The unified neutral theory of biodiversity and biogeography. Princeton University Press.
Christensen, M., Hahn, K., Mountford, E. P., Ódor, P., Standovár, T., Rozenbergar, D., ... & Vrska, T. (2005). Dead wood in European beech (Fagus sylvatica) forest reserves. Forest Ecology and Management, 210(1), 267-282.
Janzen, D. H. (1970). Herbivores and the number of tree species in tropical forests. American Naturalist, 104, 501-528.
Russo, S. E., Davies, S. J., King, D. A., & Tan, S. (2005). Soil-related performance variation and distributions of tree species in a Bornean rain forest. Journal of Ecology, 93(5), 879-889.
Sakai, S., Momose, K., Yumoto, T., Nagamitsu, T., Nagamasu, H., Hamid, A. A., & Nakashizuka, T. (1999). Plant reproductive phenology over four years including an episode of general flowering in a lowland dipterocarp forest, Sarawak, Malaysia. American Journal of Botany, 86(10), 1414-1436.
Terborgh, J. (1973). On the notion of favorableness in plant ecology. American Naturalist, 107, 481-501.
Webb, C. O., Peart, D. R. (2000). Habitat associations of trees and seedlings in a Bornean rain forest. Journal of Ecology, 88, 464-478.
Forest dynamics, taxonomic diversity and synchronization of flowering are important ecological aspects of woody species of tropical forests in Borneo. Repeated measurements on permanent plots show that forest dynamics are driven by gap formation. Attempts have been made to explain high tropical diversity by a number of theories, ranging from the ecological equitability of species to narrow niche specialization. Finally, the conspicuous flowering synchronicity, principally of tree species of the family Dipterocarpaceae, may be explained as a reaction on predation in regeneration phase. This phenomenon is triggered by climatic fluctuations connected to the El Niño-Southern Oscillation.
-
Smíšený dvojkřídláčový les severozápadního Bornea představuje jedno z druhově nejbohatších rostlinných společenstev na světě. Foto M. Dančák
-
Smíšený dvojkřídláčový les severozápadního Bornea představuje jedno z druhově nejbohatších rostlinných společenstev na světě. Foto M. Dančák
-
Vertikální řez plochou o velikosti 60 × 7,5 m v Kuala Belalong, Brunej. Zaznamenány jsou pouze stromy o výčetní tloušťce nad 4,5 cm (tedy průměr kmene ve výšce okolo 1,3 m od povrchu terénu). Stromy nesou označení podle druhu; je patrné, že pouze málokteré druhy jsou zastoupeny víc než jedním exemplářem. Druhy z dominantní čeledi dvojkřídláčovitých (Dipterocarpaceae) zvýrazňuje šrafování koruny. Orig. P. S. Ashton (1964; v knize T. C. Whitmora An introduction to tropical rain forests, 1998)
-
Prostorová dynamika stromů v závislosti na vytváření porostních mezer na jedné z trvalých výzkumných ploch o rozloze 1 ha v Kuala Belalong, Brunej. Dolní část plochy je stabilnější, má větší hustotu velkých stromů, jejichž zástin omezuje tloušťkový přírůst. Horní část plochy je dynamičtější – velké stromy padly v předchozích letech a umožnily tak rychlý růst okolních dřevin, objevuje se i množství nových stromů. Velikost stromů – průměr ve výčetní tloušťce v cm. Orig. autoři článku
-
Prostorová dynamika stromů v závislosti na vytváření porostních mezer na jedné z trvalých výzkumných ploch o rozloze 1 ha v Kuala Belalong, Brunej. Dolní část plochy je stabilnější, má větší hustotu velkých stromů, jejichž zástin omezuje tloušťkový přírůst. Horní část plochy je dynamičtější – velké stromy padly v předchozích letech a umožnily tak rychlý růst okolních dřevin, objevuje se i množství nových stromů. Tloušťkový přírůst (cm) stromů v letech 2000–07. Orig. autoři článku
-
Prostorová dynamika stromů v závislosti na vytváření porostních mezer na jedné z trvalých výzkumných ploch o rozloze 1 ha v Kuala Belalong, Brunej. Dolní část plochy je stabilnější, má větší hustotu velkých stromů, jejichž zástin omezuje tloušťkový přírůst. Horní část plochy je dynamičtější – velké stromy padly v předchozích letech a umožnily tak rychlý růst okolních dřevin, objevuje se i množství nových stromů. Rozmístění mrtvého dřeva. Orig. autoři článku
-
Prostorová dynamika stromů v závislosti na vytváření porostních mezer na jedné z trvalých výzkumných ploch o rozloze 1 ha v Kuala Belalong, Brunej. Dolní část plochy je stabilnější, má větší hustotu velkých stromů, jejichž zástin omezuje tloušťkový přírůst. Horní část plochy je dynamičtější – velké stromy padly v předchozích letech a umožnily tak rychlý růst okolních dřevin, objevuje se i množství nových stromů. Topografická mapa s vrstvami po 4 m. Orig. autoři článku
-
Pád velkého stromu znamená vznik porostní světliny, která poskytuje regenerační niku pro řadu druhů dřevin. Foto R. Hédl
-
Pád velkého stromu přináší také spoustu mrtvého, pozvolna se rozkládajícího dřeva. Foto R. Hédl
-
Občasné mezery způsobené pádem stromů krátkodobě vnášejí světlo do lesního podrostu, čehož okamžitě využívají pionýrské dřeviny rodu Macaranga z čeledi pryšcovitých (Euphorbiaceae). Foto R. Hédl
-
Hromadné kvetení je pro tropické lesy Bornea typické. Na snímku strom z čeledi dvojkřídláčovitých s nápadnými červenými křídly čerstvých plodů. Foto M. Dančák
-
Zastoupení čeledí podle druhové bohatosti (modré sloupce) a výčetní kruhové základny (červené sloupce). Blíže v textu. Data z trvalé plochy o rozloze 1 ha v Kuala Belalong, Brunej. Orig. autoři článku
-
Efekt hromadného kvetení stromů na Borneu. Semenáče dvojkřídláčového druhu Shorea cf. macroptera zhruba 2–3 týdny po vyklíčení (únor 2013). První pár pravých listů dosud téměř postrádá chlorofyl, mladé rostliny žijí ze zásob v dlouho vytrvávajících děložních lístcích. Kuala Belalong, Brunej. Foto R. Hédl
-
Stejný porost semenáčů – rok po vyklíčení (leden 2014). Rostliny setrvávají v „čekací“ fázi, řada z nich první rok nepřežila a ze zbývajících zůstane v dalších letech jen zlomek. Foto R. Hédl
-
Kvetení dvojkřídláčovitých (graf uprostřed) je dobře synchronizováno se suššími výkyvy počasí (horní graf), narozdíl od kvetení zástupců ostatních čeledí cévnatých rostlin (dolní graf). Barito Ulu, Střední Kalimantan. Podle: F. Q. Brearley a kol. (2007), upraveno