Věda a umění

Výstavnictví dlouhodobě patří k účinným a působivým nástrojům, jak veřejnosti představit vlastní práci, úspěchy, perspektivy. Také v Akademii věd patří výstavy, které pořádá Středisko společných činností, neodmyslitelně do kalendáře popularizačních aktivit.

Foto: Stanislava Kyselová, Akademický bulletin
Z výstavy Nad povrchem; v popředí socha Olbrama Zoubka

Prestižní adresa v centru Prahy ve spojení s historickou a majestátní budovou přímo vybízí, aby se reprezentační místnosti, klenuté chodby a zákoutí využily k rozmanitým prezentacím. Vždyť jednou z předchůdkyň AV ČR byla Česká akademie věd a umění, jež ve svém názvu propojovala vědecké disciplíny a múzy; proto je filozofií výstav heslo „spojení vědy s uměním“.
V předchozích letech se návštěvníci AV ČR setkali s jedinečnými výstavami na různá vědecká témata; mezi mnoha příklady spolupráce s akademickými pracovišti lze uvést například úspěšnou expozici Geologického ústavu Sabaloka a Šestý nilský katarakt: proměny v prostoru a čase či výstavy Barevný svět hornin pod mikroskopem Geofyzikálního ústavu a krásy a tajemství mikrosvětů ve fotografiích doc. Františka Vejdy z Entomologického ústavu. Z mnoha umělců, kteří zde vystavovali, jmenujme namátkou malíře Adolfa Borna nebo sochaře Olbrama Zoubka. Návštěvnost a úspěch výstav povětšinou předčily očekávání; vědecké i umělecké výstavy vzbudily zaslouženou pozornost a návštěvníci nešetřili slovy chvály při zápisech do pamětní knihy. Letošní rok uvedla Akademie věd např. unikátní expozicí jedenadvaceti význačných českých sochařů Nad povrchem.
Do budoucna připravujeme mj. interaktivní expozice v rámci festivalu Týden vědy a techniky nebo uměleckou výstavu výtvarníka Stanislava Holého.
Jedním z vrcholů letošní výstavní sezóny bude bezpochyby expozice Maria Skłodowska-Curie – neobyčejná žena, nad níž převzal záštitu předseda AV ČR prof. Jiří Drahoš a kterou podpořil také polský velvyslanec v Praze Jan Pastwa. Nositelka Nobelovy ceny za fyziku (1903) a chemii (1911) Marie Curie-Sklodowská patří mezi nejvýznamnější a nejinspirativnější vědkyně na světě. Stala se vůbec první ženou, která složila vstupní zkoušky na Fakultě exaktních věd na pařížské Sorbonně a dlouhá léta byla jedinou ženou, která se účastnila Solvayovských konferencí. Vědecký přínos Marie Curie-Sklodowské nespočíval pouze v objevu dvou nových chemických prvků – polonia a radia; zasloužila se také o zpracování nových vědecko-výzkumných postupů, které v dalších letech umožnily vývoj jaderné fyziky a radiochemie. Její působení v oblasti záření předznamenalo i průlom v léčbě onkologických onemocnění.
Výstavu Maria Skłodowska-Curie – neobyčejná žena, která bude přístupna v budově Akademie věd ČR na Národní třídě od 16. května do 8. června 2012 (viz zde), zapůjčuje Jagellonská univerzita v Krakově v rámci mezinárodní spolupráce v oblasti popularizace vědy. Výstavy neznají hranic stejně jako věda a umění.

JIŘÍ NOVOTNÝ a RADEK REJCHRT,
Středisko společných činností AV ČR, v. v. i.