Cílem projektu bylo zkoumání klíčových aspektů parlamentní reprezentace v České republice. Výzkum byl zaměřen na tři základní témata: (1) Poslanci - kdo jsou volení zástupci ČR (poslanci PSP a EP) a jak chápou svou roli? (2) Vstup do EU - jak poslanci chápou politickou reprezentaci v systému víceúrovňového vládnutí? Existuje dělba práce nebo konkurence mezi zastupitelskými institucemi? Jaké jsou postoje českých poslanců k evropským institucím a jejich reformě? (3) Policy-making - jak poslanci vnímají legislativní proces? Došlo po vstupu ČR do EU k základní proměně procesu utváření politik?
Projekt také dále navázal na dosavadní výzkumy českého parlamentu na národní úrovni a zkoumal, jakým způsobem vstup do EU ovlivnil podobu politické reprezentace v ČR. Cílem projektu bylo, na základě propojení teoretických a empirických přístupů, významným způsobem přispět k diskuzím o kvalitě a povaze politické reprezentace v ČR.
Publikace vydané v rámci projektu (celkem 16, zobrazeno 11 - 16)
Kapitola popisuje legislativní proces, a to jak v obecné rovině z hlediska jednotlivých politických institucí, tak z hlediska toho, jak probíhá projednávání zákonů v Poslanecké sněmovně a Senátu. Následně analyzuje organizaci a činnost Sněmovny v obecné rovině a ohledně schvalování zákonů, kdy se zaměřujeme na postavení vlády v legislativním procesu a vztah obou komor.
Kniha je věnována jedné ze tří základních funkcí parlamentu, a to funkci kontrolní. Ukazuje realizaci této funkce na příkladu státního rozpočtu. Kapitola pak analyzuje specifika přípravy, vyjednávání a schvalování státního rozpočtu v České republice. Tato zákonná norma se vyznačuje určitými zvláštnosti ve srovnání s běžným legislativním procesem. Kapitola analyzuje jednotlivá stadia přípravy zákona o rozpočtu a roli parlamentu v tomto procesu.
Kapitola poskytuje přehled českého parlamentarismu, představuje jeho současnou podobu a základní struktury jeho vnitřní organizace. Kapitola popisuje historii českého parlamentarismu, strukturu českého parlamentu, vztahy obou komor a jejich odlišné pravomoci. Dále analyzuje vnitřní organizaci parlamentu, především základní parlamentní orgány jako jeho vedení, kluby a výbory. Na závěr shrnuje základní faktory institucionalizace českého parlamentu v posledních dvou desetiletích.
Český politický systém je konstruován jako parlamentní demokracie s dvoukomorovým parlamentem; role parlamentu je klíčová i vzhledem k jeho úloze při utváření dalších politických institucí. Předložená studie se postupně věnuje legislativnímu procesu, roli politických stran v systému reprezentace, vztahu vlády a parlamentu, charakteristikám poslanců. Poslední kapitola je věnována roli poslanců a tomu, jak chápou svůj mandát.
This paper compares the development in four Central European parliaments in the second decade after the fall of communism. At the end of the first decade, the four parliaments could be considered stabilised, functional, independent and internally organised institutions. Attention is paid particularly to the changing institutional context and pressure of ‘Europeanisation’, the changing party strengths, and the functional and political consequences of these changes.
Using roll-call and parliamentary survey data from the sixth legislature in the Czech Republic (2006–2008), this research demonstrates that spatial models of roll-call data are not readily explainable in terms of party cohesion and discipline. The difficulty of making a substantive interpretation of dimensions extracted suggests the use of spatial models of roll-call voting where party discipline is strong requires more theoretical and methodological work.
Facebook
Twitter