Projekt „Sdílené hodnoty a normy chování jako zdroj posilování sociální koheze a překonávání negativních dopadů sociální diferenciace v ČR“ předkládá do soutěže v rámci Národního programu výzkumu II tým složený ze dvou pracovišť. Konkrétně z Centra sociálních a ekonomických strategií při FSV UK (řešitelské pracoviště) a Sociologického ústavu Akademie věd. Téma projektu je 2D-1-5-1 a vztahuje se k nalézání, vypracování a navržení implementací nových postupů směřujících k minimalizaci negativních důsledků nadměrné sociální diferenciace a marginalizace.
Základním cílem řešení projektu je rozkrýt nové procesy sociální diferenciace a jejich vazbu na struktury hodnot, věr a norem v české společnosti a na základě výzkumem zjištěných poznatků navrhnout manuály uplatnitelné při posilování sociální koheze v ČR.
NÁRODNÍ PROGRAM VÝZKUMU II - Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy [VSMSMT6NPV2], Program SOCIÁLNĚ-EKONOMICKÝ ROZVOJ ČESKÉ SPOLEČNOSTI [2D].
Řešitel 1:CESES UK FSV (Libor Prudký)
Řešitel 2: SOÚ AV ČR (Milan Tuček)
Publikace vydané v rámci projektu (celkem 32, zobrazeno 11 - 20)
Monografie sleduje tyto okruhy problémů sociální soudržnosti v české společnosti: sociální nerovnosti, sociální napětí, spravedlnost, důvěra a legitimita, soudržnost v prostorové dimenzi a role přemosťujícího sociálního kapitálu.
Monografie sleduje tyto okruhy problémů sociální soudržnosti v české společnosti: sociální nerovnosti, sociální napětí, spravedlnost, důvěra a legitimita, soudržnost v prostorové dimenzi a role přemosťujícího sociálního kapitálu.
Monografie pojednává problematiku mezigenerační transmise sociálních nerovností v procesu rodinné socializace s využitím výsledků reprezentativního šetření kohorty ve věku 30–34 (narozeni 1974–1978) spolu s jejich rodiči (Distinkce a hodnoty 2008). Výsledky ukazují: 1. výraznou reprodukci sociálního statutu/třídní pozice a částečně také životního stylu (volnočasové aktivity) v dospělosti a to na základě třídní pozice rodičů a dostupnosti různých zdrojů v rodině; 2.
Předkládaná studie zkoumá obsahy časopisů pro mladé, zejména z hlediska zprostředkování životního způsobu, reprodukce nerovností a nabízených hodnotových orientací. Zaměřuje se na analýzu dvou nejčtenějších titulů pro mládež – Bravo a ABC, přičemž těžiště zkoumání spočívá na sledování prvního z nich. Autoři používají tři analytické postupy: kvantitativní analýzu výskytu slov kombinovanou s kvalitativní interferenční analýzou, diskurzivní analýzu a etnografickou obsahovou analýzu.
Kniha se zabývá fenoménem subkultur, konkrétně vybraných hudebních subkultur mládeže v současné České republice. Představuje tradiční i současné teorie a přístupy ke studiu subkultur, a to jak v zahraničí, tak i v českém a postsocialistickém kontextu. Věnuje se především otázkám hodnot a politizace subkultur, jejich vnitřní diferenciaci a vztahu k sociální struktuře a alternativnímu životnímu stylu.
Monografie sleduje tyto okruhy problémů sociální soudržnosti v české společnosti: sociální nerovnosti, sociální napětí, spravedlnost, důvěra a legitimita, soudržnost v prostorové dimenzi a role přemosťujícího sociálního kapitálu.
Předkládaná studie zkoumá obsahy časopisů pro mladé, zejména z hlediska zprostředkování životního způsobu, reprodukce nerovností a nabízených hodnotových orientací. Zaměřuje se na analýzu dvou nejčtenějších titulů pro mládež – Bravo a ABC, přičemž těžiště zkoumání spočívá na sledování prvního z nich. Autoři používají tři analytické postupy: kvantitativní analýzu výskytu slov kombinovanou s kvalitativní interferenční analýzou, diskurzivní analýzu a etnografickou obsahovou analýzu.
Monografie pojednává problematiku mezigenerační transmise sociálních nerovností v procesu rodinné socializace s využitím výsledků reprezentativního šetření kohorty ve věku 30–34 (narozeni 1974–1978) spolu s jejich rodiči (Distinkce a hodnoty 2008). Výsledky ukazují: 1. výraznou reprodukci sociálního statutu/třídní pozice a částečně také životního stylu (volnočasové aktivity) v dospělosti a to na základě třídní pozice rodičů a dostupnosti různých zdrojů v rodině; 2.
Stať sleduje, jak česká veřejnost chápe pojem "společenská soudržnost". Odpovědi na otevřené otázky ukazují, že s tímto pojmem asociují odlišné významy. Výroky "co vytváří soudržnou společnost" obsahují tři latentní dimenze – obecnější hodnotové postoje k uspořádání společenských vztahů: hodnoty vzájemnosti a rovnosti, kolektivní identita a evropský liberalismus.
Předkládaná studie zkoumá obsahy časopisů pro mladé, zejména z hlediska zprostředkování životního způsobu, reprodukce nerovností a nabízených hodnotových orientací. Zaměřuje se na analýzu dvou nejčtenějších titulů pro mládež – Bravo a ABC, přičemž těžiště zkoumání spočívá na sledování prvního z nich. Autoři používají tři analytické postupy: kvantitativní analýzu výskytu slov kombinovanou s kvalitativní interferenční analýzou, diskurzivní analýzu a etnografickou obsahovou analýzu.
Facebook
Twitter