Ústav experimentální botaniky AV ČR, v. v. i.
poznáváme svět rostlin

Šroubatky (Spirogyra) jsou sladkovodní zelené řasy ze třídy spájivek. Naposledy jste o nich nejspíš slyšeli v nudných hodinách středoškolské biologie. Ze dvou skupin zelených řas patří do té „pokročilejší“ (zv. Streptophyta), z níž před necelou půl miliardou let vzešly na souš první rostliny. Streptofytní řasy jsou tudíž předchůdci vyšších rostlin, a tedy zajímavým modelem pro studium rostlinné evoluce. Snažíme se v nich najít počátky důležitých fyziologických pochodů, díky kterým rostliny nejen na souši přežily, ale též ji s nebývalým úspěchem prakticky celou osídlily.

Rostliny se všemožnými způsoby brání samosprášení – tedy opylení pestíků pylem z téže rostliny. Při samosprášení vzniká geneticky stejnorodé potomstvo, zatímco při sprášení cizím pylem dojde ke vzniku geneticky různorodého potomstva. Pro přežití druhu bývá z dlouhodobého hlediska výhodné udržet si genetickou různorodost.

Rostlinou s příběhem na další měsíc bude bledule jarní (Leucojum vernum). Tuto drobnou, bíle kvetoucí jednoděložnou rostlinu z čeledi amarylkovitých si většina lidí spojuje se začátkem jara. Spolu se sněženkou patří k nejhojněji pěstovaným jarním cibulovinám. 

Brefeldin A (BFA) je syntetizován mnoha houbovitými organizmy. Původně byl izolován a charakterizován jako antibiotikum, antivirotikum a jako fungicid. Záhy však bylo objeveno, že umí blokovat sekreci bílkovin. BFA zabraňuje exportu bílkovin z buněk, především působením na Golgiho aparát a způsobuje přerozdělení bílkovin z Golgiho aparátu do endoplazmatického retikula. V Laboratoři hormonálních regulací se BFA používá při studiu transportu bílkovin a váčků v buňkách.

Do začátku tohoto týdne styl počasí připomínal spíše jaro. Nyní se zima vzchopila a mnohde napadl teprve první sníh. V Českém středohoří se dá nalézt místo, kde i přes tuhou zimu s krajinou pokrytou sněhem nalezneme „zelenou oázu“. Jedná se o vrch Boreč, který se nachází poblíž Režného Újezdu (asi 5 kilometrů od Lovosic).

Pryšec nejkrásnější, známý spíše jako pryšec vánoční hvězda (Euphorbia pulcherrima) patří k jednomu ze symbolů Vánoc. Pochází ze střední Ameriky a Mexika. Ve své domovině je to vytrvalý keř nebo malý strom výšky asi 0,5 až 4 metry. Aztékové z této rostliny získávali červené barvivo a také ji užívali k tlumení horečky. Dnes se pěstuje v mnoha zemích, aby posloužila jako dekorace našich domovů o Vánocích. 

Pá, 20.12.2013 - 14:24 — Anonymous

Rostliny, které zkoumáme v Ústavu experimentální botaniky, jsou často velmi fotogenické. Navíc jsou s nimi spojeny zajímavé příběhy. Rádi byste se dozvěděli více? Pak jste tady správně. Zde představujeme nové atraktivní fotografie a vyprávíme vám k nim příběh z našich laboratoří nebo jiné zajímavé informace.

Podívejte se také do ostatních rubrik sekce Pro veřejnost a novináře, kde najdete další informace o našem výzkumu.