Aktuality

Tým vědců z Mikrobiologického ústavu (MBÚ) AV ČR v Třeboni objevil zcela nový druh fotosyntetického organismu. Fototrofní bakterie byla nalezena ve vzorku vody odebraném z mělkého sladkovodního jezera Tian-er-hu v poušti Gobi. K izolaci nového druhu bylo využito speciální infračervené zobrazovací zařízení vyvinuté v  MBÚ AV ČR v rámci projektu OP VAVPI Algatech. Důkladná charakterizace a kompletní sekvenace genomu prokázala, že získaný izolát AP64 náleží k málo známé skupině Gemmatimonadetes. Objev byl publikován v časopise PNAS – Proceedings of the National Academy of Sciences of the USA (viz abstrakt).

Syndrom bílého nosu je nová choroba, která má na svědomí hromadné hynutí severoamerických netopýrů a pravděpodobně bude příčinou úplného vyhynutí některých druhů. Od roku 2006, kdy bylo toto plísňové onemocnění hibernujících netopýrů poprvé popsáno, se k němu upírají zraky mnoha vědců v Severní Americe i v Evropě. Přes intenzivní výzkum je však stále choroba opředena celou řadou nejasností. Čeští badatelé nyní publikovali v prestižním mezinárodním vědeckém časopise PLOS ONE (viz abstrakt) nové poznatky, které zásadním způsobem mění pohled na syndrom bílého nosu u evropských netopýrů.

Jedním z nejvýznamnějších průvodních jevů současného působení člověka na životní prostředí jsou celosvětové změny v rozšíření rostlinných a živočišných druhů v důsledku jejich úmyslného či neúmyslného přemísťování mimo oblasti jejich původního rozšíření. Invaze těchto nepůvodních druhů mají v mnoha případech značný negativní dopad (tzv. impakt) na místní společenstva a ekosystémy. Vědci z Botanického ústavu AV ČR se nyní podíleli na publikaci v prestižním časopise PLOS Biology, která navrhuje hodnoticí systém různých typů těchto impaktů (viz abstrakt).

 

Před 11 000 roky došlo v souhvězdí Plachet k mohutné explozi. Masivní hvězda zde ukončila svůj aktivní život obrovským výbuchem supernovy. Toto kataklyzma se odehrálo téměř za našimi humny, ve vzdálenosti pouhých 815 světelných let. Díky tomu se jedná o jeden z nejbližších známých zbytků po výbuchu supernovy. Oblast dodnes se rozpínající mlhoviny zabírá nejméně 230 světelných let v průměru, což v projekci na oblohu představuje více než 100 ploch měsíčního úplňku. Podívejte se, jak ji zachytil vítěz dubnového kola České astrofotografie měsíce Evžen Brunner. Podrobné informace naleznete v tiskové zprávě.

V areálu Fyzikální ústav AV ČR v Praze Na Slovance vzniká centrum funkčních materiálů pro bioaplikace (FUNBIO). Tento projekt podpořený v rámci 11. výzvy OPPK ze strukturálních fondů EK dále významně rozvíjí stávající projekt střediska analýzy funkčních materiálů (SAFMAT). Zatímco předchozí projekt byl zaměřen na doplnění možností analýzy moderních polovodivých a tenkovrstvých materiálů, FUNBIO rozšiřuje moderní analytické metody na materiály na pomezí organického a anorganického světa. Podrobné informace naleznete v tiskové zprávě.

Památník zakladateli moderní rostlinné fyziologie Juliu Sachsovi byl v úterý 6. května 2014 slavnostně odhalen před budovou Přírodovědecké fakulty (PřF) UK ve Viničné ulici v Praze. Akce se konala pod záštitou děkana PřF UK RNDr. Bohuslava Gaše, CSc. V návaznosti na ni se pak pod záštitou prorektora Univerzity Karlovy doc. RNDr. Jana Konvalinky, CSc., uskutečnilo ve velkém sále Novoměstské radnice  odborné kolokvium. Na závěr slavnostního dne se konala vernisáž výstavy „Julius Sachs a počátky rostlinné fyziologie“ v sídle Akademie věd ČR v Praze, tentokrát pod záštitou předsedy AV ČR prof. Jiřího Drahoše.

Rozsáhlé vědecké atlasové dílo, které formou přehledných map i dílčích sond zachycuje české a československé dějiny, představuje novinka z produkce Nakladatelství Academia – Akademický atlas českých dějin (Eva Semotanová – Jiří Cajthaml a kol.). Publikace tohoto typu vychází po téměř půl století jako součást výzkumného programu Historického ústavu Akademie věd ČR. V atlasu se prolínají tři hlavní témata – člověk, prostor a čas. Dílo navázalo na studium historické geografie, začleněné do struktury ústavu již v polovině 20. století v návaznosti na stejný výzkum před druhou světovou válkou.

Vědci z Ústavu molekulární genetiky (ÚMG) Akademie věd ČR ve spolupráci s několika prestižními pracovišti v USA a Holandsku objasnili mechanismus vzniku jednoho typu leukémií a identifikovali látky, které by v budoucnu mohly napomoci k účinnější léčbě této zhoubné choroby. Výsledky byly publikovány ve významném mezinárodním hematologickém časopise Haematologica (viz abstrakt). Nové poznatky přispívají k objasnění zmíněných procesů v organismu na molekulární úrovni a popisují inhibitory histon deacetyláz jako slibné kandidáty v léčbě jednoho ze subtypů akutní myeloidní leukémie.

Akademie věd ČR vystavuje v Chorvatsku. Výstava pod názvem Očima znanstvenika (Očima vědce) je uspořádána v rámci chorvatské popularizační akce Festival znanosti (Festival vědy), která je určena všem zájemcům o vědu, především pak mládeži. Výstava ukazuje na netradičních velkoplošných fotografiích aktuální témata výzkumu vědců z deseti pracovišť AV ČR a představuje tak českou vědu chorvatské veřejnosti. Slavnostního zahájení výstavy se zúčastnil velvyslanec České republiky v Chorvatsku Martin Košatka. Na přípravě výstavy se podílel Odbor popularizace vědy a marketingu Střediska společných činností AV ČR.

Skupina vědců z Masarykovy univerzity a Akademie věd ČR v čele s Jiřím Damborským a Martinem Hofem experimentálně prokázala, že funkci enzymů ovlivňuje nejen jejich struktura, ale také jejich vlastní dynamika a vliv okolního prostředí. Enzymy jsou důležité přírodní látky, které urychlují chemické reakce. Výsledky výzkumu zveřejnil prestižní vědecký časopis Nature Chemical Biology (viz abstrakt). Čeští vědci tak významně přispěli k poznání molekulární podstaty těchto procesů a především zpřesnili již 120 let známou hypotézu nositele Nobelovy ceny Hermanna Emila Fischera, že funkce enzymu je určována jeho strukturou.