U příležitosti oslav 60. výročí založení Fyziologického ústavu AV ČR pořádá významné pracoviště základního a aplikovaného výzkumu v oblasti fyziologie živočichů a člověka popularizační akce s cílem představit své badatelské aktivity. S historií i současností jedné z tradičních akademických institucí se veřejnost seznámila prostřednictvím komorní výstavy Od mozku přes srdce až po tkáňové náhrady, jejíž uvedení 19. března 2014 ve výloze knihkupectví Academia na Václavském náměstí v Praze doprovodily odborné přednášky a interaktivní prezentace.
S přednáškou Jak se liší ženské a mužské srdce vystoupil vědecký pracovník Oddělení vývojové kardiologie FGÚ prof. Bohuslav Ošťádal. Význam kardiovaskulárního výzkumu je nade vší pochybnost, neboť choroby srdce a cév představují nejzávažnější onemocnění civilizovaného světa: jsou příčinou více jak 50 % všech úmrtí. Za jednu polovinu z tohoto množství je odpovědné jediné onemocnění – ischemická choroba srdeční a její akutní forma, infarkt myokardu. Je proto logické, že zájmem experimentálních a klinických kardiologů je tuto nepříznivou bilanci zvrátit. V laboratoři prof. Ošťádala se zabývají otázkou, jak zvýšit odolnost srdečního svalu k nedostatku kyslíku, který ischemické poškození srdečního svalu způsobuje: „Jednu z používaných metod představuje adaptace zvířat na chronicky snížený přívod kyslíku. Je totiž známo, že populace, které žijí ve vysokých nadmořských výškách, mají výrazně sníženou incidenci srdečního infarktu,“ vysvětlil prof. Ošťádal.
Foto: Luděk Svoboda, Akademický bulletin
Profesor Bohuslav Ošťádal
Vraťme se však k hlavnímu tématu přednášky. Experimentální práce zabývající se pohlavními
rozdíly v kardiovaskulárním systému se objevují teprve od konce osmdesátých let 20. století a v
posledních letech jejich počet narůstá. Příčinu dramatického zvýšení počtu prací spatřuje prof.
Ošťádal ve dvou skutečnostech – jednak přibývají důkazy o odlišném chování mužského a ženského
srdce za fyziologických a patologických podmínek, jednak se objevují rozporuplné informace o
prospěšnosti či škodlivosti hormonální substituční terapie. Epidemiologické studie totiž prokázaly,
že výskyt ischemické choroby srdeční je u žen do menopausy podstatně menší než u mužů. Po menopauze
se situace obrací – zatímco u žen narůstá výskyt ischemické choroby desetkrát, u mužů jen
čtyřiapůlkrát. V této souvislosti zmiňme prvenství experimentálních kardiologů z FGÚ, kteří již v
roce 1984 ve studii, která se zabývala protektivním vlivem adaptace na chronickou hypoxii,
prokázali, že odolnost srdečního svalu samic k akutnímu nedostatku kyslíku je podstatně větší než
odolnost srdečního svalu stejně starých samců. Jak se později ukázalo, jde o vůbec první práci na
světě, jež se pohlavním rozdílům v odolnosti srdce věnovala; o 10 let později se na ni odkazovali
zahraniční badatelé v renomovaných časopisech. Odpovědi na otázky spojené s pohlavními rozdíly u
srdce by měl přinést experimentální výzkum, který se ovšem potýká se zásadními problémy: jedním z
nich je skutečnost, že se převážná většina kardiologických experimentů provádí pouze na samcích;
dosažené výsledky poté (na rozdíl od samic) nejsou ovlivněny estrálním cyklem. Objasnit buněčné a
molekulární mechanismy, které odpovídají za pohlavní rozdíly, se dosud nepodařilo. Zřejmě je však
nelze vysvětlit pouze vlivem pohlavních hormonů na genovou expresi či na změnu aktivity signálních
kaskád; v úvahu je třeba vzít i rozdíly chromozomální. Jedno je však jisté: pohlavní rozdíly jsou
natolik závažné, že by na ně měl být již v současnosti brán zřetel v klinické praxi při volbě
účinných diagnostických a léčebných postupů.
Foto: Luděk Svoboda, Akademický bulletin
Doc. Přemysl Jiruška
V navazující přednášce
Epilepsie ve světle moderní vědy hovořil doc. Přemysl Jiruška o druhém nejčastějším
onemocnění nervového systému. Statistiky jsou v souvislosti s epilepsií znepokojivé: přestože je
léčena převážně pomocí antiepileptik, u třetiny pacientů je tato léčba neúčinná. Ve své přednášce
doc. Jiruška ukázal na možnosti vývoje nových postupů v léčbě epilepsie, které využívají
nejmodernější metody, jako jsou genová terapie, mozková stimulace a využití kmenových buněk, jež
mohou účinně ovlivnit abnormální chování epileptických nervových buněk. Tyto metody ve spojení s
nanotechnologiemi a především s detailním pochopením mechanizmů, jak epilepsie a záchvaty vznikají,
představují do budoucna naději pro pacienty, u kterých současná léčba nezabírá. Závěrem doc.
Jiruška informoval o mezinárodní iniciativě
Fialový den (Purple Day;
www.purpleday.org
), která se koná po celém světě vždy 26. března ve prospěch zvyšování povědomí o epilepsii.
O výročí Fyziologického ústavu se podrobněji dočtete v květnovém čísle.
GABRIELA ADÁMKOVÁ a LUDĚK SVOBODA
3 Apr 2014