Hlavním cílem projektu je vytvořit český uzel evropské velké distribuované výzkumné infrastruktury Konsorcium evropských sociálněvědních datových archivů CESSDA-ERIC, a zajistit tak zapojení České republiky do vybudování jednotného evropského systému sociálněvědních datových služeb. Centralizované, veřejně přístupné datové archivy patří k základním infrastrukturám pro sociálněvědní výzkum a výuku. Tyto archivy slouží jako platforma pro sdílení dat a výzkumných nástrojů mezi výzkumnými týmy, usnadňují používání dat z vědeckých výzkumů ve vysokoškolské výuce, umožňují kombinaci více datových zdrojů v jednotlivých projektech a prostřednictvím propojování databází přispívají k produkci nového empirického materiálu. Projekt CESSDA byl vybrán v procesu ESFRI a zařazen do ESFRI Roadmap za účelem vytvoření jedné z ústředních výzkumných infrastruktur Evropského výzkumného prostoru. Na základě propojení evropských datových archivů sdružených v současné síti CESSDA nyní vzniká společná datová infrastruktura, která umožní výzkumníkům vyhledávat a získávat socioekonomická data v Evropě v rámci jednotného integrovaného systému vysoce kvalitních datových služeb. CESSDA tím odpovídá na poptávku po datových zdrojích pro evropský komparativní výzkum a významně posiluje podmínky pro dosahování excelence v evropském sociálněvědním výzkumu. Hlavní přínos pro české výzkumníky je v integraci českých dat do kontextu mezinárodních databází, a tedy ve vytvoření datového zdroje pro mezinárodní komparace zahrnující Českou republiku. Dostupnost mezinárodně srovnatelných dat je podmínkou pro orientaci výzkumu na mezinárodní excelenci a zároveň východiskem pro účast v mnoha projektech programů EU a dalších mezinárodních programů.
Publikace vydané v rámci projektu (celkem 21, zobrazeno 11 - 20)
Text upozorňuje na důležitost mezinárodního komparativního výzkumu v sociálních vědách a předkládá seznam mezinárodních šetření, kterých se zúčastnila Česká republika. Autoři poskytují čtenářům základní informace ke každému uvedenému výzkumnému projektu a nabízí čtenářům velmi obsáhlý přehled mezinárodních komparativních šetření ve formě tabulek.
Text se věnuje problematice standardizace proměnných v mezinárodních komparativních výzkumech vzdělanosti. Autor pracuje s rozšířenou mezinárodní klasifikací vzdělání (ISCED a CASMIN) a rozebírá metodologické problémy, které se vztahují k měření vzdělanosti. Dále upozorňuje na obtížnou porovnatelnost vzdělávacích systémů v různých zemích. K výše uvedeným problémům autor uvádí řešení, která byla použita ve významných výzkumných projektech (ESS, EVS, ISSP, PISA).
Autoři se věnují problematice standardizace nástrojů měřících společenský status a zařazení do sociální třídy v mezinárodních komparativních šetřeních. Kromě škál prestiže povolání SIOPS a socio-ekonomického statusu ISEI-08, se text detailně zabývá Goldthorpeovým třídním schématem EGP a nově zaváděnou Evropskou socioekonomickou klasifikací ESeC/ESeG. V kapitole je rovněž diskutována problematika nové verze klasifikace povolání ISCO-08 a její české verze CZ-ISCO.
Tato kapitola poskytuje úvod do problematiky managementu dat. Autor představuje základní a nejpodstatnější koncepty managementu dat a upozorňuje na důležitá témata jako je sdílení dat a ochrana osobních údajů.
Kapitola poskytuje souhrnné informace o zdrojích a typech dat pro Českou republiku. Autor předkládá přehled institucí, které v minulosti a v současnosti vytvářely sociologické databáze, a dále vyjmenovává významné zdroje dat vážící se ke konkrétním tématům.
Kapitola poskytuje přehled mezinárodních šetření politických postojů a chování, kterých se účastnila Česká republika (a částečně Slovensko). Autor předkládá popis významných šetření jako je Eurobarometer, Comparative Study of Electoral Systems (CSES), European Election Study (EES) a Civic Education Study (CIVED). Část kapitoly je věnována šetření politických témat, která proběhla v rámci projektů ISSP, EVS, ESS a WVS.
Kapitola poskytuje přehled a vyhodnocení množství výzkumů zaměřených na studium veřejných politik a politických témat a realizovaných v České republice od roku 1990. Autor vyhodnocuje šetření volebního chování ve volbách do Poslanecké sněmovny, do Senátu a do regionální samosprávy. Kapitola také podává krátké pojednání o výzkumech exit-poll a panelových výzkumech.
Cílem knihy je poskytnout výzkumníkům užitečnou pomůcku při práci s dostupnými datovými zdroji, které se týkají České republiky, její společnosti, politického systému a ekonomiky. Zároveň by tato kniha měla posloužit výzkumníkům jako příručka pro zpracovávání dat z vlastních výzkumu. Kniha je rozdělena do dvou částí. První část je zaměřena na problematiku managementu dat a představení datových archivů, technologií a standardů pro přístup k datům.
Facebook
Twitter