Aktuality

Fyziologický ústav AV ČR realizoval v rámci Operačního programu Praha – Konkurenceschopnost projekt Mikroskopický systém (CZ.2.16/3.1.00/28034). Finanční podpora z Evropského fondu pro regionální rozvoj byla využita na pořízení systému fluorescenční konfokální mikroskopie pro zobrazování genové exprese a zprostředkovaně i aktivity nervových buněk. Systém slouží k analýze fixovaných vzorků tkání a též ke sledování exprese během delšího časového úseku (24–48 h) v tkáňových kulturách živých buněk. Podrobné informace naleznete v tiskové zprávě.

Vědecký tým z České republiky a USA objevil šetrný a zároveň účinný způsob jak diagnostikovat u zimujících netopýrů syndrom bílého nosu. Badatelé, kteří pracují na problematice šíření a dopadů této závažné nemoci netopýrů, mohou od nynějška využívat novou metodu pro identifikaci postižených netopýrů – ultrafialové (UV) světlo. Pokud se UV světlem prosvítí křídlo postiženého netopýra, můžeme pozorovat charakteristickou oranžově-žlutou fluorescenci. Toto zbarvení vzniká v místech mikroskopických změn kůže. Podrobné informace naleznete v tiskové zprávě.

Fyziologický ústav (FGÚ) AV ČR, význačná česká výzkumná instituce v oblasti fyziologie a patofyziologie živočichů a člověka, oslavil ve středu 28. května 2014 60. výročí svého založení. Svátečního odpoledne v areálu biomedicínských ústavů AV ČR v Praze v Krči se zúčastnil i předseda AV ČR prof. Jiří Drahoš a další hosté. U příležitosti jubilea předala ředitelka FGÚ AV ČR RNDr. Lucie Kubínová, CSc., pamětní listy mimořádným osobnostem spojeným s minulostí i současností ústavu. Nad významem FGÚ AV ČR se poté ve svých vystoupeních zamysleli prof. RNDr. Helena Illnerová, DrSc., a Ing. Jaroslav Zelenka, Ph.D.

Vědci z centra CzechGlobe a Mendelovy univerzity v Brně vedli mezinárodní studii, jejíž výsledky uveřejnil v pondělí 26. května 2014 prestižní mezinárodní odborný časopis Nature Climate Change. Tento výzkum poprvé systematicky analyzoval změnu v četnosti výskytu významných meteorologických extrémů, které zásadně ovlivňují výnosy polních plodin. Závěry studie nabízejí informace využitelné pro aplikaci vhodných pěstitelských adaptačních strategií. Studie vysílá signál, že v budoucnosti musíme očekávat vyšší frekvenci výskytu ročníků s nízkými výnosy. Podrobné informace naleznete v tiskové zprávě.

Tým vědců z Mikrobiologického ústavu (MBÚ) AV ČR v Třeboni objevil zcela nový druh fotosyntetického organismu. Fototrofní bakterie byla nalezena ve vzorku vody odebraném z mělkého sladkovodního jezera Tian-er-hu v poušti Gobi. K izolaci nového druhu bylo využito speciální infračervené zobrazovací zařízení vyvinuté v  MBÚ AV ČR v rámci projektu OP VAVPI Algatech. Důkladná charakterizace a kompletní sekvenace genomu prokázala, že získaný izolát AP64 náleží k málo známé skupině Gemmatimonadetes. Objev byl publikován v časopise PNAS – Proceedings of the National Academy of Sciences of the USA (viz abstrakt).

Syndrom bílého nosu je nová choroba, která má na svědomí hromadné hynutí severoamerických netopýrů a pravděpodobně bude příčinou úplného vyhynutí některých druhů. Od roku 2006, kdy bylo toto plísňové onemocnění hibernujících netopýrů poprvé popsáno, se k němu upírají zraky mnoha vědců v Severní Americe i v Evropě. Přes intenzivní výzkum je však stále choroba opředena celou řadou nejasností. Čeští badatelé nyní publikovali v prestižním mezinárodním vědeckém časopise PLOS ONE (viz abstrakt) nové poznatky, které zásadním způsobem mění pohled na syndrom bílého nosu u evropských netopýrů.

Jedním z nejvýznamnějších průvodních jevů současného působení člověka na životní prostředí jsou celosvětové změny v rozšíření rostlinných a živočišných druhů v důsledku jejich úmyslného či neúmyslného přemísťování mimo oblasti jejich původního rozšíření. Invaze těchto nepůvodních druhů mají v mnoha případech značný negativní dopad (tzv. impakt) na místní společenstva a ekosystémy. Vědci z Botanického ústavu AV ČR se nyní podíleli na publikaci v prestižním časopise PLOS Biology, která navrhuje hodnoticí systém různých typů těchto impaktů (viz abstrakt).

Památník zakladateli moderní rostlinné fyziologie Juliu Sachsovi byl v úterý 6. května 2014 slavnostně odhalen před budovou Přírodovědecké fakulty (PřF) UK ve Viničné ulici v Praze. Akce se konala pod záštitou děkana PřF UK RNDr. Bohuslava Gaše, CSc. V návaznosti na ni se pak pod záštitou prorektora Univerzity Karlovy doc. RNDr. Jana Konvalinky, CSc., uskutečnilo ve velkém sále Novoměstské radnice  odborné kolokvium. Na závěr slavnostního dne se konala vernisáž výstavy „Julius Sachs a počátky rostlinné fyziologie“ v sídle Akademie věd ČR v Praze, tentokrát pod záštitou předsedy AV ČR prof. Jiřího Drahoše.

Vědci z Ústavu molekulární genetiky (ÚMG) Akademie věd ČR ve spolupráci s několika prestižními pracovišti v USA a Holandsku objasnili mechanismus vzniku jednoho typu leukémií a identifikovali látky, které by v budoucnu mohly napomoci k účinnější léčbě této zhoubné choroby. Výsledky byly publikovány ve významném mezinárodním hematologickém časopise Haematologica (viz abstrakt). Nové poznatky přispívají k objasnění zmíněných procesů v organismu na molekulární úrovni a popisují inhibitory histon deacetyláz jako slibné kandidáty v léčbě jednoho ze subtypů akutní myeloidní leukémie.

Skupina vědců z Masarykovy univerzity a Akademie věd ČR v čele s Jiřím Damborským a Martinem Hofem experimentálně prokázala, že funkci enzymů ovlivňuje nejen jejich struktura, ale také jejich vlastní dynamika a vliv okolního prostředí. Enzymy jsou důležité přírodní látky, které urychlují chemické reakce. Výsledky výzkumu zveřejnil prestižní vědecký časopis Nature Chemical Biology (viz abstrakt). Čeští vědci tak významně přispěli k poznání molekulární podstaty těchto procesů a především zpřesnili již 120 let známou hypotézu nositele Nobelovy ceny Hermanna Emila Fischera, že funkce enzymu je určována jeho strukturou.