Projekt mapuje faktory, zdroje a souvislosti procesů a mechanismů genderových nerovností na českém trhu práce v souvislosti se změnami české společnosti po roce 1989 a v souvislosti se vstupem ČR do EU. Projekt využívá kvalitativní sociologickou metodologii, zarámovanou sekundární analýzou dat z kvantitativních sociologických šetření, přičemž důraz je kladen na biografické vyprávění žen v různých fázích životního cyklu a v situacích, kdy jsou ohroženy znevýhodněním na trhu práce (zkušenost s nezaměstnaností) v kombinaci s kategoriemi: fáze mateřství, výše dosaženého vzdělání a věk.
Publikace vydané v rámci projektu (celkem 29, zobrazeno 11 - 20)
Na pozadí historického vývoje české společnosti a v kontextu teoretických přístupů feministické sociologie ke studiu pracovní a rodinné sféry analyzujeme biografické rozhovory se ženami různých věkových skupin v různých fázích rodinného cyklu i v různých situacích na trhu práce.
Matky v čele rodin s jedním rodičem se zpravidla stávají hlavními živitelkami svých rodin, přičemž zůstávají primárními pečovatelkami svých dětí. To vede ke zhoršení ekonomické situace jednorodičovských rodin. Výsledky mého výzkumu, prezentované v této stati, ukazují obtíže, s jakými se tyto ženy potýkají při snaze ekonomicky zajistit své rodiny, a hodnoty, které vstupují do jejich pracovních voleb.
Jaké faktory mají vliv na rozhodování bezdětných třicátníků a třicátnic o tom, zda se stát rodičem? Využívání nových příležitostí a změna ideálního věku pro zahájení rodičovství legitimizuje prodlužování období bezdětnosti, ale odložení založení rodiny vede k tomu, že se rodičovství stává stále více zvažovaným vzhledem k dalším okolnostem života. Důraz na pracovní situaci a volnočasové aktivity je tím, co odlišuje úvahy o zahájení rodičovství bezdětných od stejně starých rodičů.
Článek diskutuje podmínky žen s nízkou kvalifikací kombinovat placenou práci s neplacenou prací v domácnosti v České republice. V analýze jsou zpracovány 3 biografické rozhovory o pracovních drahách se ženami s vyučením. Ekonomické nejistoty a rostoucí míra globální konkurence v oblasti výroby a produkce zvyšují tlak na transformaci a flexibilizaci pracovní síly.
Předložená publikace prezentuje jednak kvantitativní pohled na problematiku genderové segregace – obraz statistiky a jednak kvalitativní obraz sociální reality práce žen, jak ji zobrazují současné české seriály. Poukazujeme na rozsah tohoto problému, jeho souvislosti a jeho zobrazování v médiích. Ke zkoumání genderové segregace na českém trhu práce byla využita analýza statistických dat o trhu práce pomocí indexů segregace, které se běžně využívají v zahraničí.
Článek se zaměřuje na to, jaký význam ve svých životech přikládá zkoumaná skupina matek svému mateřství a rodině a jaký své práci i na to, jak vnímání vztahu mezi prací a rodinou ovlivňuje jejich definování si kombinace těchto sfér života.
S novelou zákona o nemocenském pojištění, která začne platit od 1.1.2009, dochází i ke změně resp. ke zvýšení redukčních hranic pro výpočet výše peněžité pomoci v mateřství. Nově jsou podobně jako u výpočtu dávek nemocenského pojištění stanoveny namísto dvou tři redukční hranice, z nichž se vypočítává měsíční částka peněžité pomoci v mateřství (mateřský příspěvek). Je to jistě dobrá zpráva pro ženy, které plánují narození dítěte.
Für diese Kapitel haben wir Tschechien, Ungarn und Slowenien als Vergleichsgrundlage ausgewählt, um Ähnlichkeiten und Unterschiede in postsozialistischen Ländern (nach dem Umbruch und dem EU-Beitritt; 2000 - 2005) näher zu untersuchen.
S využitím dat z České republiky v letech 1998, 2002 a 2004 zkoumáme, zda zavedení legislativních opatření pro genderovou rovnost spojené se vstupem do Evropské unie mělo významný efekt na genderové mzdové rozdíly. Hlavním závěrem naší analýzy je, že platová diskriminace osob na stejné pozici je důležitým faktorem na českém trhu práce a že ve sledovaném období nedošlo k významným změnám.
Facebook
Twitter