Cílem projektu je prozkoumat představy o vztahu legitimity politického a distributivního systému a jejich vzájemnou podmíněnost. Zabývá se také problematikou sociální nerovnosti a sociálního kapitálu. Zapojení do mezinárodní sítě umožňuje přistupovat k daným tématům v časové srovnávací perspektivě, která dovoluje srovnávat proměny představ v české společnosti, některých postkomunistických a západoevropských společnostech o těchto tématech od počátku 90. let.
Publikace vydané v rámci projektu (celkem 25, zobrazeno 1 - 10)
Kniha analyzuje čtyři hlavní dimenze postojů k politickému režimu a jeho institucím a popisuje proměny těchto postojů v české veřejnosti v období let 1996 až 2006. Těmito dimenzemi jsou legitimita režimu, institucionální odcizení, individuální odcizení a politická nespokojenost. Hlavní argument knihy spočívá v tvrzení, že události let 1997 a 1998 přispěly výrazným způsobem k nárůstu nespokojenosti veřejnosti s politikou a stranami, která přetrvává do současnosti.
Text obsahuje analýzu důvodů účasti ve volbách do Poslanecké sněmovny v roce 2006. Důvodem neúčasti je především pocit, že lidé nemají na politický proces žádný vliv. Neúčast ve volbách je především dobrovolná a vědomé rozhodnutí nejít volit je dlouhodobé povahy. Volební účast také souvisí s dispozicí zdroji: časem, znalostmi, vzděláním či financemi.
Text shrnuje zjištění o důvodech volební účasti a výběru strany ve volbách do Poslanecké sněmovny 2006. Ukazuje podobnost nevoličů a nerozhodnutých voličů, jejich role ve volbách roste. Zároveň srovnáním jednotlivých modelů ukazuje, že největší vliv na volbu strany měly stranická identifikace, sympatičnost předsedů stran a hlasování podle témat. Naopak třídní vysvětlení mělo nízkou explanační schopnost.
Teorie národních voleb druhého řádu (SOET) je jednou z více-úrovňových teorií volebního chování, jež byla specificky vyvinuta k vysvětlení změn ve volebním chování mezi národními a evropskými volbami. Naše analýza ukazuje, že vzorce volebního chování predikované na základě SOET jsou zprostředkovány množstvím národních a regionálních faktorů.
Text analyzuje vliv volební účasti na volební zisky jednotlivých stran v České republice. Po představení základních teorií a strategií výzkumu vlivu volební účasti na zisky jednotlivých stran jsou testovány hypotézy o vlivu volební účasti na zisky stran.
Text analyzuje vliv volební účasti na volební zisky jednotlivých stran v České republice. Po představení základních teorií a strategií výzkumu vlivu volební účasti na zisky jednotlivých stran jsou testovány hypotézy o vlivu volební účasti na zisky stran.
Text zkoumá, zda je možné obecně popsat rozdíly mezi členskými státy EU v odhadech blízkosti k politickým stranám, a zkoumají, co nám tyto rozdíly říkají o charakteru vazby ke straně. Nestálost odpovědí na otázku týkající se blízkosti ke straně je ovlivněna jak krátkodobými (současně probíhající volby a volební kampaně), tak i dlouhodobými faktory (volební systém, role prezidenta v politickém systému, míra podpory systému měřená na základě spokojenosti s demokracií).
Cílem této studie je prozkoumat politickou informovanost českých občanů, a to jak z hlediska její distribuce ve společnosti, dimenzionality a jejích zdrojů, tak z hlediska jejího vlivu na politické postoje a jejich konzistenci. Studie ukazuje, že čeští občané vědí nejvíce o lokální a národní politice a jejích aktérech a nejméně o mezinárodní politice. Navíc je distribuce politických znalostí systematicky nerovnoměrná, což vede ke specifické formě politické nerovnosti.
Text zkoumá, zda je možné obecně popsat rozdíly mezi členskými státy EU v odhadech blízkosti k politickým stranám, a zkoumají, co nám tyto rozdíly říkají o charakteru vazby ke straně. Nestálost odpovědí na otázku týkající se blízkosti ke straně je ovlivněna jak krátkodobými (současně probíhající volby a volební kampaně), tak i dlouhodobými faktory (volební systém, role prezidenta v politickém systému, míra podpory systému měřená na základě spokojenosti s demokracií).
Stránky
- 1
- 2
- 3
- další ›
- poslední »
Facebook
Twitter