Cílem projektu je provést ucelený, do širšího kontextu zakomponovaný, teoreticky zarámovaný a empirickými výzkumy doložený popis transformace podmínek bydlení v ČR po roce 1990 zahrnující jak detekci hlavních příčin tohoto vývoje, tak analýzu jeho důsledků na sociální nerovnosti a tržní rizika. V oblasti nerovností se projekt zaměřuje na finanční dostupnost bydlení, distribuci majetku domácností ve formě rezidenčních nemovitostí, přístup ke zvýhodněnému bydlení a extrémní formy nerovností (prostorové vyloučení). V oblasti tržních rizik se v rámci projektu řešitelé věnují zejména rizikům vyplývajících z posilování vlastnického sektoru bydlení, vývoje úvěrového trhu, "manipulace" poptávky státem a médii. Cílem je rovněž zhodnotit aktuální nástroje bytové i monetární politiky státu, zda efektivně zamezují růstu těch sociálních nerovností, jež ohrožují udržitelný ekonomický růst a sociální kohezi, resp. zda zamezují růstu tržních systémových rizik, a rámcová doporučení změn. Pro řešení jsou využívány standardní metody kvantitativního i kvalitativního sociologického výzkumu, ekonometrie a inovativní experimentální metody.
Zadavatelem projektu je Grantová agentura ČR, hlavním řešitelem je Ing. Mgr. Martin Lux, Ph.D. Doba trvání projektu 2009 - 2011. Podrobnější informace o náplni projektu včetně některých výstupů z projektu viz http://seb.soc.cas.cz/projekty/rizika_cz.htm.
Publikace vydané v rámci projektu (celkem 37, zobrazeno 21 - 30)
The objective of the paper is to explain one phenomenon evident in the transformation of post-socialist states: the restitution of the housing stock. In the paper, the theory of social constructivism, including Kemeny's advanced application of this theory to the field of housing studies, is used to (a) explain the causes for a particular type of property restitution in the Czech Republic and (b) outline its consequences on the role and long-term social meaning of private rental housing.
Klíčovými otázkami kapitoly tak jsou: (a) Existovala jasná představa o cílech privatizace bytového fondu? (b) Byla formulována nějaká alternativa ke zvolené privatizační strategii? (c) Jakou roli při rozhodování o privatizační strategii hrála ideologie? Kapitola se věnuje rovněž teoretické diskuzi o změnách v zemích střední a východní Evropy po roce 1989 a relevanci pojmů jako jsou "tranzitivní", "transformační" a "path-dependence", a to právě v souvislosti s privatizací bytového fondu.
The goal of this article is to describe the development of private rental housing after 1990 in the Czech Republic and to demonstrate the significance of state regulations on people’s expectations, social norms, and thus the form of housing systems emerging in transition countries.
The chapter describes and evaluates the changes in housing tenures in post-socialist transition states – especially for rental and owner-occupied housing.
The chapter compares the different strategies in social housing in 12 post-socialist transition states, evaluates their overall efficiency and effectiveness, and list the main factors behind the success of different strategies.
Hlavním cílem kapitoly je pokusit se najít odpověď na otázku, jak alternativně nastavit vybrané nástroje české bytové politiky, aby lépe splňovaly následující tři cíle: anticykličnost; rovnou podporu různých právních forem bydlení („tenure neutrality); redistribuci bohatství směrem k sociálně potřebným – lepší zacílení (efektivnost)? Autoři se zaměřili na následující nástroje: daň z nemovitosti, příspěvek na bydlení a úrokový odpočet.
Monografie Standardy bydlení 2010/2011 je již pátou v řadě monografií se stejným názvem, ale různým vročením, vydaných Sociologickým ústavem AV ČR, v.v.i.; předcházející monografie byly vydány v letech 2003, 2004, 2005 a 2008.
The goal of this chapter is to briefly describe the social housing system in one of the post-socialist transition countries – the Czech Republic. The aim of the first section is to provide a broader context and history of housing tenure reforms in transition states. The next two sections discuss the social housing institutionalization, particularly in the Czech Republic, for both existing and newly constructed municipal housing.
This article examines whether housing tenure and regional differences in housing affordability have an impact on labour mobility. This relationship is important for understanding the sources of structural unemployment and impediments to economic growth. Using two sample surveys from the Czech Republic, this research reveals that at the individual level housing tenure is the most powerful factor determining willingness to change residence for employment reasons.
The paper presents the main findings from a detailed analysis of the interrelations between selected agents in the supply side of the housing market in Prague. It discusses the sources of potential market inefficiencies emerging from the nature of interrelations between developers, construction firms, and the producers of building materials in transition economy. The results highlight the barriers which prevent housing supply to react effectively to changes in housing demand.
Facebook
Twitter