Ve studiích zařazených do druhého dílu tohoto čísla sborníku se můžeme dočíst např. o pozdně římských mincích a denáru Karla Velikého v tismickém hradišti, řezenském obolu Oty Švábského nebo nálezu nového typu hexadrachmy typu Biatec. Zařazeno je rovněž druhé pokračování studie věnující se denárům mečového typu. Obvyklou rubriku o nálezech mincí na území České republiky doplňuje část věnovaná zahraničním nálezům mincí z českých zemí.

Příspěvky v češtině, jednotlivě též v angličtině

První díl nového čísla Numismatického sborníku otevírá ohlédnutí za jeho již šedesátiletou historií z pera Eduarda Šimka. Studie zařazené do tohoto svazku se věnují mimo jiné nálezu keltských mincí typu Athéna Alkidemos, novému čtení nápisů na keltských mincích, pokladu pražských grošů Karla IV. a Václava IV., metrologickému porovnání brakteátů či dopadům mincovních reforem na Moravě v letech 1648-1750. V rubrice referující o nálezech mincí na našem území je zařazeno deset příspěvků.

Texty převážně v češtině, jednotlivě též ve slovenštině, polštině a němčině

Projekt evropské integrace Evropská unie prožívá svou krizi, která je zároveň novou šancí k promýšlení budoucnosti. Evropa opět hledá svou politickou a kulturní identitu, své místo ve světě. Editor oslovil takřka pět desítek autorů a autorek, kteří se pokusili o reflexi evropské problematiky z české perspektivy. U příležitosti 10. výročí našeho členství v EU tak čtenáři dostávají do rukou jakýsi manuál, který je nejen rekapitulací, ale též formulací českých vizí evropské budoucnosti, a to v kontextu historickém, filosofickém, religionistickém, kulturním, politickém a politologickém, sociologickém, právním i ekonomickém.

Předkládaná kniha nabízí poněkud netradiční pohled na filosofii Edmunda Husserla. Jejím cílem je ukázat, jak se Husserlova fenomenologie rodí a rozvíjí v překvapivě úzké vazbě na tázání po povaze a podstatě znaku, jazykového výrazu a významu. Podává historicko-filosofický výklad Husserlova myšlení a jeho pojetí jazyka v období od Filosofie aritmetiky (1891) přes Logická zkoumání (1900/01), Přednášky o teorii významu (1908), Ideje I (1913) až po Rukopisy k fenomenologii výrazu (1913/14), které byly poprvé uveřejněny teprve nedávno. Kniha může čtenáři sloužit rovněž jako úvod do myšlenkového světa Husserlovy fenomenologie ve fázi jejího zrodu na přelomu 19. a 20. století.

Filozofický úvod do moderní logiky

Nyní jako e-kniha

Kniha nabízí netradiční úvod do světa moderní logiky. Předkládá čtenáři řadu filozofických otázek, které se týkají východisek a cílů logických teorií a jejich formálních aparátů. Krok za krokem pak ukazuje, jak je logika geneticky spjata s přirozeným jazykem a jak se obrysy běžných i méně běžných logických systémů vynořují z reflexe toho, jak běžně odůvodňujeme svá tvrzení. Nabízí tak alternativu k rozšířené představě, podle níž je smyslem logiky zachycení nějakých velice abstraktních a velice fundamentálních zákonů, které vymezují pole působnosti rozumu. Čtenářsky přístupným, ale netriviálním způsobem otevírá cestu k pochopení klíčových pojmů i metod tzv. klasické logiky i nejvýznamnějších systémů neklasických logik. Může tak být užitečná jak pro čtenáře, kteří se chtějí s logikou seznámit, tak pro ty, kdo už mají toto seznámení za sebou, ale zajímají je otázky, jež učebnice logiky obvykle bez povšimnutí přecházejí.