Knihy
 |
Marta Vlasáková, Přeložila a úvodní studii napsala Marta Vlasáková. |
 |
;
J. Peregrin:
Poté, co byla za víceméně jednotící rámec současných věd o živé přírodě přijata evoluční teorie a co si tato teorie čím dál častěji nachází cestu i do věd společenských, se před vědci otevírá problém prozkoumání toho, jakým způsobem se v rámci evoluce mohl objevit člověk, tvor s tolika rysy nepodobnými vlastnostem svých zvířecích bratranců. To, co je v současné době v tomto kontextu v centru pozornosti, je otázka evolučního vysvětlení vzniku spolupráce. Kniha poukazuje na fakt, že problém vzniku pravidel s problémem vzniku spolupráce úzce souvisí, pravidla však znamenají něco mnohem více než pouhou "instinktivní" spolupráci; že pravidla jsou tím, co umožnilo, že se spolupráce promítla do samotné naší podstaty a učinila z nás rozumné, hovořící a kulturní tvory. Ukazuje, že stejný druh normativity, který stojí v základě lidské společenskosti, stojí i v základě lidského jazyka a lidského rozumu – že tedy člověka můžeme bez velké nadsázky nazvat normativním tvorem.
|
 |
M.Duží, B. Jespersen, P. Materna: This volume sets out the foundations of Transparent Intensional Logic, together with many applications to a wide range of topics including formal semantics, philosophy of language, and philosophical logic. Special attention is devoted to some topics that generally tend to be dealt with only in passing. They include, inter alia, notional attitudes, knowing whether, concepts (understood rigorously and non-mentalistically),attitudes de re, and anaphora in hyperintensional contexts.
|
 |
V. Svoboda a kolektiv: Kniha představuje průřez hlavními tématy logické analýzy přirozeného jazyka. Uvádí čtenáře do logických jazyků, které jsou k analytickým účelům používány a do metodických postupů spjatých s jejich aplikací na konkrétní problémy. Publikace nabízí plastický, i když ne zcela systematický, obraz o možnostech soudobé logické analýzy, alternativních přístupech i omezeních uplatnění logicko-analytických metod.
|
 |
V. Svoboda, J. Peregrin: Kniha nabízí netradiční úvod do světa moderní logiky. Předkládá čtenáři řadu filozofických otázek, které se týkají východisek a cílů logických teorií a jejich formálních aparátů. Krok za krokem pak ukazuje, jak je logika geneticky spjata s přirozeným jazykem a jak se obrysy běžných i méně běžných logických systémů vynořují z reflexe toho, jak běžně odůvodňujeme svá tvrzení. Nabízí tak alternativu k rozšířené představě, podle níž je smyslem logiky zachycení nějakých velice abstraktních a velice fundamentálních zákonů, které vymezují pole působnosti rozumu. Čtenářsky přístupným, ale netriviálním způsobem otevírá cestu k pochopení klíčových pojmů i metod tzv. klasické logiky i nejvýznamnějších systémů neklasických logik. Může tak být užitečná jak pro čtenáře, kteří se chtějí s logikou seznámit, tak pro ty, kdo už mají toto seznámení za sebou, ale zajímají je otázky, jež učebnice logiky obvykle bez povšimnutí přecházejí. |
 |
J. Peregrin (ed.): Logika 20. století: mezi filosofií a matematikou.
Výbor překladů textů významných logiků a filosofů logiky dvacátého století: G. H. Moore, J. van Heijenoort, W. D. Goldfarb, G. Kreisel, A. Tarski, A. N. Prior, N. Belnap, D. Lewis, H. Putnam, M. Dummett, W. V. Quine.
|
 |
J. Peregrin: Kapitoly z analytické filosofie,
|
 |
M. Vlasáková: Bernard Bolzano: cesta k logické sémantice, Praha, Filosofia Značná část logického díla Bernarda Bolzana nebyla v jeho době přijata a byla pozapomenuta. Když se později začal zvyšoval zájem o Bolzanův logický odkaz, ukázalo se, že Bolzano často rozvíjel logická témata, která začala být aktuální až o mnoho let později. To platí zejména o tématech z oblasti logické sémantiky (problematika pojmů, logická pravdivost a logické vyplývání, analytičnost vět aj.), kterou začal důsledně rozvíjet až sto let po Bolzanovi Alfred Tarski. Bolzanovi je možné nejen přiznat geniální anticipaci řady logických témat, ale v jeho práci lze nacházet i inspiraci pro další rozvoj logiky. Proto se předložená práce snaží i o konfrontaci Bolzanova přístupu se současným pojetím, o určitou aktualizaci Bolzanova pojetí.
|
 |
V. Svoboda, B. Jespersen, C. Cheyne (eds.): Svazek obsahuje kompletní soubor publikovaných článků významného českého logika a filozofa Pavla Tichého, který patří mezi nejoriginálnější a nejkontroverznější osobnosti moderní filozofické logiky. Kniha umožňuje sledovat vývoj Tichého názorů, které vyústili ve zformování systému Transparentní intenzionální logiky. Obsahuje rovněž řadu břitkých polemických článků přetištěných z prestižních mezinárodních časopisů.
|
 |
J. Peregrin: Logika a logiky, Autor podává přehled formálních systémů výrokových logik, probírá jejich vlastnosti a zabývá se i otázkou jejich smyslu a jejich aplikovatelnosti. Rozebírá zejména systémy intuicionistické logiky, vícehodnotových logik, relevančních logik a modálních logik, důraz klade zejména na tzv. kripkovskou sémantiku, založenou na pojmu možného světa. Předkládá i jisté zobecnění pojmu výrokového počtu a jeho sémantiky. |
 |
P. Materna: Conceptual Systems, Pojmy pojmu a pojmového systému jsou explikovány z hlediska transparentní intenzionální logiky. Toto hledisko je realistické, v opozici vůči antirealistickým a relativistickým tendencím v některých dílech postanalytické filozofie. Logická analýza je inspirována typovaným lambda kalkulem.
|
 |
J. Peregrin: Filosofie a jazyk, Soubor článků napsaných během předchozích zhruba deseti let a určených nejenom nejužšímu okruhu odborníků. Články se snaží filosoficky vyložit různé aspekty fenoménu jazyka a prostřednictvím toho osvětlit povahu některých tradičních filosofických problémů.
|
 |
J. Peregrin: Meaning and Structure, |
