České technologie na pomoc při záplavách v Buenos Aires
Ilustrace: Kaianders Sempler
Aktuality
1.7.2014 Praemium Academiae 2014
Prestižní šestiletý grant – Akademickou prémii – udělil 25. června 2014 předseda Akademie věd prof. Jiří Drahoš dvojici vynikajících badatelů: doc. Ondřeji Santolíkovi z Ústavu fyziky atmosféry AV ČR a prof. Jiřímu Šponerovi z Biofyzikálního ústavu AV ČR. Prémie, jež je nejvýznamnějším vědeckým grantem v České republice, zahrnuje náklady spojené s výzkumem, pořízením přístrojů a mzdami pro nositele a jeho spolupracovníky do výše pěti milionů ročně po dobu šesti let.
Vytvořit podmínky pro uplatnění nových produktů z oboru nanotechnologií na trhu se bude snažit nedávno založená Česká společnost pro aplikovanou fotokatalýzu (ČSAF), která byla představena na tiskové konferenci 27. června 2014 v Ústavu fyzikální chemie Jaroslava Heyrovského AV ČR. Tématu technické normalizace a certifikace právě v oboru fotokatalýzy, ve které se uplatňuje řada nových nanomateriálů s aplikacemi v ochraně zdraví a životního prostředí, se bude věnovat i zářijová mezinárodní konference v prostorách ÚFCH J. Heyrovského.
Akademická kavárna Rady pro popularizaci vědy AVČR, 18. 6. 2014 – Diskusní pořad o hodnotách a budoucnosti nejvyššího pohoří vnitřních Čech tematicky navázal na dříve konanou Akademickou kavárnu o budoucnosti Šumavy a do jisté míry i na řadu dalších multidisciplinárních témat Kaváren. Téma se jako aktuální objevilo celkem náhle a nečekaně v roce 2011, kdy za vlády P. Nečase vzešel návrh na zrušení Vojenského újezdu (VÚ) Brdy, který existuje v obměňující se podobě již 85 let. Diskusní podvečer v Literární kavárně knihkupectví Academia na Václavském náměstí v Praze moderoval člen Rady pro popularizaci vědy AVČR, geolog Radek Mikuláš, který se v minulosti zabýval mj. paleontologií Středních Brd. Jeho pozvání přijali biolog dr. Ondřej Sedláček z Přírodovědecké fakulty UK v Praze, lesník Ing. Jaroslav Pipek z Agentury ochrany přírody a krajiny (AOPK) v Praze a Ing. Petr Ježek z Vojenského historického sdružení Brdy (VHSB). Jako aktivní posluchači a přispěvatelé do diskuze přišli mj. dr. Karel Žák z Geologického ústavu AV ČR v Praze a Ing. Vladimír Valenta, poradce hejtmana Středočeského kraje v otázkách ochrany přírody.
Centrum polární ekologie Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity 24. června 2014 slavnostně otevřelo vlastní výzkumnou stanici na Špicberkách. Vybudováním České arktické výzkumné stanice se tak Česká republika zařadila po bok například Velké Británie, Francie, Polska nebo Norska. Stanice, jež poskytne zázemí vědcům a studentům pro výzkum polárních oblastí, sídlí ve správním středisku Špicberk v Longyearbyenu a má podobu přízemního domu. Nacházejí se zde dvě laboratoře a ubytování pro dvacet lidí. Moderní stanici lze využívat celoročně; s ohledem na klimatické podmínky se však výzkum provádí převážně v letních měsících, od června do konce září.
Po dvouleté výstavbě je od 19. června 2014 otevřena nová budova areálu Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR, která poslouží především výzkumu v organické chemii. Areál významné instituce AV ČR prochází od roku 2010 celkovou rekonstrukcí, která potrvá do roku 2016. Výsledkem druhé etapy stavebních úprav je výstavba nové budovy pracovišť organické chemie. V nadzemních podlažích se nacházejí chemické laboratoře, v podzemních patrech technické zázemí celého areálu, dále sklady, garáže a patro počítačů. „Organický“ design byl vybírán s ohledem na maximální využití prostor areálu, na funkční zaměření a také s ohledem na soulad se stávající hlavní budovou. Laboratoře jsou postaveny na nejvyšší technické úrovni s moderně pojatým uspořádáním a s minimální energetickou náročností pro celou budovu. Ambiciózní vizí ředitele ústavu prof. Zdeňka Hostomského je, aby byl ÚOCHB do budoucna moderní evropskou institucí světového jména, které dominují výrazné a mezinárodně uznávané vědecké osobnosti sídlící v nově zrekonstruovaném areálu s vynikajícím vybavením. FOTOGALERIE
Ballingův sál Národní technické knihovny v pražských Dejvicích hostí ve dnech 23.–27. června 2014 mezinárodní vědeckou konferenci Solar and Stellar Flares o výzkumu erupcí nejen na Slunci, ale i ostatních hvězdách. Sluneční fyzici v Praze diskutují mj. o nedávném objevu družice NASA Kepler, tzv. supererupcí na hvězdách, a případné interpretaci, zda se něco podobného může odehrát i na Slunci, a jak moc by to pro Zemi bylo zničující. S mimořádným objevem seznámí aktéry sympozia a posléze i českou veřejnost prof. Kazunari Shibata z Kyoto University v Japonsku. Veřejná přednáška Superflares from Sun-like stars: Can they occur on our Sun se uskuteční pod záštitou Učené společnosti 26. června v 18:30 hod. v budově Akademie věd na Národní třídě v Praze, místnost č. 206.
Vydání knihy Zmizelá věda (Disappeared Science) doprovodila 18. června 2014 v sídle Akademie věd na Národní třídě v Praze tisková konference Čeští a moravští vědci – oběti holokaustu, na které vystoupili její autoři Michal V. Šimůnek a Antonín Kostlán z Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR. Publikace s podtitulem Biografický slovník židovských vědců z Čech a Moravy – obětí nacismu (1939–1945) přináší podrobné a důkladně dokumentované portréty všech 40 v českých zemích působících docentů a vysokoškolských profesorů, které připravil o život během druhé světové války nacistický režim pod záminkou jejich židovského původu.
více zde 19.6.2014 Sphaera octava. Mýty a věda o hvězdách I–IV
V budově Akademie věd ČR na Národní třídě v Praze se 12. června 2014 uskutečnila prezentantce publikace vydané nakladatelstvím Artefactum a nakladatelstvím Academia Sphaera octava. Mýty a věda o hvězdách I–IV. Interdisciplinární práci v přednášce představili její autoři – PhDr. Alena Hadravová, CSc. (Kabinet dějin vědy Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR), Doc. RNDr. Petr Hadrava, DrSc. (Astronomický ústav AV ČR) a Mgr. Lenka Panušková, PhD. (Ústav dějin umění AV ČR).
Geofyzikální ústav AV ČR, v. v. i., a Archiv výtvarného umění, o. s., srdečně zvou na 45. výstavu cyklu Setkávání – Radomír: Leszczynski – Měkká geometrie (obrazy a tisky z počítače), která je k vidění v přednáškovém sále Geofyzikálního ústavu, Boční II/1401, Praha 4-Spořilov od 24. června do 29. srpna 2014. Vernisáž, na níž úvodní slovo pronese Jiří Hůla a zazpívá Jan Kos za klavírního doprovodu Lindy Winterové, se uskuteční v pondělí 23. června 2014 v 16:30. Výstavy Setkávání v GFÚ se konají s podporou Městské části Praha 4.
více zde 17.6.2014 Workshop SCIAP 2014
Organizátoři projektu SCIAP (SCIence APproach) připravili 11. června 2014 v pražské Lannově vile pracovní setkání, na němž si popularizátoři vědy vyměnili své zkušenosti a vzájemně se inspirovali k novým nápadům. Workshopu SCIAP 2014 se vedle badatelů z Akademie věd a dalších institucí zúčastnili i vědečtí novináři a zástupci marketingových agentur, které se specializují na prezentaci vědy v českých mediích.
V souvislosti s připravovanou monografií Mikuláše Medka (Nakladatelství Academia, 2016) hledáme současné majitele Medkových obrazů. Soupis všech obrazů včetně jejich fotografií, rozměrů, signatur aj. bude důležitou součástí knihy a do budoucna i podkladem pro určování jejich pravosti. Prosíme majitele obrazů, aby se s důvěrou obrátili na Adélu Procházkovou, vnučku Mikuláše Medka; tel.: 603 380 253, e-mail: prochazkovaa@academia.cz.
více zde 11.6.2014 Prémie Otto Wichterleho 2014
Šestadvacet mladých badatelů, kteří úspěšně splnili mimořádně významný vědecký úkol v některém ze specializovaných pracovišť Akademie věd, převzalo od předsedy AV ČR prof. Jiřího Drahoše 3. června 2014 v pražské Lannově vile Prémie Otto Wichterleho. Na prestižní ocenění, které ve svém názvu hrdě nese jméno vynikajícího českého chemika a prvního polistopadového předsedy Československé Akademie věd prof. Otto Wichterleho, bylo navrženo 38 badatelů z 23 pracovišť AV ČR. Ceremoniálu se vedle představitelů Akademické rady AV ČR a hostů z pracovišť AV ČR zúčastnili mj. i prof. Tomáš Jungwirth z Fyzikálního ústavu a doc. Jiří Homola z Ústavu fotoniky a elektroniky – někdejší laureáti Prémie Otto Wichterleho, jimž se posléze podařilo získat i Praemium Academiae pro vynikající vědce s mezinárodním přesahem.
Na Staroměstské radnici začíná 10. června 2014 výstava Praha fotogenická, která představí vítězné a další vybrané snímky ze stejnojmenné soutěže. Mezi oceněnými snímky jsou i fotografie Zdeňka Tichého z Knihovny AV ČR, který dokumentoval situaci po výbuchu plynu v Divadelní ulici na konci dubna 2014. Vítězné snímky 18. ročníku soutěže vyhlásí hlavní město Praha, Společnost přátel fotografie a Svaz českých fotografů. Neobvyklé snímky Prahy v provedení několika desítek autorů připomínají pražské události uplynulého roku i proměnu metropole; ke zhlédnutí budou do 29. června v Křížové chodbě a Rytířském sále Staroměstské radnice.
Významný americký jazykovědec a filosof prof. Noam Chomsky z Massachusettského technologického institutu vystoupil 2. června 2014 v sídle Akademie věd ČR na Národní třídě v Praze s přednáškou What Can We Understand? Jeden z nejrespektovanějších vědců současnosti převzal při této příležitosti od předsedy AV ČR prof. Jiřího Drahoše nejvyšší akademické ocenění – čestnou medaili De scientia et humanitate optime meritis. Prof. Chomsky bývá označován za zakladatele moderní lingvistiky. Jeho převratná práce v oblasti generativní gramatiky představovala klíčový impuls pro vývoj teoretické lingvistiky 20. století a interpretace jejích výsledků sehrála zásadní roli v dalších disciplínách, jako jsou filosofie jazyka, filosofie mysli, psychologie, kognitivní věda nebo teorie umělé inteligence. Jeho analýzy formálních gramatik měly značný dopad na matematickou informatiku.
V rámci cyklu akcí k Roku české hudby 2014 vystoupí 11. června 2014 dr. Pavel Kordík z Kabinetu hudební historie Etnologického ústavu AV ČR na téma Miloslav Kabeláč a česká duchovní píseň Hospodine, pomiluj ny. Akce se uskuteční v knihovně Kabinetu hudební historie na pražském Puškinově náměstí. Rok české hudby 2014 s mottem „tvořivost a spolupráce“ je programem podpory české hudby se státní veřejnou pobídkou Ministerstva kultury ČR. Opírá se o výročí významných českých umělců (Bedřich Smetana, Antonín Dvořák, Leoš Janáček, Josef Suk, Jan Novák, Josef Foerster a další).
Předseda Grantové agentury České republiky prof. Petr Matějů oznámil 9. června 2014, že k 1. říjnu rezignuje na svou funkci. Jeho odchod z vedení GA ČR souvisí s kritikou části vědecké obce, která dlouhodobě upozorňovala na laxní přístup k řešení problémů a neochotu hledat systémová řešení, a to nejen v souvislosti se zásahy do soutěže center excelence. K rychlému řešení situace v GA ČR vyzval vládu v dubnu 2014 i předseda Akademie věd prof. Jiří Drahoš a předsednictvo České konference rektorů.
více zde 6.6.2014 Odešla významná fyzioložka Olga Hudlická
Dne 3. května 2014 zemřela profesorka fyziologie Olga Hudlická, která působila ve Fyziologickém ústavu tehdejší ČSAV. Politická situace ji v roce 1969 přinutila opustit Československo a emigrovat do Anglie, kde pracovala v Oddělení fyziologie Lékařské fakulty University v Birminghamu. Výrazně se uplatnila v Britské mikrocirkulační společnosti (BMS), která byla založena v červnu 1963, „aby podporovala výzkum oběhu krve a jiných tekutin, zvláště – i když ne výlučně – v malých cévách a souvisejících témat“.
Místopředseda vlády pro vědu, výzkum a inovace a předseda Rady pro výzkum, vývoj a inovace Pavel Bělobrádek se 3. června 2014 setkal s vedením Akademie věd, kterou zastupovali její předseda prof. Jiří Drahoš, místopředsedové Jan Šafanda, Pavel Baran a Vladimír Mareček a členové Akademické rady Eva Zažímalová, Ivan Chýla a Petr Bobák. Pavel Bělobrádek společně se svým náměstkem Arnoštem Marksem a předsedou parlamentního podvýboru pro vědu a vysoké školy Jiřím Miholou, debatovali se členy předsednictva Akademické rady o nové strategii AV ČR a rovněž o stávající situaci v oblasti výzkumu, vývoje a inovací v České republice. Obě strany se shodly, že je třeba pokračovat v diskusi s klíčovými poskytovateli prostředků na výzkum a s přihlédnutím ke zkušenostem ve vyspělých zemích.
Studenti lékařské fakulty univerzity v Connecticutu a několika dalších amerických univerzit se ve dnech 4. až 8. června 2014 školí v metodikách neurovědního výzkumu. V Ústavu experimentální medicíny AV ČR se letos setkávají již potřetí. Oproti roku 2013 se počet zúčastněných studentů zdvojnásobil na 48. Kurz, který se zaměřuje na metody používané ve výzkumu sluchové funkce, je součástí jejich měsíčního zahraničního pobytu na univerzitě ve španělské Salamance; zde se věnují výuce fyziologie a patologie sluchu a rovněž španělského jazyka. Vědecká pracoviště univerzity v Salamance nemají tak komplexní metodické vybavení jako pražské Oddělení neurofyziologie sluchu ÚEM AV ČR. Jeho vedoucí prof. Josef Syka proto s garantem kurzu z connecticutské univerzity prof. Douglasem Oliverem dohodl, že praktickou část výuky přenechají pražskému pracovišti.
Akademie věd připravila pod hlavičkou úspěšného popularizačního projektu Otevřená věda, který zajišťuje Odbor projektů a grantů SSČ AV ČR, zábavný vzdělávací cyklus NEZkreslená věda. Desetidílný, populárně-naučný cyklus především pro středoškoláky a žáky základních škol sestává z 10 krátkých kreslených filmů, které objasňují některé pozoruhodné jevy z oblasti přírodních věd a techniky, přičemž vybraná témata sestavili přímo středoškolští učitelé. Krátkými videi, k nimž komentáře namluvil herec Pavel Liška, chtějí jejich autoři připravit vzdělávací materiál, který by středoškoláky poutavě seznámil s přírodními a technickými jevy a obohatil výuku hodin biologie, chemie a fyziky. Za necelých 14 dní od zveřejnění na sociální síti YouTube má NEZkreslená věda více než 20 000 zhlédnutí a těší se uznání i odborného publika.
více zde
English
