Search



Academic bulletin

abicko

Movies from world of sciences

videoprezentace-blok-bgd.jpg

4. Spolupráce s vysokými školami a stav vědecké výchovy

Nové vedení AV ČR, které se ujalo své funkce v dubnu 2001, zdůraznilo klíčový význam úspěšně probíhající spolupráce mezi AV ČR a vysokými školami pro další rozvoj naší vědy. Navázalo tak na trend, který ve své práci důsledně dodržovalo předchozí vedení a který byl významným způsobem ovlivněn vysokoškolským zákonem č. 111/1998 Sb. Zásadní změnou v postgraduálním (doktorském) vzdělávání v České republice, která nastala v důsledku přijetí uvedeného vysokoškolského zákona, bylo převedení pravomocí, souvisejících s řízením a provozováním doktorského studia a s udělováním titulů po absolvování doktorského studia jednotně pouze na vysoké školy. V roce 2001, podobně jako v předchozích dvou letech, se ústavy AV ČR musely vypořádat s touto skutečností, která sice na jedné straně přinesla určité zjednodušení v administrativě doktorského studia a také vedla k posílení vzájemných pracovních vztahů mezi pracovníky ústavů AV ČR a vysokoškolských fakult, na druhé straně znamenala v mnoha případech ztrátu autonomie a omezení rozhodovacích procesů školitelů v ústavech AV ČR a vzhledem k poměrně značné samostatnosti a heterogenitě vysokých škol v ČR znamenala v některých případech i přechodné zhoršení kvality doktorského studia.

        V roce 2001 pokračovaly ústavy AV ČR intenzivně v zapojování do doktorských studijních programů formou předkládání žádostí o akreditaci studijních oborů společně s příslušnými vysokými školami. Do konce roku 2001 bylo Akreditační komisí Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR, v jejímž jednadvacetičlenném sboru zasedá také 5 zástupců AV ČR, schváleno celkem 174 žádostí o akreditaci doktorského studia, pocházejících z 51 ústavů AV ČR. Schvalování dalších žádostí stále probíhá. V mnoha případech spolupracují jednotlivé ústavy AV ČR s několika vysokými školami a fakultami, specifická spolupráce existuje v oblasti doktorského studia v biomedicíně, kde probíhá studium již řadu let společně na 8 fakultách Univerzity Karlovy, 6 ústavech AV ČR a 8 rezortních ústavech Ministerstva zdravotnictví.

        Celkem 21 ústavů AV ČR má pozitivní zkušenost s doktorským studiem zahraničních studentů. Akreditace doktorského studijního programu v oboru ekonomie, kterou v USA získalo společné pracoviště Národohospodářského ústavu a CERGE Univerzity Karlovy, přivedla do školících prostor tohoto pracoviště 93 zahraničních studentů doktorského studijního programu. Ústav chemických procesů a Ústav fyzikální chemie J. Heyrovského již druhý rok pokračují ve školení doktorandů v rámci školícího místa programu Marie Curie Training Sites 5. rámcového programu EU. Poměrně velké počty zahraničních studentů školí v doktorském studiu Fyzikální ústav (21), Ústav makromolekulární chemie (9) a Ústav experimentální medicíny (12). Mnozí ze zahraničních studentů doktorského studia pocházejí z bývalých postkomunistických zemí, zvláště z Ukrajiny a Ruska, četní jsou také studenti ze Slovenska. Ústav makromolekulární chemie se účastní projektu „Evropská škola doktorského studia“, financovaného DFG, do kterého bylo zapojeno 6 studentů doktorského studia školených na Ústavu makromolekulární chemie. Stále však přetrvávají, vzhledem k nedokonalostem zákona o pobytu cizinců, značné formální potíže při získávání povolení k pobytu a pracovního povolení v ČR, což znesnadňuje nábor talentovaných studentů do doktorských studijních programů v ČR. Další komplikace v tomto směru vyplývá ze skutečnosti, že některé vysoké školy vyžadují od doktorandů ze zahraničí placení školného.

        Vysoký počet doktorandů, a to domácích i zahraničních, představuje pro ústavy AV ČR záruku pro pokračování činnosti ústavu v budoucnosti, neboť mnozí z doktorandů po absolvování studia zůstávají na ústavech, aby se později stali jejich vedoucími vědeckými pracovníky. Mezi ústavy s relativně vysokým počtem doktorandů patří v oblasti věd o neživé přírodě Ústav teorie informace a automatizace a Ústav přístrojové techniky, v oblasti věd o živé přírodě a chemických věd jsou to Ústav biologie obratlovců, Botanický ústav, Mikrobiologický ústav, Ústav experimentální botaniky, Biofyzikální ústav, Ústav experimentální medicíny a Ústav půdní biologie, v oblasti humanitních a společenských věd kromě již jmenovaného Národohospodářského ústavu se jedná o Ústav pro klasická studia a Ústav pro hudební vědu.

        Podobně jako v minulých letech se i v loňském roce téměř všechny kvantitativní ukazatele spolupráce AV ČR s vysokými školami zvyšovaly, jak vyplývá z přílohy 4. Výrazné zvýšení nastalo zejména v celkovém počtu studentů doktorského postgraduálního studia školených na pracovištích AV ČR a v počtu disertačních prací obhájených studenty doktorského postgraduálního studia a aspiranty. Vysoký počet obhájených disertací byl způsoben především tím, že podle vysokoškolského zákona byl 31. prosinec 2001 posledním termínem pro obhajoby kandidátských disertačních prací a také doktorských disertačních prací. Tímto termínem se skončila také jedna etapa vědecké výchovy a udělování vědeckých hodností kandidáta věd a doktora věd. Zatímco v případě zrušení vědecké hodnosti kandidáta věd se jednalo o progresivní postup, směřující k přizpůsobení se zvyklostem vyspělých demokratických zemí, zrušení vědecké hodnosti doktora věd nebylo přijato vědeckou obcí, především v AV ČR, jako pozitivní krok. Lze proto očekávat, že budou vyvinuty snahy po znovuzavedení této vědecké hodnosti, jejíž získání bylo obvykle spojeno s dosažením vysokého vědeckého standardu, podobně jako v mnoha vyspělých západních zemích. Ztráta motivačního efektu, spojeného se získáním vědecké hodnosti doktora věd, může mít negativní dopad na kvalitu celé naší vědecké obce.

        Ukončení praxe udělování hodností kandidáta věd a doktora věd bylo spojeno i s mimořádným nárůstem počtu hodností udělených Vědeckou radou AV ČR v roce 2001. Celkem bylo Vědeckou radou AV ČR uděleno 101 hodností kandidáta věd a 71 hodností doktora věd.

        V tradičním duchu dobré spolupráce s vysokoškolskými pracovníky a pracovišti pokračovalo řešení mnoha výzkumných projektů, zejména v rámci 43 společných pracovišť s vysokými školami. V roce 2001 nově vznikla tato společná vědeckopedagogická pracoviště:

  • „Společné pracoviště morfologie obratlovců“ Ústavu živočišné fyziologie a genetiky AV ČR a Veterinární a farmaceutické univerzity v Brně,
  • „Laboratoř evoluční genetiky živočichů“, společné pracoviště Univerzity Karlovy - Přírodovědecké fakulty v Praze, Ústavu živočišné fyziologie a genetiky AV ČR a Ústavu biologie obratlovců AV ČR,
  • „Laboratoř molekulární embryologie“, společné pracoviště Ústavu živočišné fyziologie a genetiky AV ČR a Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity v Brně.

        K úspěšné spolupráci přispívalo i 17 rámcových dohod a smluv o vzájemné spolupráci, které byly v minulých letech uzavřeny s vysokými školami a postupně obnovovány. V roce 2001 byla obnovena dohoda o vzájemné spolupráci při uskutečňování doktorských studijních programů se Západočeskou univerzitou v Plzni a rámcová smlouva o spolupráci s Jihočeskou univerzitou v Českých Budějovicích. Intenzivní výzkumná spolupráce s vysokými školami probíhala dále v rámci 10 výzkumných center, jejichž nositeli jsou ústavy AV ČR, a v dalších 13, v nichž jsou ústavy spolunositeli. Vzhledem k poměrně výhodným platovým podmínkám představovala výzkumná centra významné stabilizační prostředí pro mladé vědecké pracovníky.

        O velmi těsné spolupráci AV ČR s vysokými školami svědčí také skutečnost, že mnozí pracovníci vysokých škol jsou členy vědeckých rad ústavů AV ČR a Vědecké rady AV ČR a že naopak pracovníci ústavů AV ČR zasedají ve vědeckých radách fakult a vysokých škol, v habilitačních komisích, ve zkušebních komisích pro státní závěrečné zkoušky a dalších grémiích. Vysoký stupeň propojení ústavů AV ČR a fakult dokládá také to, že v ústavech AV ČR působilo buď na plný nebo na částečný úvazek v roce 2001 celkem 178 vysokoškolských profesorů a 290 docentů.

        Některá pracoviště AV ČR vykázala v minulém roce i velkou aktivitu směrem ke středoškolské mládeži. Významná byla účast středoškoláků na Dnech otevřených dveří, mnozí studenti gymnázií a dalších středních škol navštívili přednášky v budově AV ČR na Národní třídě (například v rámci Týdne mozku). AV ČR spolupracovala na realizaci programu ASTRA 2000 Nadace Charty 77 a podílela se na organizování středoškolské vědecké činnosti s cílem vyvolat v maximální míře zájem o vědu u nejmladší generace.

        Společně uskutečňovaný výzkum přinesl mnoho významných výsledků, které lze demonstrovat na několika příkladech z práce výzkumných center a společných pracovišť.

        V oblasti věd o neživé přírodě se jednalo o tyto výsledky: Výzkumné centrum částicové fyziky, společné pracoviště Fyzikálního ústavu AV ČR a Univerzity Karlovy, sdružuje pracovníky sekce fyziky elementárních částic FZÚ a Ústavu částicové a jaderné fyziky MFF UK k společnému základnímu výzkumu v této oblasti, při tom spolupracuje i s univerzitou Palackého v Olomouci a s FJFI ČVUT. V Centru jsou vyvíjeny moderní detektory ionizujícího záření. Pracovníci FZÚ přednášejí na uvedených univerzitách a školí studenty v rámci doktorandského studia, někteří studenti vykonávají ve FZÚ vědeckou praxi. Vědecké výsledky Centra byly dosud publikovány ve více než 20 článcích v mezinárodních recenzovaných časopisech a prezentovány v pěti přednáškách na mezinárodních konferencích. V Centru mechatroniky, společném pracovišti Ústavu termomechaniky AV ČR a strojní fakulty VUT v Brně, byl navržen matematický a simulační model čtyřnohého kráčivého mechanizmu - robota a rozpracovány metody řízení jeho pohybu s využitím poznatků o neuronových sítích. Výsledky práce byly publikovány jako samostatná kapitola v knize Bishop, R. et al., Mechatronics Handbook, CRC Press LLC, 2001. Jsou vyvíjeny modely mechanismů ovlivňujících elektrickou a mechanickou aktivitu srdečních buněk a je studováno zatížení keramické hlavice a ocelového dříku totální kyčelní endoprotézy z hlediska napjatosti a spolehlivosti implantátu.

        V oblasti věd o živé přírodě a chemických věd se výzkumné centrum „Struktura a dynamika komplexních molekulových systémů a biomolekul“, zaměřilo na integraci teoretického a experimentálního studia struktury, energetiky a reaktivity molekulových klastrů a biomolekul v Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského, Ústavu organické chemie a biochemie, Fyzikálním ústavu a na Vysoké škole chemicko-technologické. Kvantové výpočty, počítačová simulace metodami klasické a ab initio molekulové dynamiky a statistické Monte Carlo výpočty vedly k prohloubení poznatků zejména o struktuře a interakci různých forem DNA s řadou ligandů a o atmosférické chemii aerosolů mořské soli, majících významnou úlohu v znečišťování troposféry. V experimentální oblasti byla zejména provedena přesná měření vybraných biomolekul fluorescenční korelační spektroskopií (analýza vazby v biomolekulách) a pokročilo se v budování laserové spektroskopie v terahertzové oblasti (dynamika malých molekul a klastrů v plynné i kapalné fázi, relaxační procesy v biomolekulách). V roce 2001 byly výsledky získané v rámci centra publikovány ve 39 pracích. V rámci výzkumného centra „Mechanizmus, ekofyziologie a biotechnologie fotosyntézy“, společného pracoviště Biologické fakulty Jihočeské univerzity, Mikrobiologického ústavu, Ústavu molekulární biologie rostlin a Ústavu ekologie krajiny se ústavy AV ČR významně podílely zejména na řešení problematiky fotoadaptace mořského fytoplanktonu na proměnlivé světelné podmínky a mechanismů ochrany před stresem v buňkách sinic. Byl navržen a zkonstruován nový pokusný solární bioreaktor pro kultivaci autotrofních mikroorganizmů, který byl postaven v areálu výzkumného centra v Nových Hradech, a činnost zahájila rovněž společná laboratoř stabilních izotopů. Výsledky získané v rámci centra byly v roce 2001 publikovány celkem ve 33 pracích.

        V oblasti humanitních a společenských věd lze z činnosti společných pracovišť AV ČR a vysokých škol vyzdvihnout akce Výzkumného centra pro dějiny vědy (v roce 2001 společného pracoviště Archivu AV ČR a Univerzity Karlovy), jež ve spolupráci s řadou dalších pracovišť (Astronomickým ústavem AV ČR, Astronomickým ústavem UK, Ústavem pro klasická studia AV ČR a Filozofickým ústavem AV ČR) uspořádalo mj. mezinárodní symposium Tycho Brahe and Prague: Crossroads of European Science (Tycho Brahe a Praha: křižovatky evropské vědy) či konferenci Věda v Československu v období normalizace (1970-1975), na jejíž přípravě spolupracoval též Ústav pro soudobé dějiny AV ČR. Dalším příkladem významného společného pracoviště Univerzity Karlovy a Filozofického ústavu AV ČR je Centrum medievistických studií, jež se mj. podílelo na významném mezinárodním projektu Europas Mitte um 1000 (rozsáhlé putovní výstavě a přípravě třísvazkového katalogu). Centrum biblických studií (společné pracoviště Evangelické teologické fakulty UK a Ústavu pro klasická studia AV ČR) zajišťující pokročilé bádání v disciplínách biblických věd a v bádání o rané církvi vydalo významnou publikaci Neznámá evangelia. Novozákonní apokryfy I. Společné pracoviště Národohospodářského ústavu a Univerzity Karlovy (CERGE-EI), vychovávající doktorandy v oboru ekonomiky, uspořádalo v roce 2001 konferenci Global Development Network (GDN) Research Competition Workshop, která byla setkáním všech nositelů grantů stejnojmenného programu financovaného Světovou bankou za účasti odborníků z USA, Velké Británie a řady středoevropských a východoevropských států.