Akademie v srdci Evropy

Dříve se Akademie V4 scházely dvakrát ročně, posledních několik let jednou. První zasedání, kterého jsem se zúčastnil, se konalo ve Wroclawi v Polsku, potom v Praze, dále ve Smolenicích na Slovensku a nyní 21.–22. dubna v Budapešti. Letos mezi prezidenty čtyř akademií věd chyběl pan předseda Slovenské akademie, nicméně ho zastoupili kolegové Dušan Kováč, Ján Slezák a další. Byl tam předseda maďarské Akademie věd profesor Sylvester E. Vizi, místopředseda Norbert Kroo, také předseda polské AV Michal Kleiber a další. Jednalo se o nejrůznějších tématech včetně návrhu Václava Pačesa na vytvoření jakési asociace neuniverzitních výzkumných institucí. Univerzity jsou silné nejen v České republice, ale v Evropě všeobecně. Mají své asociace, vč. Coimbra group pojmenovanou podle portugalského města Coimbra, kde je jedna z nejstarších univerzit. Několik desítek, možná stovek univerzit sdružených v této skupině už má velký vliv. Proto si myslím, že zastřešit neuniverzitní výzkum společnou organizací je správný návrh, ale naráží na to, že je celá situace v evropské výzkumné oblasti hodně fragmentovaná. Máme celou řadu organizací, které se o integraci snaží, ať už se jedná o Academia Europaea, Euroscience nebo IAP – Internacional Academy Panel –, EASAC či ALLEA, sdružení všech akademií.

Není celoevropských organizací hodně?
Všechny tyto organizace se do určité míry snaží být v Evropě těmi hlavními. Bohužel není možné, aby někdo obsáhl všechna tato sdružení. Na nedávném společném zasedání ALLEA a European Science Foundation v Bruselu se uvažovalo, že by se tyto dvě organizace měly těsněji propojit. Jejich různá zadání by mohla být komplementární. Jiným problémem je, že pod termínem Akademie si každý představuje něco jiného.

European Science Foundation finanční podporou projektů funguje trochu jako grantová agentura?
Ano, ale ne ve smyslu úžasně velkých projektů. Její podpora je cílená v tom smyslu, že projekty z různých oblastí, ať už jsou to vědy biologické, chemické, matematika, fyzika, mají různé tematické programy. Cílem je pořádat konference, jež by v daných oborech iniciovaly spolupráci. Možná by těsnější spolupráce ALLEA a ESF položila základ organizace neuniverzitního výzkumu. Velmi důležitou roli zde hraje současný prezident ALLEA, profesor Jüri Engelbrecht, který je velmi aktivní.
V mnoha zemích, např. ve Francii nebo Anglii, se pod pojmem akademie věd rozumí Učená společnost. Je to úplně něco jiného než CNRS ve Francii. AV ČR je spíš obdobou CNRS, protože je soustavou pracovišť. ALLEA tedy může někdo chápat jako sdružení učených společností a jiný jako evropský systém výzkumných institucí – pohledy lidí jsou úplně rozdílné. Přesto mají konference ALLEA veliký význam.

V těchto dnech se v Praze koná zasedání již zmíněné organizace EASAC (European Academies Science Advisory Council). To má svůj důvod, můžete nám prozradit jaký?
Každý stát z evropské pětadvacítky má v této organizaci jednoho zástupce. Okolo stolu dnes zasedá už 27 účastníků, od minule i zástupci Rumunska a Bulharska. Organizaci vede anglická Londýnská Royal Society. Zasedání se koná vždy půl roku předtím v té zemi, která začne předsedat Evropské unii, proto je nyní v Praze. Na pražském zasedání se také bude hovořit o akcích, které se chystají v rámci našeho předsednictví. Diskutuje se na daná témata, např. podzemní voda, šíření infekčních chorob, energie nebo biodiverzita. K tématu se vytvoří pracovní skupina, která se po určitou dobu, dejme tomu půl roku nebo rok, bude scházet a vydá anglickou knížečku, jejíž kopie dostanou politici v Evropském parlamentu, v Anglii poslanci sněmovny a pokud možno politici členských států. Mezi důležité podklady patří i Desatero argumentů o globálním oteplování, které vydala Royal Society.


Visegrádská čtyřka zasedala v budově Maďarské akademie věd.

Naším tématem jsou především akademie V4. O čem se v Budapešti jednalo?
Hovořilo se jednak o asociaci neuniverzitních pracovišť a dále byli oceněni mladí badatelé. Oceňování má tříletou tradici a v tomto roce se udělovalo v oboru historie a etnologie. Mezi čtyřmi oceněnými byl dr. Michal Kopeček z Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR, který ve své prezentaci mluvil o historii moderního politického a sociálního myšlení ve střední Evropě. Krásný a pro publikum oslovující referát na téma stárnutí přednesla Ľubica Hrzánová ze Slovenské akademie věd. Definovala, že stáří začíná v 50 letech. Myslím, že kromě oceněných tam jen jediná osoba byla mladší. Zkoumala, jak se mezi Bratislavou a Vídní jedná různým způsobem se starými lidmi, zjistila, že napříč Evropou prochází od Petrohradu do Terstu hranice, která rozděluje dva typy chování k seniorům. Lidé na východě žijí a stárnou mnohem více v mnohageneračním rodinném modelu, rodina se o ně stará. Na západě – a je zajímavé, že hranice přetíná bývalé Československo, Čechy leží na západ od této linie – je model úplně jiný. Stárnutí se odehrává v izolaci v obecně společenských zařízeních.
Pro příští rok je vyhlášeno téma, které se bude týkat neurověd v širším kontextu se sociálně společenskými dopady a hlavně je orientované na experimentální medicínu.

Mohl byste naše čtenáře ještě informovat o časopise Central European Journal of Social Sciences and Humanities?
Jde o tematicky široký webový časopis, který přináší abstrakta článků, jež jsou publikovány ­jinde, často v místních jazycích, česky, maďarsky, a mezinárodní komunita o nich téměř neví. Práce je redakčně náročná, protože se abstrakta musejí překládat do angličtiny. Martin Steiner vytvořil přehled návštěvnosti webových stránek v různých měsících. Tisíce návštěv těchto stránek dokazují, že práce ­varšavských kolegů i celé redakční rady má smysl.

Otázka Evropského technologického institutu závěrem...
Každé zasedání akademií V4 vydá na konci jednání komuniké, které má být šířeno mezi politiky. Tentokrát se komuniké bude týkat Evropského technologického institutu – EIT, jehož umístění do některého z nových členských států Evropské unie Akademie států V4 vítají.


Představitelé AV ČR zprava M. Steiner, M. Tů,a a V. Pačes se zástupci Polské akademie věd M. Kleiberem a A. Górskim na jednání v zasedací síni.

MARINA HUŽVÁROVÁ