Výsledkem našeho výzkumu je jednotný popis magnetických a elektrických přechodů v kobaltitech LnCoO3 (Ln = La, Y, vzácné zeminy), spojených s teplotně aktivovanými změnami spinového stavu oktaedricky koordinovaných iontů Co3+, a stanovení polaronového charakteru děrových a elektronových nositelů v dopovaných kobaltitech.
Oxidové systémy s ionty kobaltu v oktaedrické koordinaci přitahují pozornost jak základního, tak i aplikovaného výzkumu. Důvodem jsou přechody mezi různými spinovými stavy, kdy v případě Co3+ se v závislosti na síle elektrostatického krystalového pole a míře kovalence může realizovat stav vysokého spinu (HS, t2g4eg2, S=2), středního spinu (IS, t2g5eg1, S=1) nebo nízkého spinu (LS, t2g6eg0, S=0). Typickým příkladem jsou perovskitové kobaltity odvozené od LaCoO3, kde dochází obecně k dvěma přechodům v závislosti na teplotě. Nízkoteplotní přechod odpovídá postupné excitaci iontů Co3+ z diamagnetického LS stavu do paramagnetického (IS nebo HS) stavu, zatímco vysokoteplotní přechod je typu izolátor-kov a je rovněž spojen s magnetickou anomálií. Základní vlastnosti byly popsány již v prvních pracích z 60-tých let. Přes značné úsilí však dodnes zůstává nejistota o charakteru vzbuzených stavů a o podstatě vysokoteplotní kovově vodivé fáze.
Naše práce završují experimentální a teoretické studium perovskitových kobaltitů LnCoO3(Ln=La, Y, vzácné zeminy). Systematické výpočty stability různých spinových stavů iontů Co3+ v perovskitové struktuře prokázaly, že přechod v LaCoO3 při T = 100 K spočívá v lokální excitaci ze základního LS stavu do energeticky blízkoležícího HS stavu, přičemž existuje silná repulse mezi sousedními HS stavy. Významným krokem pro pochopení druhého přechodu (izolátor-kov) při T=500 K bylo odmítnutí tradiční představy o vysokoteplotní kovové fázi jako směsi iontů Co3+ středního a vysokého spinu v poměru blízkém k 1:1. Nová analýza magnetické susceptibility v LaCoO3 totiž ukázala, že podstatou kovového stavu je homogenní fáze s ionty kobaltu středního spinu (IS), která koexistuje se zbytkovými oblastmi ve směsi LS+HS. Na základě výpočtů elektronových struktur bylo pak možno vznik IS fáze vysvětlit jako důsledek teplotně aktivované elektronové výměny mezi páry LS Co3+-HS Co3+. Podstatnou předností nového scénáře dvoustupňového spinového přechodu v LaCoO3 je možnost jeho použití i pro další sloučeniny LnCoO3, kde se základní LS stav stabilizuje se zmenšující velikostí iontů Ln= Nd, Pr,...Dy, Y, a oba přechody se posouvají k vyšším teplotám a přibližují se až splynou.
Na základě nových představ je možno interpretovat magnetické a elektrické chování nejen v monovalentních kobaltitech LnCoO3, nýbrž i v systémech dopovaných, tj. se smíšenou valencí Co3+/Co4+, případně Co3+/Co2+. Práce provedené konkrétně na děrově a elektronově dopovaných systémech LaCo1-xMxO3 a DyCo1-xMxO3 (x = 0 - 0.05, M = Mg2+ a Ti4+) ukázaly, že oba typy nositelů indukují magnetické stavy na sousedních, původně diamagnetických polohách LS Co3+. Tím vznikne magnetický polaron o velkém celkovém spinu. Ve smyslu výše zmíněného scénáře mohou být polarony považovány za kapky IS fáze, které se pohybují na pozadí LS nebo LS/HS nízkoteplotních fází nedopovaných LnCoO3 a nakonec se rozpustí ve vysokoteplotní homogenni fázi IS.
Copyright © 2008-2010, Fyzikální ústav AV ČR, v. v. i.