Česky
Rada vědeckých společností ČR vstoupila do dvacátého roku existence. Instituce, která vznikla v roce 1990 a jež navázala na dřívější Komisi pro organizaci vědeckých společností při ČSAV (KOVS), nebyla ustavena náhodou a kupodivu ani ze snahy nějakých jedinců se uplatnit. Co vedlo skupinu vědeckých pracovníků a reprezentantů různých skupin Společností, že začali uvažovat o vytvoření organizace, která by po revoluci pomohla k účelnějšímu a nikoli direktivnímu vedení spolkového života v oblasti vědy a jejích okruhů?
Byly to racionální snahy o nově se objevivší šance vylepšení práce ve vědeckých společnostech a především spolupráce mezi vědci a zainteresovanými laiky, mezi výzkumem a jeho popularizací, mezi různými úseky vědeckého života, mezi Společnostmi a zahraničními partnery. Pokus vymanit se z tehdy platných a vynucovaných závislostí na nadřízených, především komunistických orgánech.
Po předběžných jednáních a na základě tlaků zdola došlo proto 23. dubna 1990 k ustavení sdružení, které v počátku neslo název Rada vědeckých společností při ČSAV. Brzy však začala dominovat snaha po samostatnosti a doplněk „při ČSAV“ zmizel; rozdělením Československa na dva státy se Rada přejmenovala na Radu vědeckých společností ČR (RVS ČR). Prvním předsedou se v roce 1990 stal prof. Jaroslav Valenta, který tuto funkci zastával až do roku 2002. Za své zásluhy byl jmenován čestným předsedou RVS ČR. Od roku 2002 vykonává funkci předsedy prof. Ivo Hána; funkčně nejstaršími členy Výkonného výboru jsou dr. Jaroslav Folta, doc. Lubomír Hrouda a doc. Štefan Zajac.
Rada vědeckých společností ČR je nezávislé, neziskové a dobrovolné sdružení vědeckých společností působících v Česku, které vzniklo „pro formulaci, realizaci a prosazování zájmů svých vědeckých společností i vědy jako celku, pro podporu činnosti Společností a jejich vzájemné spolupráce“.
Ve dvacátém roce existence Rada sdružuje 74 vědeckých společností s více než 25 000 členy – odborníky, studenty i laickými zájemci o vědu obecně i o různé směry vědeckého zaměření. Tedy velmi rozsáhlou platformu od základního výzkumu až po aplikační a technické směry. Vezmeme-li to abecedně podle velkých oborů: od astronomie až po zoologii. Společnosti jsou rozděleny do tří velkých oblastí – vědy zabývající se živou přírodou, přírodou neživou a společenské vědy (analogické dělení, jaké používá Akademie věd ČR). Pro přijetí do RVS ČR musejí vstupující společnosti splňovat kritéria týkající se průkazu skutečně odborné práce společnosti a jejího trvání, finančního zabezpečení, právní subjektivity, členské základny, tematického zaměření a výčtu aktivit. Kritéria mají zabránit nežádoucí duplicitě činností nebo přehnané atomizaci oborů a podoborů. Většina vědeckých společností, které o vstup do RVS ČR usilují, je splňují. Aktualizovaný přehled vědeckých společností sdružených v RVS ČR naleznete na http://old.cas.cz/rvs/.
Radu řídí devítičlenný Výkonný výbor v čele s předsedou Rady, který se schází zhruba jednou za měsíc. Při neodkladných úkolech rozhoduje tříčlenné předsednictvo s předsedou. Jednou za rok se scházejí na plenárním zasedání představitelé všech vědeckých společností. Funkce členů výboru jsou neplacené a obměňují se vždy za čtyři roky po volbách na plenárním zasedání.
Povědomí o cílech RVS ČR a jejích společnostech je mnohdy nedostatečné a je nutno je doplňovat. RVS ČR není svým Společnostem nadřízená, pouze je sdružuje a kromě plnění vlastních funkcí poskytuje Společnostem pomoc, podporu a organizační a administrativní zázemí. Obecným cílem vědeckých společností jsou vědecké a další aktivity, jako je např. seriózní popularizace vědeckých oborů a poznatků, vydávání odborných publikací i periodik, zveřejňování aktuálních novinek, získávání mladých adeptů pro vědeckou činnost, podpora bádání, odměňování úspěšných pracovníků, organizace seminářů, kongresů a výstav, šíření poznatků do oblasti středního i vysokého školství, zřizování knihoven apod. Oporou pro dobrovolnou činnost jednotlivých vědeckých společností jsou členové a funkcionáři, kteří pracují ve svém volném čase. Podporu poskytují ale i vědecké ústavy AV ČR, fakulty, katedry a ústavy vysokých škol, rezortní výzkumné ústavy a centrální či regionální muzea i další instituce.
Foto: Archiv RVS ČR
Konference vědeckých společností a setkání RVS ČR bývají nejen nabitá informacemi, ale poskytují také prostor pro obnovu starých a navázání nových přátelství. Foto z konference České ornitologické společnosti (2009).
Cílem RVS ČR je jednak všestranná podpora těchto aktivit, jednak jsou to funkční cíle vlastní zejména Radě. Zmíníme jen navazování kontaktů mezi jednotlivými vědeckými společnostmi v Česku, zajišťování kontaktů s příbuznými zahraničními společnostmi a institucemi, podporu členství v mezinárodních a nadnárodních společnostech, federacích či uniích, podporu účasti především mladých pracovníků na mezinárodních kongresech, získávání zájmu průmyslových a komerčních celků o základní výzkum a jeho využití, poradenskou a administrativní pomoc. Zvláště závažná jsou oponentní řízení pro posuzování projektů, pro než si vědecké společnosti žádají finanční dotaci. Neméně důležitá je také podpora vědy jako celku a jejího financování ze strany státu i jiných subjektů.
Při dosahování těchto cílů někdy uspějeme snadno, mnohdy jsou však obtíže velké. Věda v Česku není v popředí zájmu komerčně-průmyslových a finančních celků ani politických stran, a tak je třeba stále intenzivně posilovat úsilí o podporu vědy a obecného poznávání a rozvoje – a to hlavně v oblasti základního výzkumu.
Přejděme však k tomu, co se např. v loňském roce 2009 podařilo uskutečnit; alespoň výběrově. Vědecké společnosti samy anebo s podporou či přímou spolu-účastí RVS ČR organizovaly a spolupořádaly celkem 484 mezinárodních a národních kongresů, konferencí a seminářů, 654 akcí typu matematických, chemických, fyzikálních, biologických či astronomických olympiád, terénních kurzů pro středoškolské a vysokoškolské studenty, doktorandských seminářů a kurzů v přípravě na získání titulu Ph.D., různých soutěží apod. Vědecké společnosti vydávaly 25 mezinárodních časopisů a 72 národně významných časopisů a zpravodajů a publikovaly 20 monografií. Zapojily se do činnosti 144 mezinárodních organizací, asociací, federací a unií a mnoho zástupců našich Společností se stalo členy jejich řídících orgánů. Světlo světa spatřilo i 213 sborníků z konferencí a jiných neperiodických publikací; počet přednášek, exkurzí či seminářů přesáhl tisícovku. Výkonný výbor RVS ČR v roce 2009 posoudil a v oponentském řízení schválil celkem 107 žádostí o poskytnutí dotace od AV ČR na projekty vědeckých společností, což Společnostem umožňuje výrazně rozšířit jejich činnost publikační, přednáškovou atd. Rada vědeckých společností se loni také zapojila do veřejné celostátní diskuse na podporu financování vědy a restrukturalizace Rady pro výzkum, experimentální vývoj a inovace. O výsledcích svých činností uspořádá RVS ČR ke svému výročí (ve spolupráci se Střediskem společných činností AV ČR) v prostorách Akademie věd ČR na Národní třídě v Praze výstavu, jejíž vernisáž se uskuteční na konci října tohoto roku.
Česká geologická společnost – terénní seminář
Veškeré informace o Radě lze najít především na webových stránkách RVS ČR old.cas.cz/rvs, kde jsou umístěny odkazy na všechny současné Společnosti a jejich webové stránky, a v článcích, které jsou publikovány v Akademickém bulletinu. Souborná informace o jednotlivých vědeckých společnostech naposledy vyšla v AB 12/2006.
RVS ČR a vědecké společnosti v ní sdružené plní svými aktivitami dnes už plně uznávanou a nezastupitelnou úlohu podpory vědy i jejích aplikací. Doplňují a rozšiřují tak činnost AV ČR, vysokých škol a výzkumných institucí v mnoha směrech, zejména v popularizačních aktivitách a získávání mladých adeptů pro práci ve vědě. Co je důležité – podporuje vědu v ČR také v oblastech, v nichž nepůsobí veřejné ani neveřejné vědecké a výzkumné instituce.
IVO HÁNA,
předseda Rady vědeckých společností ČR