Česky
Evropská komise uspořádala v Bruselu nedlouho po předložení návrhu budoucího rámcového programu pro výzkum a inovace Horizont 2020 dvoudenní konferenci Inovační konvent 2011, na níž evropští politici vystoupili s důležitým poselstvím EU musí podpořit inovace jako nástroj evropského růstu, rozvoje zaměstnanosti: a konsolidace v době hospodářské nerovnováhy. Role řečníků se zhostily významné evropské i světové osobnosti, které dosáhly výrazného úspěchu v oblasti vědy, podnikání či umění. Konferenci doprovodila výstava přibližně 60 stánků s prezentací excelentních evropských projektů a jejich výsledků.
Sympozium Inovační konvent 2011 zahájila evropská komisařka pro výzkum, inovace a vědu Máire Geoghegan-Quinn, která mj. zdůraznila, že nový program Horizont 2020 přinese výrazné zjednodušení pravidel a struktury rámcových programů. Jednodušší struktura by měla Horizont 2020 zefektivnit a učinit jej přístupnějším pro všechny aktéry, především pro malé a střední podniky (MSP), které byly dosud jednou z hlavních obětí složitých postupů podávání projektů. Výzkum v klíčových oblastech rovněž získá snazší přístup k finančním prostředkům, které nabízí Finanční nástroj pro sdílení rizik (Risk Sharing Finance Facility, RSFF). Úvodem konference byl také podepsán dodatek Dohody o spolupráci mezi Evropskou komisí (zastoupena eurokomisařkou Geoghegan-Quinn) a Evropskou investiční bankou (zastoupena předsedou Philippem Maystadtem), která RSFF spravuje. Dodatek poskytne RSFF efektivnější zaměření na výzkumné infrastruktury, umožní vytvořit program půjček pro inovativní MSP a zlepší využití poskytovaných prostředků.
V první sekci konference, kterou uvedl předseda EK José Manuel Barroso, byly vyhlášeny vítězky prvního ročníku Evropské ceny pro ženy-inovátorky. J. M. Barroso rovněž oznámil jmenování první vědecké poradkyně EK, kterou se stala profesorka Anne Glover z Velké Británie. Hlavní cenu v soutěži žen-inovátorek získala Gitte Neubauer z Německa (společnost Cellzome), která pracuje na vývoji léků proti zánětlivým chorobám a rakovině. Na druhém místě se umístila Fabienne Hermitte z Francie (společnost IPSOGEN) věnující se personalizované diagnostice a léčení onkologických pacientů, na třetím Ilaria Rosso z Itálie (společnost Electro Power Systems), jejíž firma vyvinula první samonabíjecí systém, jenž využívá vodík a palivové články. Ceny předali eurokomisařka Máire Geoghegan-Quinn, místopředseda EK a eurokomisař pro průmysl a podnikání Antonio Tajani a předseda EK José Manuel Barroso. Zaznělo rovněž videoposelství německé kancléřky Angely Merkel, která vyzdvihla roli kreativity jako nositele pokroku a upozornila, že je nutno posílit schopnost EU zhodnocovat vlastní silné stránky.
Na konferenci rovněž vystoupil například výkonný ředitel společnosti L’Oréal Jean-Paul Agon, profesor Leszek Borysiewicz z University Cambridge, výkonný ředitel Alcatel-Lucent Ben Verwaayen, generální ředitelka WHO Margaret Chan, výkonný předseda Google Eric Schmidt, výkonný ředitel Ryanair Michael O’Leary, módní návrhářka Vivienne Westwood, držitel Nobelovy ceny za fyziku 2010 André Geim či předsedkyně Evropské výzkumné rady Helga Nowotny. Mezi řečníky mj. zaznělo, že investovat do inovací je nezbytné i během finanční krize, na společenské problémy je třeba pohlížet z mezidisciplinárního hlediska a řešit je globálně, nebo že základní výzkum je nezbytnou podmínkou budoucích inovací. B. Verwaayen upozornil, že Evropa ztratila pozici „líhně myšlenek“ a je příliš zahleděná sama do sebe; je tedy nutné investovat do infrastruktur, lidských zdrojů a rozvoje talentů. L. Borysiewicz pro změnu uvedl, že se Evropa potřebuje zbavit konzervativního přístupu k neúspěchu (krachu firem), který je pokládán za nepřípustný. Oproti tomu americký přístup považuje neúspěch za výzvu, nový začátek. Zaznělo také, že Evropa by měla stimulovat využívání tzv. cloud computing (ukládání dat ve virtuálním prostoru na internetu) nebo že je potřeba řešit, jak veřejnost vnímá inovační produkty. Za nevyhnutelnou označili řečníci spolupráci veřejného a soukromého sektoru.
V závěru prvního dne Inovačního konventu byly vyhlášeny vítězky soutěže You Name it! na pojmenování nového rámcového programu na období 2014–2020. Vítězkami, které shodně navrhly název Horizont 2020, se shodou okolností staly dvě učitelky: Marcela Endlová z Vojenské střední školy a Vyšší odborné školy Ministerstva obrany ČR a Beata Zyngier z Polska.
Marcele Endlové položila kancelář CZELO několik otázek.
Co vás k návrhu Horizont 2020 inspirovalo?
Půl roku jsem pracovala v grantové agentuře a o problematice jsem měla určitý přehled. Chtěla jsem vyjádřit názor na vědu a inovace vysvětlením, co by název mohl vyjadřovat. Horizont měl naznačit srovnání mezi výzkumem a dosahováním vzdáleného horizontu. Dojdu-li až k horizontu, který je zprvu cílem cesty, uvědomím si, že se za ním objeví nový vzdálený horizont. S vědou a výzkumem je to podobné. Badatelé dosáhnou určitého výsledku, k němuž směřovali, a zároveň objeví další možnosti a otázky, které výsledky vyvolávají.
Jak dlouho se o rámcové programy EU zajímáte?
Kromě krátkého působení v grantové agentuře jsem absolvovala rekvalifikační kurz na projektového manažera. V jeho rámci jsem zpracovávala samostatný projekt; práce na něm byla inspirující stejně jako diskuse, které jsme o perspektivách projektů EU vedli. Často zazníval názor, že rekvalifikace, jež EU podporuje, by měly být spojené s půlroční praxí a měly by více navazovat na poptávku firem po konkrétních funkcích. Ze zkušenosti totiž vyplývá, že jen velmi málo uchazečů o zaměstnání po rekvalifikaci sehnalo místo. Nejčastěji proto, že nemají potřebnou praxi.
Domníváte se, že by se o možnostech, které nabízejí výzkumné programy EU, měli dovídat studenti již na středních školách?
Podle mne by se měli o výzkumných programech EU dovědět dokonce už v prvním ročníku střední školy, aby získali přehled o možnostech, jak by se do těchto výzkumných programů mohli eventuálně i zapojit. Motivovalo by je to také pro jejich další studium. Z perspektivy získávání nových talentů by tím získaly výzkumné instituce.
MICHAELA VLKOVÁ,
CZELO – Česká styčná kancelář pro VaV, Brusel
Technologické centrum AV ČR