Projekt je zaměřen na analýzu exitujících institucionálních struktur zprostředkování zájmů mezi jedinci, sociálními skupinami, organizacemi a státem, a jejich vliv na právní systém. Tento proces je zkoumán z hlediska sfér, v nichž se odehrává, procesů, jimiž se uskutečňuje, a aktérů těchto procesů. Středem výzkumného zájmu budou hlavní politické instituce, postoje a aktivity nejvýznamnějších politických aktérů vůči zkoumaným institucím a vůči sobě navzájem, a také občanská participace. Rostoucí specializací všech struktur moderních demokratických společností dochází k vytváření stále většího množství útvarů, roste jejich profesionalizace, mění se organizační formy, charakter členství a participace a dokonce i náplň činnosti. Tyto procesy jsou vzájemně propojené a podmíněné – dochází k poklesu tradiční dobrovolné členské organizovanosti a nárůstu pasivního členství, k rostoucí profesionalizací činností sdružení a proměně vzorce participace z přímé, osobní participace na zprostředkovanou, delegovanou a nepřímou (například využívání profesionálních lobbyistických firem). Tyto procesy probíhající v České republice již dostaly výrazný impuls ustavením krajských samospráv a dostanou ještě silnější impuls začleněním do Evropské unie se současným přesunem některých rozhodovacích pravomocí na evropskou úroveň.
Publikace vydané v rámci projektu (celkem 36, zobrazeno 31 - 36)
Stať informuje o výzkumných šetřeních, která byla realizována během řešení projektu „Způsoby a efektivnost zprostředkování zájmů mezi jedinci, sociálními skupinami a státem“.
S využitím jednoho z prvních dotazníkových šetření členů stran v postkomunistickém státě tato studie ukazuje socio-demografický a postojový profil členů KDU-ČSL. Prozkoumámí kohezivnosti členů strany a jejich poslanců ukazuje, že vliv středních elit stran na legislativní proces je determinován politickými tématy.
Cílem předkládané studie je především zmapování třetího sektoru jako významného prvku občanské participace a aktéra procesu reprezentace zájmů. Vedle role a charakteru neziskového sektoru analyzuje studie také členství v neziskových organizacích a financování neziskového sektoru.
Cílem předkládané studie je především zmapování třetího sektoru jako významného prvku občanské participace a aktéra procesu reprezentace zájmů. Vedle role a charakteru neziskového sektoru analyzuje studie také členství v neziskových organizacích a financování neziskového sektoru.
Tato kapitola představuje, že (1.) čeští občané ví více o místní a národní politice; (2.) distribuce politické vědomosti v České republice je zkreslená a vede k politické nerovnosti; (3) v porovnání s ostatními občany EU – 25 členů – mají Češi nižší než průměrnou všeobecnou znalost o EU; (4.) stupeň politické znalosti je nejlépe určen motivovaností občanů následovanou přístupem k informacím a schopností činit politická rozhodnutí.
Text nejprve na základě rozlišení pojmů občanská společnost a třetí sektor definuje prostor občanské participace. Vytvoření pojmového aparátu a teoretického rámce se jeví jako klíčové, protože pojmy občanská společnost a třetí (neziskový) sektor bývají často směšovány. Text historicky vymezuje pojem občanská společnost, a na jeho základě definuje a konceptualizuje občanskou participaci v České republice.
Stránky
- « první
- ‹ předchozí
- 1
- 2
- 3
- 4
Facebook
Twitter