Publikace koedice SLON / SOÚ
Autoři se v knize zaměřili na dva provázané cíle. Prvním bylo vysvětlení toho, proč jsou čtyři politické strany (ČSSD, KDU-ČSL, KSČM a ODS) opakovaně a dlouhodobě volebně úspěšné, což jim garantuje kontinuální zastoupení v českém parlamentu; tato organizační stabilita stranického systému je v postkomunistickém prostoru unikátní. Proto autoři upřeli svou pozornost na dlouhodobé faktory, které ovlivňují hlasování českých voličů pro konkrétní politické strany.
Kniha v širokých historických, sociálních a politických souvislostech analyzuje hlavní charakteristiky, vnitřní vývoj a pozici Komunistické strany Čech a Moravy v českém politickém systému po roce 1989. Zabývá se otázkou antisystémové identity strany, její povahy a dynamiky v čase.
Živitelství představuje historicky a sociálně proměnlivý jev, který může nabývat podoby výhradního či převážně mužského anebo ženského živitelství či spoluživitelství. Kniha se zaměřuje na praxi živitelství (ale i pečovatelství) a její vymezení z perspektivy rodičů. Autorky publikace zajímá reflexe vztahu mezi živitelstvím a péčí a vnímání důsledků určitého uspořádání rodičovských rolí pro seberealizaci a možnosti uplatnění rodičů v rodině i mimo ni.
The central empirical puzzle addressed in this book is why are Czech citizens’ attitudes towards key facets of democracy so similar under socialist democracy in 1968 and liberal democracy in 2008? Examining unique survey datasets from the late 1960s and 2008 this book reveals that Czech and Slovak citizens’ political attitudes can justifiably be characterised in terms of stability.
Kniha zkoumá genderové aspekty profesních plánů vědců a vědkyň, akademické mobility, kombinace vědecké profese a rodičovství, obrazu vědy v médiích a politiky genderové rovnosti ve vědě. Využívá k tomu koncept epistemických životních prostorů Ulrike Felt.
Kniha nabízí pohled na fungování demokracie z perspektivy důvěry. V demokratickém systému vymezuje tři základní kanály důvěry: systémovou důvěru, tedy legitimitu režimu, důvěru v instituce a obecnou důvěru vůči druhým lidem. Na základě teorií demokracie od Tocquevilla až po ty současné si klade otázky po roli jednotlivých typů důvěry, jakož i po důsledcích nedůvěry na různých úrovních demokratického systému.
The area that comprises today’s Czech Republic has a long and rich history of providing childcare facilities to preschool children. Kindergartens continue to be popular to this day and at present almost all Czech children attend these facilities. On the other hand, nurseries nearly vanished in the Czech Republic.
V první části studie se věnuji otázce toho, co vědní politiky nazývají společenským nebo vnějším „impaktem“ sociálních věd a jeho vykazování v systémech hodnocení výzkumu. Diskutuji „logiku výkazu“ a různé možnosti, limity a podoby, kterých tato logika nabývá v hodnocení výzkumu v České republice a ve Velké Británii. Vedle ní stavím „logiku účasti“, tak jak je rozvíjena v praxi participativního výzkumu a veřejné sociologie.
Cílem knihy je poskytnout výzkumníkům užitečnou pomůcku při práci s dostupnými datovými zdroji, které se týkají České republiky, její společnosti, politického systému a ekonomiky. Zároveň by tato kniha měla posloužit výzkumníkům jako příručka pro zpracovávání dat z vlastních výzkumu. Kniha je rozdělena do dvou částí. První část je zaměřena na problematiku managementu dat a představení datových archivů, technologií a standardů pro přístup k datům.
Málokterá oblast veřejné politiky je opředena tolika mýty jako péče o předškolní děti. Tyto mýty znemožňují potřebné změny rodinné politiky, neboť blokují rozvoj racionální společenské diskuse, která by se neopírala o ideologické argumenty, ale o poznatky soudobých mezinárodně uznávaných vědeckých studií.
Kniha je věnována problematice fungování samospráv ve venkovských obcích v České republice a jejich možnostem ovlivňovat lokální rozvoj. Autoři popisují formální i neformální charakteristiky samospráv venkovských obcí, sledují agendu samospráv a procesy přijímání rozhodnutí v zastupitelstvech. Zároveň se zabývají problematikou lokálních rozvojových potenciálů a rozvojových příležitostí a deficitů venkovských obcí.
Kniha se zabývá fenoménem subkultur, konkrétně vybraných hudebních subkultur mládeže v současné České republice. Představuje tradiční i současné teorie a přístupy ke studiu subkultur, a to jak v zahraničí, tak i v českém a postsocialistickém kontextu. Věnuje se především otázkám hodnot a politizace subkultur, jejich vnitřní diferenciaci a vztahu k sociální struktuře a alternativnímu životnímu stylu.
Kniha je vědeckou monografií i studijním textem pro vysokoškolské studenty oboru sociální politika či přímo kursu bytová politika. Je členěna do pěti hlavních kapitol, které čtenáře postupně seznamují s jednotlivými tematickými okruhy. První část knihy pojednává o smyslu a obecných principech bytové politiky. Autoři popisují vazby mezi bydlením, trhem a státem.
Kdo je kdo v české sociologii a příbuzných oborech je vůbec první oborovou encyklopedií žijících osobností české sociologie, demografie, sociální antropologie, sociální ekologie, sociální filosofie, sociální psychologie, sociálních dějin, sociální geografie, sociální politiky a dalších příbuzných oborů.
Autoři se soustředí na analýzu procesů spolupráce, partnerství a participace v místní veřejné správě z mnoha perspektiv. Především jak rozumí zmiňovaným procesům jednotliví lokální aktéři. Nebo jak fungují procesy participace, spolupráce a partnerství, jaké jsou jejich přínosy, ale také s jakými obtížemi se uvedené procesy prosazují. Kniha obsahuje jak teoretické uvedení do problematiky partnerství a participace, tak konkrétní příklady praxe jejich naplňování v regionech a obcích.
Monografie popisuje hlavní přelomové body ve zkoumání vzdělanostních nerovností, podává základní kvantitativní údaje o přechodu k vyššímu vzdělání v ČR, ukazuje, jaká je funkční gramotnost české dospělé populace a shrnuje vývoj nerovností v přístupu ke středoškolskému a vysokoškolskému vzdělání. Poskytuje zároveň novou analýzu vývoje mezigeneračního přenosu dosaženého vzdělání z rodičů na děti, a to pomocí mobilitních tabulek a log-lineárních modelů.
Na pozadí historického vývoje české společnosti a v kontextu teoretických přístupů feministické sociologie ke studiu pracovní a rodinné sféry analyzujeme biografické rozhovory se ženami různých věkových skupin v různých fázích rodinného cyklu i v různých situacích na trhu práce.
Tato studie kombinuje sociologický a ekonomický pohled na českou rodinu s genderovým přístupem, což umožňuje zachytit některé její vnitřní proměny v průběhu posledního desetiletí z jiných zorných úhlů, než bývá obvyklé. Objektem analýzy jsou jednak úplné rodiny (rodinné domácnosti), neboť jsou převažujícím typem domácností - jsou sledovány změny v jejich ekonomickém postavení, jednak ekonomicky aktivní muži a ženy.
Facebook
Twitter