Projekt provedl mezinárodně komparovatelné kvantitativní šetření v rámci mezinárodního projektu ISSP (modul 2004 Občnaství), kde se zaměřil na čtyři klíčové dimenze občanství: hodnocení politických a demokratických institucí občany; definice ideálních typů občana a demokracie; důvěra a sociální kapitál; a občanská versus politická participace. V průběhu dalšího řešení projektu jsou ttao mezinárodně komparovatelná empirická data doplňována řadou kvalitativních sond. Projekt dále analyzuje právní normy a definice výkonu občanských a politických práv v současnosti i v historickém kontextu, popisuje formování politických identit, a snaží se definovat základní důvody pasivity jednotlivců a sociálních skupin a základní socio-demografické a postojové charakteristiky jak aktivních, tak pasivních sociálních skupin. Výsledkem projektu by měla být komplexní analýza vzorců a forem účasti občanů České republiky na veřejném životě, komparovatelná s mezinárodními daty získanými na základě účasti v mezinárodním projektu ISSP a doplněna o analýzu interakce národních a nadnárodních procesů. Tato kombinace umožní badatelskému týmu analýzu politické kultury na národní i mezinárodní úrovni.
Publikace vydané v rámci projektu (celkem 27, zobrazeno 21 - 27)
Tato studie se zaměřuje na vztah mezi participací a občanstvím a jejich vlivem na formování a fungování efektivní reprezentativní demokracie. V první části práce je vytvořen teoretický rámec zkoumání otázek demokracie, participace a občanství. Druhá část studie se zaměřuje na analýzu demokracie v České republice. Jejím cílem je po vytvoření teoretického rámce v první části načrtnout praktický rámec fungování demokracie pro další analýzu empirických údajů ISSP z roku 2004 o občanství.
Cílem předkládané studie je především zmapování třetího sektoru jako významného prvku občanské participace a aktéra procesu reprezentace zájmů. Vedle role a charakteru neziskového sektoru analyzuje studie také členství v neziskových organizacích a financování neziskového sektoru.
Cílem předkládané studie je především zmapování třetího sektoru jako významného prvku občanské participace a aktéra procesu reprezentace zájmů. Vedle role a charakteru neziskového sektoru analyzuje studie také členství v neziskových organizacích a financování neziskového sektoru.
Studie mapuje účast žen ve vrcholné politice a polit. stranách. Na základě analýzy empirických dat nabízí také pohled na postoje veřejnosti k zapojení žen do politiky v ČR. Hlavním cílem studie je analýza důvodů nižšího zastoupení žen v politických funkcích v ČR se zaměřením na následující bariéry vstupu žen do politických funkcí: institucionální, individuální a společenské.
Text analyzuje volební účast při volbách do Evropského parlamentu v České republice s použitím dat agregovaných pro jednotlivé okresy a s využitím individuálních dat z dotazníkového šetření. Volební účast zvyšovaly náboženské vyznání a bydliště v malých obcích a naopak jí snižovaly nezaměstnanost, nižší příjmy a obecně nízká sociální třída. Zároveň identifikace s politickou stranou a pocit politické efektivnosti zvyšovaly pravděpodobnost, že se občan zúčastní voleb.
Text využívá přístup voličského dilematu k vysvětlení volební účasti v České Republice a Nizozemí. V textu autoři zjišťují, jaký je příspěvek přístupu založeném na voličském dilematu k vysvětlení volební účasti ve volbách do Evropského a národního parlamentu, a to nad vliv standardních vysvětlujících proměnných ohledně socio-demografické struktury, politického zájmu, zapojení do volební kampaně a postoje k evropské integraci.
Tento článek se zabývá srovnáním vysvětlení preferencí vůči členství České republiky v EU založených na ekonomii a na identitě. Výzkum ukazuje, že ekonomika, spíše než identita, je silnějším vysvětlením podpory veřejnosti vstupu do EU. Prezentované výsledky by však nemělo být vyvozováno, že pragmatické spíše než ideologické nebo pocitově zaměřené motivace určují všeobecné postoje vůči integraci.
Stránky
- « první
- ‹ předchozí
- 1
- 2
- 3
Facebook
Twitter