Cílem projektu bylo zkoumání klíčových aspektů parlamentní reprezentace v České republice. Výzkum byl zaměřen na tři základní témata: (1) Poslanci - kdo jsou volení zástupci ČR (poslanci PSP a EP) a jak chápou svou roli? (2) Vstup do EU - jak poslanci chápou politickou reprezentaci v systému víceúrovňového vládnutí? Existuje dělba práce nebo konkurence mezi zastupitelskými institucemi? Jaké jsou postoje českých poslanců k evropským institucím a jejich reformě? (3) Policy-making - jak poslanci vnímají legislativní proces? Došlo po vstupu ČR do EU k základní proměně procesu utváření politik?
Projekt také dále navázal na dosavadní výzkumy českého parlamentu na národní úrovni a zkoumal, jakým způsobem vstup do EU ovlivnil podobu politické reprezentace v ČR. Cílem projektu bylo, na základě propojení teoretických a empirických přístupů, významným způsobem přispět k diskuzím o kvalitě a povaze politické reprezentace v ČR.
Publikace vydané v rámci projektu (celkem 16, zobrazeno 1 - 10)
Tato kapitola popisuje roli politických stran ve volbách a systému politické reprezentace v ČR. Nejprve představuje charakteristiky a vývoj volebního systému do obou komor parlamentu. Poté popisuje vývoj stranického systému, při čemž se zaměřuje jak na volební výsledky, tak na programové zaměření stran a jejich postavení na levo-pravé škále. Ve třetí části se věnujeme vývoji stranictví v parlamentu.
Cílem úvodní kapitoly je shrnout poznání dosavadní literatury o českém parlamentu od devadesátých let, poskytnout přehled o výzkumné aktivitě věnované českému parlamentu, nastínit teoretické zarámování předkládané publikace na základě teorie reprezentace a představit strukturu práce.
V prvním desetiletí českého parlamentarismu došlo k postupnému usazení jeho dvoukomorové struktury. V textu identifikujeme postupnou tendenci ke stabilizaci parlamentu, což jej připodobňuje západoevropským parlamentům. Dalším trendem je odklon od většinové organizace parlamentu ke konsensuálnímu pojetí. Zároveň dochází ke střetům o pravomoci Senátu a postupnému oslabování role Poslanecké sněmovny.
Kapitola se zabývá diskusí o ratifikaci Lisabonské smlouvy v Parlamentu České republiky a jejími souvislostmi. První část je věnována postoji českých politických elit k evropské integraci a jejímu dalšímu prohlubování, což by mělo umožnit pochopit příčiny reakcí politických elit. Další část analyzuje aktuální diskusi o ratifikaci, která se protáhla až do období českého EU presidentství. Poslední část kapitoly je věnována spolupráci parlamentu a vlády v období českého EU presidentství.
Kapitola se zabývá socio-demografickými charakteristikami poslanců a poslankyň. Vybrané charakteristiky jsou zobrazovány z perspektivy jednotlivých volebních období a politických stran. Kapitola se zaměřuje na věk, pohlaví, úroveň vzdělání a zaměstnání před vstupem do Sněmovny. Nakonec analyzuje vliv těchto charakteristik na postoje a obsazení postů ve Sněmovně.
Článek zkoumá čtyři středo pravicové organizace v zemích střední a východní Evropy s cílem prozkoumat vliv ideologie na stranickou organizaci a poopravit tezi o organizační slabosti stran v regionu. Prezentovaná data ukazují, že společně s volebními úspěchy, zděděnými zdroji z minulosti a národním kontextem určuje ideologie organizační styl.
Kapitola se věnuje roli poslance a její percepci. Nejprve se zaměřuje na to, koho poslanci reprezentují, jak vnímají svůj mandát, jakou vazbu mají ke své straně a volebnímu obvodu. Druhá část kapitoly je věnována činnosti poslanců ve výborech, tedy jejich konkrétní odborné práci. Výsledkem této analýzy je v závěru kapitoly zhodnocení role poslance a její percepce.
National rather than regional party systems are the norm in most democratic states.The link between party system nationalization and the individual voter has not been examined in the same detail. Here this link is explored using an ecological inference analysis of vote switching. This research, using the Czech Republic as a case study, shows that the presence of high party system nationalization evident across a pair of elections may be associated with non-uniform electoral swings.
Kapitola je věnována vztahu mezi Poslaneckou sněmovnou a vládou. Nejdříve se věnuje postavení obou těchto subjektů v českém politickém systému, v další části pak problému ustavování vlád a s tím spojeným vyslovením důvěry či nedůvěry vládě. Dále analyzuje, jak poslanci subjektivně hodnotí důležitost jednotlivých činností Poslanecké sněmovny a jak jsou spokojeni s jejich plněním. V závěru je pozornost věnována kontrolní funkci Sněmovny ve vztahu k vládě.
Facebook
Twitter