Archiv zpráv
Na čem pracujeme: Předpověď slupky v galaxii NGC3923 -- cesta k ověření alternativní teorie gravitace?
Dnes je nejuznávanější teorií popisující pohyb kosmických těles obecná teorie relativity, jejímž speciálním případem je klasická newtonovská dynamika tak, jak se ji učí i studenti středních škol. Klasická dynamika však nesprávně vysvětluje např. rotační křivky galaxií, tedy závislost průměrné rychlosti rotace galaxie na vzdálenosti od jejího středu. Nesoulad je nejčastěji vysvětlován přítomností skryté látky (temné hmoty). Nesoulad mezi pozorováním a předpovědí lze alternativně vysvětlit i tím, že popis newtonovskou mechanikou není správný, vznikla modifikovaná newtonovská dynamika (MOND). Michal Bílek a jeho kolegové z AsÚ vysvětlili na základě aplikace MOND strukturu slupkové galaxie NGC3923 a navíc učinili předpověď, na jejímž základě lze hypotetickou platnost MOND přímo otestovat.
Nezkreslená věda - Jak vznikl vesmír
Podívejte se na video o vzniku vermíru, které vniklo v rámci projektu Nezkreslená věda - vzdělávací cyklus Akademie věd ČR. Odborným garantem tohoto dílu se stal Prof. RNDr. Petr Kulhánek, CSc., České vysoké učení technické v Praze.
Na čem pracujeme: Cesta k seismologii slunečních protuberancí
Helioseismologie je po půlstoletí rozvoje považována za standardní metodu slunečního výzkumu. Studiem šíření akustických vln se dozvídáme o stavu slunečního nitra, o podpovrchových magnetických polích nebo detaily proudění horkého plazmatu. Ve strukturách spojených se sluneční aktivitou se však šíří nejen akustické vlny, ale také množství vln souvisejících s přítomností magnetického pole, zejména vlny magnetozvukové. Jejich projevy byly v protuberancích – oblacích plazmatu drženými nad slunečním povrchem silným magnetickým polem – pozorovány v nedávné minulosti. Petr Heinzel a Maciej Zapiór z AsÚ společně s kolegy z Baleárské university na Malorce publikovali práci, dláždící cestu k diagnostice vlastností magnetického pole v protuberancích z vlastností magnetoakustických vln.
Na čem pracujeme: Meteority Příbram a Neuschwanstein nedoprovázejí malá tělesa
7. dubna 1959 zazářil nad střední Evropou velmi jasný bolid, jehož průlet byl zachycen dvěma stanicemi vznikající bolidové sítě. Zdeněk Ceplecha z AsÚ vypočetl dráhu tělesa, díky čemuž byly nalezeny čtyři meteority v blízkosti města Příbram. 6. dubna 2002 byl Evropskou bolidovou sítí zachycen další jasný bolid, přičemž i tento průlet byl spojen s dopadem meteoritů, tentokrát v blízkosti bavorského hradu Neuschwanstein (drahové výpočty provedl Pavel Spurný z AsÚ). Trajektorie obou mateřských těles ve Sluneční soustavě byla až nepříjemně podobná. Šlo o souhru náhod, nebo jde o příbuzná tělesa vzniklá dávným rozpadem větší planetky? Práce jiných autorů hovoří o dalších velkých tělesech nacházejících se na podobných drahách, odhady mluví až o miliardě možných členů meteoritického proudu. Cílem výzkumu vedeném na AsÚ však bylo zjistit, zda se v předpokládaném porozpadovém proudu nacházejí i menší tělesa.
Co se děje v jádru naší galaxie?
V minulém týdnu jsme v rozhovoru s prof. Vladimírem Karasem upozornili na aktuální dění v blízkosti supermasivní černé díry ve středu Mléčné dráhy. Podrobnosti o prolétajícím oblaku a o tom, čím je pro astronomy tak zajímavý, si nyní můžete přečít v článku Michala Bursy na stránce časopisu Vesmír.
Světelné mosty na Slunci vysvětleny
Vědečtí pracovníci Slunečního oddělení Astronomického ústavu AV ČR vysvětlili ohřev chromosféry nad světelnými mosty, tedy světlými pásy rozdělujícími tmavá jádra slunečních skvrn.
Na čem pracujeme: Objev prvních B[e] nadobrů v Galaxii v Andromedě
Michaela Kraus se svými spolupracovníky objevila první nadobry třídy B[e] v blízké galaxii v Andromedě, mezi astronomy známé jako M31. Objev se podařil na základě spektroskopických pozorování přístrojem GNIRS (Gemini Near-Infrared Spectrograph) připojeným k osmimetrovému dalekohledu Gemini Sever.
V rámci podpory Akademie věd pracují u nás již rok dva postdoktorandi
Na Astronomickém ústavu pracují právě rok dva postdoktorandi v Programu podpory perspektivních lidských zdrojů – mzdová podpora postdoktorandů na pracovištích AV ČR. Přinášíme informaci o zajímavých výsledcích jejich působení na pracovištích v Ondřejově a v Praze.
Evropská noc vědců 26. září 2014 od 15 do 24 hodin
V rámci Evropské noci vědců, které ze zúčastní na 200 měst a míst napříč Evropou, zpřístupníme na observatoři Astronomického ústavu AV ČR v Ondřejově naše pracoviště. Program připravujeme a zveřejníme na konci srpna. Zatím si rezervujte termín! Vstup zdarma.
Evropská kosmická agentura schválila rentgenovou družici ATHENA
Evropská kosmická agentura vybrala v pátek 27. června 2014 svoji další vlajkovou misi pro výzkum vesmíru pojmenovanou ATHENA. Tým vědců z Astronomického ústavu AV ČR se na této misi bude podílet.
Pozorujeme pád oblaku hmoty do centra Galaxie - černé díry
Mezinárodní astronomická unie vydala telegram o pádu oblaku hmoty do černé díry v centru naší galaxie. Více se dozvíte od prof. Vladimíra Karase z Astronomického ústavu AV ČR. Pracujeme na tom ...
Poslední rozloučení s Dr. Stanislavem Šteflem
Poslední rozloučení proběhne 4. července 2014 v Praze.
Ohlédnutí za konferencí Solar and Stellar Flares 2014
Slunce je naše nejbližší hvězda. Svojí existencí je pro nás životodárnou hvězdou. Erupce na Slunci ale ovlivňují Zemi často negativně. Erupce probíhají i na dalších hvězdách. A astronomové do svého slovníku v nedávné době zařadili pojem supererupce. Výzkum Slunce je pro lidstvo klíčový. Na téma erupcí na Slunci i na hvězdách se do Prahy sešlo sto astronomů z celého světa.
Vzpomínka na Stanislava Štefla
V noci z 11. na 12. června 2014 zahynul při automobilové nehodě v Santiagu de Chile český astronom RNDr. Stanislav Štefl, CSc. Po deseti letech práce v Evropské jižní observatoři (ESO) se právě chystal k návratu domů, kde plánoval zúročit své zkušenosti s nejmodernější astronomickou přístrojovou technikou k posílení účasti českých astronomů na jejím využívání. Osud nečekaně překazil jeho osobní a pracovní plány a těžce zasáhl jeho rodinu, přátele a spolupracovníky v české i mezinárodní astronomické komunitě.
Výzkum naší nejbližší hvězdy - Slunce a moderní poznatky na mezinárodní konferenci "Solar and Stellar Flares" v Praze
Slunce je naše nejbližší hvězda. Svojí existencí je pro nás životodárnou hvězdou. Erupce na Slunci ale ovlivňují Zemi často negativně. Erupce probíhají i na dalších hvězdách. A astronomové do svého slovníku v nedávné době zařadili pojem supererupce. Výzkum Slunce je pro lidstvo klíčový. Na téma erupcí na Slunci i na hvězdách se do Prahy sjede sto astronomů z celého světa.
Poslechněte si rozhovor s astronomem Petrem Scheirichem
Je život na zemi v bezpečí nebo je to tady jak na kosmické střelnici? Poslechněte si odpovědi v pořadu Českého rozhlasu Plus. Mgr. Petr Scheirich, Ph.D. se zabývá výzkumem asteroidů v oddělení meziplanetární hmoty Astronomického ústavu AV ČR.
Smutná zpráva
Dr. Stanislav Štefl se měl vrátit na Astronomický ústav AV ČR v září, aby česká astronomie využila jeho zkušenosti s nejvýkonnější hvězdárnou světa - Evropskou jižní observatoří. Už má dokonce připravenu kancelář. Ale nevrátí se .. moc nás to mrzí.
Prémie Otto Wichterleho putuje na Astronomický ústav AV ČR
Pracovník Astronomického ústavu AV ČR RNDr. Jiří Svoboda, PhD. obdržel Prémii Otto Wichterleho za rok 2014. Prémii uděluje Akademie věd České republiky. Jiří Svoboda pracuje v Oddělení galaxií a planetárních systémů. Více se o něm dočtete ZDE. Můžete si také přečíst rozhovor s ním z roku 2010. Gratulujeme!
Dny otevřených dveří v Ondřejově 16. - 18. května
V květnu již tradičně otevřel Astronomický ústav AV ČR po celý víkend 16. - 18. května dveře návštěvníkům. I přes nepřízeň počasí bylo možno navštívit jednotlivá pracoviště našeho ústavu. V rámci doprovodného programu se uskutečnilo několik přednášek, hra pro děti a celá akce byla zakončena koncertem.
V Praze proběhne konference o slunečních erupcích
V týdnu od 23. června 2014 v Praze proběhne mezinárodní vědecká konference o slunečních erupcích na počest Prof. Švestky. Tisková konference k ní a především k výzkumu naší nejbližší hvězdy - Slunce, proběhne v pondělí 23. června 2014 od 10 hodin na Akademii věd v Praze. Více informací v odkazu.