Před 180 lety se narodil Josef Hlávka
V únoru (15. 2. 2011) si připomínáme 180. výročí narození architekta, stavitele, nejznámějšího českého mecenáše a především zakladatele a prvního prezidenta České akademie věd a umění, Josefa Hlávky. Více v aktualitách.
Na svém zámku v Lužanech hostil Josef Hlávka celou řadu slavných českých umělců. Pravidelnými hosty byli např. Vojtěch Hynais, Jaroslav Vrchlický, Antonín Dvořák či Josef Václav Myslbek. V zámeckém parku je dnes umístěna Hlávkova socha od Josefa Mařatky.
Aktuality
30.7.2014 Čeští geologové odhalili záhadnou sílu tvarující pískovcové sklaní tvary
Pískovce jsou na celém světě proslaveny velkolepými útvary, jako jsou skalní brány, věže, sloupy, převisy. Vznik takových podivuhodných útvarů však doposud nebyl uspokojivě vysvětlen. Geologové z Přírodovědecké fakulty UK v Praze, Geologického ústavu a Ústavu struktury a mechaniky hornin Akademie věd provedli experimenty, které odhalují, že pískovcová skála funguje jako propojený a "inteligentní" organismus. Nepotřebného materiálu, který ohrožuje její stabilitu, se zbavuje a zůstávají jen nosné prvky. Výsledky výzkumu byly zveřejněny v nejprestižnějším časopise věd o Zemi Nature Geoscience.
Již od sklonku 19. století se k záznamu astronomických pozorování používaly tzv. fotografické desky. S cenným odkazem svých předchůdců pracuje doc. René Hudec z Astronomického ústavu AV ČR v Ondřejově již od roku 1973, kdy jako student astronomie a astrofyziky Matematicko-fyzikální fakulty UK praktikoval na observatoři Sonneberg v bývalé NDR. Právě zde se nachází největší evropský archiv čítající téměř 300 000 kusů. Ostatně, i první odborná práce doc. Hudce zahrnovala výzkum H-alfa hvězd v mlhovině Severní Amerika na fotografických deskách Schmidtovy kamery v Sonnebergu, na jehož základě později vznikla i jeho první vědecká publikace. Rozhovor naleznete v letním dvojčísle Akademického bulletinu.
V odborné části ankety Lékař roku, kterou již šestým rokem vyhlašuje Unie pacientů České republiky, byli letos oceněni i dva badatelé. Jeseniovu cenu pro lékaře s největším přínosem pro pokrok v medicíně získal dr. Přemysl Jiruška z Oddělení vývojové epileptologie Fyziologického ústavu AV ČR, který vede tým odborníků zkoumající mechanismy vzniku epileptických aktivit v lidském mozku. Ocenění za celoživotní přínos medicíně v oboru mikrobiologie a imunologie obdržel člen Učené společnosti prof. Ctirad John. Více na http://www.lekarroku.cz.
více zde 28.7.2014 (Ne)známý mecenáš z Akademie
„Mecenáš věnoval jmění pražské ZOO,“ proletěla před dvěma lety jako blesk tiskem zpráva o daru v hodnotě více než 50 milionů od Stanislava Rákose, kterého znali hlavně chovatelé exotických ptáků doma i v zahraničí. Byl totiž nejen chovatelem a činovníkem chovatelského klubu, ale také vynikajícím organizátorem výstav a mezinárodních setkání. Právě on stál např. u zrodu tradice vyhlášené výstavy exotů v Botanické zahradě PřF UK Na Slupi. Některá média připodobnila dárce třeba k zakladateli „Nadace Bohuslava Jana Horáčka Českému ráji“ (viz např. AB 1/2006), nikde však nepadla ani zmínka, že Stanislav Rákos pracoval dlouhá leta v Akademii věd. Více čtěte v rozhovoru s ředitelem Ústavu teoretické a aplikované mechaniky AV ČR prof. Milošem Drdáckým a mecenášovou životní souputnicí paní Ludmilou Rákosovou, který vychází v letním dvojčísle AB.
Ústav pro jazyk český AV ČR zveřejnil otázky a odpovědi k novému vydání normy ČSN 01 6910 Úprava dokumentů zpracovaných textovými procesory. Norma nabývá účinnosti 1. srpna 2014 a lze ji získat prostřednictvím služby ČSN online nebo zakoupit u smluvních prodejců tištěných norem. „Norma prošla úplnou revizí a dílčích změn je příliš mnoho na to, abychom je v tomto dokumentu všechny podrobně popsali. Vybrali jsme však některé z nich, o nichž si myslíme, že by mohly dát dobrou představu o změnách, které v novém vydání normy naleznete,“ uvádí autorka ČSN 01 6910 dr. Markéta Pravdová z ÚJČ.
Americká mikrobiologická akademie (American Academy of Microbiology) zvolila letos do svých řad ředitele Parazitologického ústavu Biologického centra Akademie věd ČR prof. Julia Lukeše. Jde o jednu z nejvyšších poct, které se může vědci z oboru mikrobiologie dostat. V Americké mikrobiologické akademii zasedá 2400 nejvýznamnějších expertů z celého světa a noví členové jsou pečlivě vybíráni na základě špičkových výsledků, které přispívají k rozvoji tohoto vědního oboru. „Členství si velmi vážím, protože mi umožňuje přístup k jedinečným údajům nebo účast na významných setkáních, která určují budoucnost i vědní politiku oboru,“ říká Julius Lukeš.
V souvislosti s rezignací člena předsednictva a předsedy Grantové agentury České republiky vyhlašuje místopředseda vlády pro vědu, výzkum a inovace a předseda Rady pro výzkum, vývoj a inovace, MVDr. Pavel Bělobrádek, Ph.D., MPA, v souladu s příslušnými předpisy výzvu k podávání návrhu na člena předsednictva GA ČR pro obor „společenské a humanitní vědy“. Předpokládané zahájení výkonu funkce je 1. října 2014. Více informací na http://www.vyzkum.cz.
více zde 21.7.2014 Vila Lanna v Gmundenu
Reprezentační prostory bubenečské Lannovy vily svou atmosférou nadchnou snad každého účastníka našich i mezinárodních konferencí a sympozií či jiných slavnostních akcí Akademie věd České republiky. Připomeňme, že vilu na tehdejším předměstí Prahy zbudoval Vojtěch Lanna mladší pro svou rodinu, aby mohla vyjíždět z paláce v Hybernské ulici na čerstvý vzduch. Výmalbami bohatě zdobeným interiérům a jejich symbolice jsme se podrobně věnovali loni v září v samostatné příloze Akademického bulletinu o vile Lanna v Praze. Nyní se nám dostalo příležitosti představit lannovské letní sídlo v Horních Rakousích, situované do skalnaté krajiny Solnohradska, na niž odkazují mytické kořeny rodové dynastie prostřednictvím motivů Travenského salonu v pražské stavbě. Vzápětí poté, co dokončil pražskou vilu, vystavěl Vojtěch Lanna pohodlnou rodinnou rezidenci v lázeňském městečku Gmunden u Travenského jezera. Dodnes zde žije Lannův pravnuk, generál Hubertus von Trauttenberg, jehož pozvání jsme s radostí přijali. Více se dočtete v příloze Akademického bulletinu 7-8/2014. (HaM)
Jakkoli je v povědomí lidí celkem dobře známa dvojice nevidomého člověka provázeného vodicím psem, možnosti čtyřnohých pomocníků jsou daleko pestřejší. Jen kousek pod pražskou Motolskou nemocnicí pracuje nezisková organizace Helppes, která pro lidi s nejrůznějším postižením cvičí psí asistenty a škála takové asistence je vskutku široká od běžného průvodcovství, podávání nejrůznějších věcí, otevírání kde čeho či rozsvěcení a zhasínání, až po pomoc vysoce odbornou. Asistenční psi jsou schopni zachránit život pacientům s diabetem, protože umějí rozpoznat blížící se záchvat a buďto přivolají pomoc nebo svému člověku podají inzulínové pero či sladký nápoj. Právě pro tento typ výcviku byla vyvinuta unikátní metoda, ne nepodobná „pachovým konzervám“ známým z kriminologie. Při snižující se hladině cukru v krvi se totiž rovněž mění složení potu – a to dobře vycvičený pes bezpečně pozná. Splněním nejvyšších mezinárodních standardů získala nyní všeobecně prospěšná společnost Helppes akreditaci mezinárodních odborných organizací ADEu (Assistance Dogs Europe) a ADI (Assistance Dogs International), a to nejen jako jediná v České republice, ale i ve všech zemích bývalého východního bloku.
Vědecké úspěchy tří vědců z ústavů Akademie věd ČR ocenil 8. července 2014 v sídle AV ČR na pražské Národní třídě předseda AV ČR prof. Jiří Drahoš. Udělil tři čestné oborové medaile – Ernsta Macha (za zásluhy ve fyzikálních vědách) dr. Janu Stöckelovi z Ústavu fyziky plazmatu, Františka Pošepného (za zásluhy v geologických vědách) doc. Jaromíru Ulrychovi z Geologického ústavu a Františka Palackého (za zásluhy v historických vědách) dr. Robertu Luftovi z Masarykova ústavu a Archivu.
Vědečtí pracovníci Slunečního oddělení Astronomického ústavu AV ČR vysvětlili ohřev chromosféry nad světelnými mosty, tedy světlými pásy rozdělujícími tmavá jádra slunečních skvrn. Sluneční atmosféra je velmi složitým útvarem. Při vzdalování se od povrchu Slunce, za který je považována vrstva zvaná fotosféra, se několikrát mění teplota. Dolní fotosféra má teplotu 6000 stupňů, s rostoucí výškou chladne a v horní části je fotosféra už jen 4200 stupňů horká. Je to označováno jako teplotní minimum. Dále nad povrchem, ve vrstvě zvané chromosféra, ovšem teplota opět začne stoupat až na 10000 stupňů. Poté, v koróně, dokonce skokově roste až na miliony stupňů.
více zde 8.7.2014 Dějiny umění ve společenském kontextu: nový francouzsko-český projekt
Ústav dějin umění AV ČR letos vstoupil do nového projektu francouzsko-české spolupráce. Projekt, který je zaměřený na výzkum raně novověké architektury, zahájilo mezinárodní vědecké kolokvium The Discovery of Central-Plan Forms: Architecture in France and the Czech Lands between 1500 and 1800. Velvyslanec Francie v České republice Jean-Pierre Asvazadourian spolu s ředitelem Ústavu dějin umění AV ČR Vojtěchem Lahodou uspořádali u příležitosti kolokvia slavnostní setkání v historických prostorách Buquoyského paláce na Malé Straně v Praze.
Významné české badatele představuje výstava u příležitosti 50. výročí pořadu Meteor vysílaného na Českém rozhlasu, která je od 3. července k vidění v prostorách Akademie věd ČR na Národní třídě v Praze. Autor velkoformátových fotografií Khalil Baalbaki představil vědce v pozicích a místech, jak a kde si je lidé ne vždy dovedou představit – například astronoma Jiřího Grygara ve stavu beztíže či egyptoložku v roli mumie. S nadsázkou a humorem prezentuje jejich osobnost, koníčky i obor, jemuž se věnují.
Vláda schválila návrh na odvolání osmi členů Rady pro výzkum, vývoj a inovace s odůvodněním, že obměna umožní posílit kvalitu řízení oblasti výzkumu, vývoje a inovací, a umocní tak strategickou úlohu Rady v souladu s programovým prohlášením vlády s důrazem na dlouhodobé řízení výzkumu a vývoje v ČR. Nově v RVVI zůstávají kromě jejího předsedy Pavla Bělobrádka prof. Jiří Málek, doc. Jiří Cienciala, dr. Zdeněk Havlas, prof. Stanislava Hronová, prof. Tomáš Jungwirth, prof. Vladimír Mařík a prof. Ivo Vondrák. V radě naopak končí exministryně školství Miroslava Kopicová, dr. Karel Aim, prof. Karel Oliva, prof. Miroslav Ryska, prof. Cyril Höschl a podnikatelé Jaroslav Doležal a Zbyněk Frolík. Podle zákona má Rada 17 členů včetně předsedy, a tak již místopředseda vlády pro vědu, výzkum a inovace a současně předseda Rady zahájil konzultace o nominacích nových členů, aby mohl návrh na jejich jmenování předložit vládě během léta.
více zde 3.7.2014 Čestné oborové medaile
Předseda Akademie věd ČR prof. Jiří Drahoš ocenil 2. července 2014 tři významné badatele. Čestnou oborovou medaili Ernsta Macha za zásluhu ve fyzikálních vědách předal výrazné osobnosti české fyziky elementárních částic prof. Vladislavu Šimákovi a čestnou oborovou medaili Gregora Johanna Mendela za zásluhy v biologických vědách udělil botanikům dr. Bohdanu Slavíkovi a dr. Vlastě Jankovské.
Více informací naleznete na http://data.avcr.cz/.
Prestižní šestiletý grant – Akademickou prémii – udělil 25. června 2014 předseda Akademie věd prof. Jiří Drahoš dvojici vynikajících badatelů: doc. Ondřeji Santolíkovi z Ústavu fyziky atmosféry AV ČR a prof. Jiřímu Šponerovi z Biofyzikálního ústavu AV ČR. Prémie, jež je nejvýznamnějším vědeckým grantem v České republice, zahrnuje náklady spojené s výzkumem, pořízením přístrojů a mzdami pro nositele a jeho spolupracovníky do výše pěti milionů ročně po dobu šesti let.
Vytvořit podmínky pro uplatnění nových produktů z oboru nanotechnologií na trhu se bude snažit nedávno založená Česká společnost pro aplikovanou fotokatalýzu (ČSAF), která byla představena na tiskové konferenci 27. června 2014 v Ústavu fyzikální chemie Jaroslava Heyrovského AV ČR. Tématu technické normalizace a certifikace právě v oboru fotokatalýzy, ve které se uplatňuje řada nových nanomateriálů s aplikacemi v ochraně zdraví a životního prostředí, se bude věnovat i zářijová mezinárodní konference v prostorách ÚFCH J. Heyrovského.
Akademická kavárna Rady pro popularizaci vědy AVČR, 18. 6. 2014 – Diskusní pořad o hodnotách a budoucnosti nejvyššího pohoří vnitřních Čech tematicky navázal na dříve konanou Akademickou kavárnu o budoucnosti Šumavy a do jisté míry i na řadu dalších multidisciplinárních témat Kaváren. Téma se jako aktuální objevilo celkem náhle a nečekaně v roce 2011, kdy za vlády P. Nečase vzešel návrh na zrušení Vojenského újezdu (VÚ) Brdy, který existuje v obměňující se podobě již 85 let. Diskusní podvečer v Literární kavárně knihkupectví Academia na Václavském náměstí v Praze moderoval člen Rady pro popularizaci vědy AVČR, geolog Radek Mikuláš, který se v minulosti zabýval mj. paleontologií Středních Brd. Jeho pozvání přijali biolog dr. Ondřej Sedláček z Přírodovědecké fakulty UK v Praze, lesník Ing. Jaroslav Pipek z Agentury ochrany přírody a krajiny (AOPK) v Praze a Ing. Petr Ježek z Vojenského historického sdružení Brdy (VHSB). Jako aktivní posluchači a přispěvatelé do diskuze přišli mj. dr. Karel Žák z Geologického ústavu AV ČR v Praze a Ing. Vladimír Valenta, poradce hejtmana Středočeského kraje v otázkách ochrany přírody.
Nejvýznamnější setkání vědců zaměřených na mikroskopii pořádané jedenkrát za čtyři roky se letos uskuteční po 20 letech v Evropě, a to v Praze ve dnech 7. až 12. září. Na přípravách kongresu, kterému předsedá prof. Pavel Hozák z Ústavu molekulární genetiky AV ČR, se podílí řada vědců z ústavů Akademie věd. Někteří z nich budou též předsedat sekcím nebo vystoupí jako zvaní řečníci.
Více informací naleznete na http://imc2014.com.
A protože se věda stále více stává „věcí veřejnou“, připravili pořadatelé doprovodnou interaktivní výstavu pro veřejnost Mikroskopie hrou http://www.mikroskopiehrou.cz/, jejímž cílem je zábavnou formou představit využití mikroskopie v různých vědních oborech.
Centrum polární ekologie Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity 24. června 2014 slavnostně otevřelo vlastní výzkumnou stanici na Špicberkách. Vybudováním České arktické výzkumné stanice se tak Česká republika zařadila po bok například Velké Británie, Francie, Polska nebo Norska. Stanice, jež poskytne zázemí vědcům a studentům pro výzkum polárních oblastí, sídlí ve správním středisku Špicberk v Longyearbyenu a má podobu přízemního domu. Nacházejí se zde dvě laboratoře a ubytování pro dvacet lidí. Moderní stanici lze využívat celoročně; s ohledem na klimatické podmínky se však výzkum provádí převážně v letních měsících, od června do konce září.
English
