Bronzová rolnička i minisekerka. Archeologové v Chotěbuzi jásají
Chotěbuz-Podobora - Že na slovanském hradisku Podobora pulsoval od 9. století čilý život, o tom není z dřívějších archeologických nálezů nejmenší pochyb. Letošní 36. sezona na hradisku v Podoboře přinesla vskutku unikátní artefakty jak z období halštatského, tak slovanského.
Výzkum, který od začátku vede ředitel Archeologického ústavu Akademie věd ČR v Brně Pavel Kouřil, probíhal ve třech sondách na akropoli, čili v místech, kde bylo osídlení nejintenzivnější a nejdéle trvající.
K velmi zajímavým patří miniatura sekerky.
„Sloužila ke kultovním účelům a byla součástí větších depotů, čili pokladů bronzových předmětů. Je to napodobenina větší sekerky, která měla zcela praktický účel," vysvětluje Pavel Kouřil s tím, že tyto předměty se příliš často nevyskytují.
Za zmínku také stojí zlomek bronzového srpu, který archeologové našli v jednom z halštatských objektů a vedle něj spoustu keramiky.
„Jsou mezi nimi i pěkné oboustranně pilované amfory. Máme krásnou keramiku, vedle té hrubé s lištami plastickými vidíme i jemné tvary graciézní oboustranně tuhované, tenkostěnné pěkně zdobené," vypočítává archeolog.
Ze staršího období slovanského, to znamená konce 8. a počátku 9. století, archeologové objevili krásnou bronzovou rolničku, která patří k tzv. avarským pozdním litým bronzům, jež dokládají vztah ke karpatské dolině.
„Na severní Moravě a v české části Slezska je to druhý nález tohoto typu, který byl v tomto regionu učiněn a skutečně dokládá vztah k jižním oblastem," vysvětluje Pavel Kouřil a doplňuje, že rolnička byla součástí koňského postroje a uvnitř byla kulička.
Tímto módním zbožím se prý místní nobilita snažila napodobovat Slovany z jihu Moravy a do Slezska se mohla dostat směnným obchodem.
„Rolničku jsme našli v místě, kde předpokládáme, že se koncentrovala elita sídlící na hradisku," říká. Z mladšího horizontu 10. a 11. století pocházejí tři objekty s rozdílnou keramikou.
V závěru sezony archeologové objevili zcela ojedinělý nález. „Podařilo se nám vypreparovat slovanský objekt z 9. století, jehož dno bylo zpevněno relativně dobře zachovalým dřevěným „roštem".
Tento typ organického materiálu se na lokalitě podařilo získat vůbec poprvé. Zachoval se díky uložení v příhodných, zavodněných podmínkách a v současnosti probíhá jeho druhové určení," vysvětlil šéf archeologického výzkumu v Podoboře.
Archeolog Pavel Kouřil ukazuje na rolničku a miniaturku sekerky, které patří k unikátním letošním nálezům. Foto: Emilie Świdrová
EMILIE ŚWIDROVÁ